Mychemicaldependence - Články

Nereálná realita

Wed, 22 Feb 2012 09:02:32 +0100

To, co nikdy nebylo reálné se realitou stát nikdy nemůže, i když po tom budeme toužit sebevíc... Nesmyslná věta, která v sobě pro mě ukrývá význam veškerý...

Seděl u okna a nepřítomně se díval ven. Vyhlížel ho. Toho, koho znal ve svém životě nejlépe a zároveň nejméně. Gerarda. Frank o něm byl schopný mluvit hodiny. O tom, jak se poznali, jak všechen volný čas trávili spolu, jak se do sebe zamilovali… A co teprve vyprávění o tom, jak moc se milovali. Podle Franka byl Gerard nejpozornějším chlapcem. Nosil mu květiny, bral ho na dlouhé procházky do přírody, psal mu zamilované smsky na dobrou noc. Tohle na něm vždy Frank, podle svých slov, nejvíce zbožňoval. Vyprávěl o Gerardovi každému, koho potkal.

Ve Frankově pokoji se otevřely dveře. Vešla starší žena oblečená do bílé uniformy. Hned za ní přišel podobně oblečený muž. Oba dva se zastavili u dveří a beze slova se dívali na Franka. Po chvíli se žena otočila na muže a konečně promluvila:

"Dnes o něm zase mluvil. Tentokrát o tom, jak ho poprvé představoval svým rodičům. Dokonce mi z okna i nějakého muže ukazoval."

"Pořád to není lepší, že?", zeptal se muž a žena zakroutila hlavou.

"Je zvláštní, jak člověk dokáže ze svých fantazií skutečnost, když je to to jediné, čeho se ve svém životě může držet", řekl muž.

"Mám mu zvýšit dávku prášků?". Přikývl a promluvil: "Jeho matka doufala, že ho bude mít doma do Vánoc. Tímhle tempem to ale nestihne ani do těch příštích." Žena jen souhlasně zamručela.

"Ale bojím se, že nikdy nepoznáme důvod toho, proč jedinou osobou, kterou ve svém životě chce je neexistující postava z jeho fantazie…". Muž zoufale pokrčil rameny a nechal ženu, aby Frankovi dala jeho odpolední dávku léků.

Ve třetím světě..

Sun, 10 Apr 2011 21:52:10 +0200

V tichu se ozvaly kroky. Někdo vystoupil ze tmy, která se vznášela v okolí jezera a přiblížil se blíže k osobě sedící na břehu.

"Doufal jsem, že přijdeš", zašeptal Frank.

Gerard beze slova přišel k němu a sedl si na trávu.

"Co jsi potřeboval?", promluvil konečně.

"Musím tě zavolat jen když něco potřebuju?", zeptal se Frank mírně dotčeně.

Gerard jen pokrčil rameny a zadíval se na protější stranu jezera.

Vždycky se tu scházeli. Daleko od ostatních, daleko od civilizace.. daleko od všech povinností, závazků a omezení. Jen oni dva ve svém vlastním světě. Ve světě, kde nikdo kromě nich dvou neexistoval. Dvě ztracené existence, které nevydržely žít spolu ani bez sebe.

"Chtěl jsem tě jen vidět.. chyběl si mi", prolomil Frank ticho.

"Taky si mi chyběl, ale mám teď dost povinností. Nestíhám,"

"Děti?"

"Jo, to taky.. vlastně jsem rád, že jsi napsal."

"Jsem tvoje vytržení z reality?", zeptal se Frank, i když předem znal odpověď. A Gerard, podle jeho očekávání, přitakal.

"Když jsem byl mladší.. všechno jsem si představoval jinak. Představoval jsem si, že budu nezávislý na komkoliv, budu si dělat jen to, co chci, nechtěl jsem mít závazky..", Gerardovi se v půlce věty zlomil hlas. Podíval se na nebe a očima pozoroval padající hvězdu.

"Přej si něco", zašeptal Frank a s úsměvem se podíval na Gerarda. Ten jen zakroutil hlavou.

"Z dětské naivity jsem už dávno vyrostl."

"Občas ta naivita je jediné co nám zbývá. Naivní důvěra, že se jednoho dne probudíš a to, po čem celou dobu toužíš se splní. Třeba že dostaneš práci svých snů, vyhraješ v loterii.. a nebo se ti vrátí osoba, kterou nejvíc miluješ"

"Osoba, kterou nejvíc miluju? Nevěřím na lásku."

"Láska je to, co nás dělá lidskými stvořeními."

"Láska je jen touha po tom někoho vlastnit. Nic víc než jen nezkrotná touha mít majetek, který dýchá a přitom se dá používat místo vibrátoru."

"Ty jsi cynik", zasmál se Frank.

"Jen mám na mnoho věcí opačný názor než ty. Stejně zásadně bychom se odlišovali, kdyby si mi tu začal povídat o lásce na celý život."

"Proč myslíš, že je to nemožné?", zeptal se Frank.

"Protože i kvalitní vibrátor se jednoho dne rozbije a bude čas vyměnit ho za lepší."

"Nech toho. Mluv chvíli vážně."

"Promiň. Jen prostě nevěřím na lásku na celý život. I sebevětší touha jednoho dne začne slábnout dokud úplně nezmizí. Jen u každého člověka to trvá jinou dobu. Ti, co mají tu takzvanou lásku na celý život jen neměli tak dlouhý život, aby ta touha stihla vyprchat."

Frank se podíval na rovnou hladinu jezera a přemýšlel nad jeho slovy. Takhle o tom nikdy nepřemýšlel. A ačkoliv bizardně to znělo, musel přiznat, že Gerard má asi pravdu. Co kdybychom byli nesmrtelní? Žít celou věčnost s jednou osobou? Po několika stovek let by si ti dva neměli ani co říct. Každý by si potom našel někoho jiného.

"Teďka přemýšlíš o tom, jestli v tom nakonec nemám pravdu, co?", zeptal se Gerard jakoby Frankovi četl myšlenky. Frank přikývl.

"Zavolal sis mě jen proto, abychom tu rozebírali filozofické řeči o lásce?", promluvil po chvíli Gerard aby přerušil ticho.

"Obejmi mě"

Gerard se bez váhání přisunul blíž a objal ho kolem ramen. Frank spočinul na jeho hrudi a zavřel oči. Chtěl takhle zůstat napořád. Připadal si jak v ráji, do kterého zespoda dosahují pekelné ohně. Nad tím přirovnáním se musel pro sebe zasmát.

V ten moment si připadal, jak když feťák dostal svojí drogu. Rozléval se jím pocit tepla, který zůstal je na povrchu a nijak nezasáhl jeho srdce. Uvnitř si připadal chladně. Bylo mu s Gerardem příjemně. Ale nedokázal mu roztavit jeho srdce. Nedokázal ho naplnit. Dal mu jen pocit povrchního, chvilkového štěstí. Ale jen co Gerard odejde, neucítí ani to teplo na povrchu.

Frank věděl, co potřebuje. Věděl, že potřebuje mít někoho u sebe. Někoho, kdo by mu poskytl zázemí, jistotu a oporu. Gerard mu ale nikdy neuměl nabídnout ani jedno z toho. Nemělo to ani nic společného s tím, že byl Gerard ženatý a měl dvě malé děti. V tomhle byl stejný i předtím. Gerard byl jak přelétavý pták, u kterého si Frank nikdy nemohl být jistý kde skončí. S Gerardem vždy Franka užírala nejistota, jestli se vůbec objeví. Vlastně Gerardovo manželství spíše zvýšilo Frankovu jistotu, že Gerard zase někam nezmizí.

Frankův tok myšlenek vyrušilo zvonění Gerardova mobilu.

"Myslel jsem, že tu není signál", zamumlal Frank zmateně a odtáhl se z Gerardova objetí.

"Nedávno za tímhle lesem postavili vysílač", odpověděl Gerard a začal hledat po kapsách mobil.

"Ano?", řekl Gerard do mobilu. Potom už následovala jen soustava zvuků "hmm".

Zaklapl mobil a podíval se prázdně na Franka. Ten to pochopil víc než jasně. Gerard musel odejít. Musel se vrátit do toho druhého světa.. do světa, kde působil jako vzorný manžel, otec a ředitel jedné z nejprestižnějších bank v zemi.

Chvíli se dívali sobě navzájem do očí. Potom se Gerard nahnul a jemně políbil Franka na rty.

"Zase se shledáme", zašeptal Gerard, zvedl se a pomalu se vydal lesní cestou. Frank se za ním jen odevzdaně díval, dokud Gerard nezmizel v husté mlze rozprostřené mezi stromy.

Frank se podíval zpátky na jezero. Chtěl vědět, jaké by to bylo být uprostřed něho. Neuměl plavat. Chtěl, aby ho voda měla ve své moci, chtěl se jí vydat na pospas.

Poodešel o pár kroků dál, kde byl větší sráz do vody. Přistoupil k němu. Zavřel oči a pusu a rukou si ucpal nos.

"Možná se, Gerarde, shledáme v tom třetím světě, když ty dva naše nám nikdy patřit nebudou…", pomyslel si a udělal krok dopředu.

In the end..

Fri, 11 Feb 2011 22:46:27 +0100

Pusťte si k tomu toto.

I tried so hard and got so far (snažil jsem se tak moc a dostal se tak daleko)
but in the end it doesn't even matter (ale na konci na tom stejně nezáleží)

I had to fall to lose it all (musel jsem upadnout, abych to všechno ztratil)
But in the end it doesn't even matter (ale na konci na tom stejně nezáleží)

"Potřebuji Tě", řekl mu Gerard a zhluboka se na něj podíval.

Myslel to vážně, až moc. Když Franka pár dní neviděl, šílel. Potřeboval ho. Potřeboval vědět, že je v pořádku, potřeboval s ním sdílet své myšlenky, potřeboval ho mít ve své blízkosti.

Nemohl to nazvat láskou. Nemiloval ho. Tohle bylo víc. Chtěl, aby byl Frank šťastný. Věděl (nebo aspoň tušil), že Frank ho nikdy milovat nebude, ale jak to bylo doteď mu stačilo. Nechtěl moc. Jen potřeboval toho "pana speciálního". Frank se do něj nikdy nemohl zamilovat. Gerard pro něj nebyl dost dobrý. Aspoň si tak připadal. Kdo ví..

Frank se na něj zamračil. Nechápal kam tím směřuje. Přece se tolikrát dohodli, že mezi nimi to nemá cenu. Podle Franka by to nefungovalo. Prý byli až moc odlišní (A kolikrát říkal, že jsou až moc stejní? Hodněkrát..)

Gerard tím ale poprvé nic víc nemyslel. Jen dvěmi slovy vysvětlil celý svůj vztah k Frankovi. Už ho unavovalo se pořád o něco snažit. Nemělo to cenu. Nechtěl ho nutit, aby s ním byl. Rezignoval. Úplně. Začal přehlížet všechny dvojsmyslné narážky, lichotky.. všechno, co by si před pár měsíci vyložil jako zájem o jeho osobu. Protože k čemu to bylo..? Nechtěl se už nechat trápit. I když Frank si pravděpodobně ani nikdy neuvědomil, co mu tím vším působí.

Uplynul nějaký čas.. Gerard s Frankem spolu trávili stále více času.

Jednoho dne, když se Frank díval na Gerardův zářivý úsměv, ucítil něco v břiše. Jako by mu vnitřnosti začali tancovat štěstím. A v tu chvíli mu došlo, že je bláznivě zamilovaný do chlapce, stojícího před ním.

Nevěděl, jak mu to říct. Věděl, že se Gerard nijak neurazí ani nenaštve. Zároveň ale doufal v kladnou odpověď.

Konečně se rozhoupal a řekl mu, jak se cítí.

"Promiň.. už je moc pozdě"

I'm surprised it got so far (jsem překvapený, že to zašlo tak daleko)
Things aren't the way they were before (věci nejsou takové, jako bývaly předtím)
You wouldn't even recognize me anymore (ani by si mě už nepoznal)
Not that you knew me back then.. (ne že by si mě tenkrát vůbec znal..)

Život je hledání 2/2

Tue, 25 Jan 2011 19:32:15 +0100

"Vezmeš si mě?", zeptal se jí a vyndal z kapsy prstýnek. Žena se usmála a pozvala ho dál.

"Proč tak najednou?", zeptala se ho, ale bylo vidět, že si čas na odpověď jeho otázky snaží jenom protáhnout.

"Došlo mi, že tě asi miluju", nebyla to pravda, ale jak je známo, lidé číst myšlenky neumějí.

"Dobře", odpověděla a jemu se ulevilo.

Nedlouho poté byla svatba. Jenom svědci a pár příbuzných. Nechtěli nic velkého. Po svatbě se ke své novomanželce i nastěhoval. Hráli si na šťastnou rodinu. Jeho manželka se možná cítila šťastná, ale on se tak necítil. Pořád měl pocit, že nenašel to, co chtěl. Došlo mu, že by radši chodil se svým nejlepším kamarádem než se svojí polovičkou.

Po pár letech se jeho skupina rozpadla. Jedna z věcí, která ho nejvíce těšila byla pryč. Protože neměl vysokou školu, sehnal jenom nudnou práci úředníka. Každý den se jeho nechuť chodit do práce zvětšovala. Měl chuť vypnout. Utéct od všeho. Jedním z jeho dalších problémů bylo, že jeho nechuť se zvětšovala i když chodil z práce domů. Nechtěl tam. Nechtěl vidět svojí manželku. Jediná osoba, která mu ještě přinášela radost byla jeho dcera.

Tímhle životem vydržel žít něco přes dvacet let. Pak mu přeskočilo. Změnil si číslo, dal výpověď v práci a beze slova se odstěhoval od své manželky. Odjel na druhý konec země. Několik nocí přespával po hotelech, poté se mu podařilo sehnat podnájem. Díky ušetřeným penězům nemusel chodit do práce.

Nastal osudný den. Slavil čtyřicáté sedmé narozeniny. Koupil si dort, svíčky a balónky. K tomu nezapomněl přidat několik láhví alkoholu. Doma dal svíčky na dort a balónky si pověsil po zdi. Slavnostně sfoukl dort a zapil to z láhve vodky. Poté si sedl na okno a díval se ven.

Bílé tekutiny v láhvi postupně ubývalo. Začínal vidět dvojitě.

"Jaký by to bylo lítat?", pomyslel si. Posunul se na okenním rámu a nohy vyhoupl do vzduchu. Dal si poslední lok z láhve a odhodil jí ven z okna. Fascinovaně zíral, jak se dole rozbila.

Poté se chytl rukou okna a mírně se odstrčil.

Jeho tělo volně spadlo dolů. Bydlel v devátém patře. Dole se začali scházet lidé.

Možná si pomyslíte, že to bylo hloupá opilecká chyba. V opilosti lidé ztrácí zábrany. Ale ve skutečnosti by to byl udělal tak jako tak. Alkohol mu pomohl jen udělat dlouho plánované rozhodnutí, kterého se ve skutečnosti bál. Neměl proč žít. Nikdy nenašel to, co v životě potřeboval. Nikdy nenašel svůj smysl života…

Život je hledání 1/2

Sun, 16 Jan 2011 18:20:56 +0100

Za hlavního hrdinu si můžete představit klidně Gerarda. Není to úplně frerard.. spíše je to o jednom promarněném lidském životě.

Mimochodem.. byla to moje školní slohová práce

Každý ve svém životě něco hledá. Někdo chce být úspěšný v práci, někdo chce mít šťastnou a spokojenou rodinu a někomu stačí, když svůj život něčím naplní. Nevím, který z těch případů jsem já.

Nechci vyprávět svůj příběh, ale příběh někoho jiného. Představte si středně vysokého, štíhlého muže, pozdní čtyřicátník, s černými dlouhými vlasy, které mu spadají na rameno a s bílou, mírně zženštělou tváří s tmavě zelenýma očima. Sedí na okně ve druhém patře svého bytu a s cigaretou v ruce přemýšlí o svém životě. A o tom jak to všechno začalo.

Už jako malý vynikal. Ale ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Ve školce měl zálibu v uřezávání hlaviček panenkám, když mu nastala puberta začal se opíjet. Jeho život se neskládal skoro z ničeho jiného. Jeho rodiče ho zato nenáviděli. Odsuzovali ho za to jaký byl, ale přitom nepochopili, že je to jenom zoufalý vzkaz, aby si ho rodiče začali všímat. Když mu bylo patnáct, jeho rodiče se rozvedli. Jeho matka ho nikdy nepřestala vinit, že to bylo jenom kvůli němu. On však věděl, že si jeho otec našel milenku.

Ve škole vždycky vynikal. Nejenom svým extravagantním vzhledem, za který ho spolužáci málem "sežrali", ale i svým talentem. Byl to jeden z hudebně nejnadanějších lidí na škole. Každou hodinu hudební výchovy uchvacoval nejen svým krásným zpěvem, ale i když mu někdo půjčil do ruky kytaru, všichni jenom beze slova zírali.

Poté, co ukončil střední školu se nemohl rozhodnout, co bude dělat dál. Sice měl několik nabídek na vysokou školu (s jeho téměř dokonalým prospěchem ho chtěli všude), ale on nechtěl dále studovat. Měl pocit, že je to jenom plýtvání jeho časem. Někdy během léta se seznámil s partou kluků. Byli podobní jako on, neodsuzovali ho a byli stejní hudební nadšenci jako on. Dva měsíce po jejich seznámení se rozhodli založit si skupinu. A on se konečně začal cítit, jako že našel věc, které může zasvětit život.

Začali mít úspěch. Během několika let se stali jednou z nejúspěšnějších skupin ve svém kraji. A to chtěli zapít. Po divoké noci, během které vypil nespočet různých druhů alkoholu, se probudil polonahý v cizí posteli. Z předchozí noci si nepamatoval vůbec nic.

Rychle vstal, oblékl se a rychle odjel domů.

Po několika měsících mu zavolala nějaká cizí dívka. Řekla mu, že je s ním těhotná. Nechápal to. Až poté si vzpomněl na tu osudnou noc.

Domluvil si s tou dívkou schůzku. Řekla, že po něm nic nechce, kromě alimentů. Nezbývalo mu nic jiného než souhlasit.

Jeho další život pokračoval dále skoro podobně. Občas se opil (avšak nikdy do té míry, aby si nepamatoval, co dělal předchozí noc) a občas jezdil se svou skupinou po koncertech.

Začal si připadal osamělý. Chtěl mít u sebe někoho, komu by se mohl svěřovat. Někoho, kdo by ho byl ochoten poslouchat, když by to potřeboval. Někoho, s kým by mohl jenom beze slov ležet na gauči a tulit se.

V chvilkovém pomatení smyslů odjel za matkou svého dítěte. U benzínky, pár bloků od jejího domu, koupil kovový prstýnek.

Když dojel k jejím dveřím, bezmyšlenkovitě zazvonil. Po chvíli mu přišla otevřít. Nechápavě se na něj zadívala.

I will be the one to make you crawl 3

Thu, 08 Jul 2010 19:12:38 +0200

Ano, ještě žiju. Asi ani nemá cenu omlouvat se za zpoždění. A tenhle příběh jsem tak neplánovaně trochu roztáhla takže to bude mít ještě další díl. Komentáře mě popoženou v další práci. Děkuji za pozornost

Čekal jsem co bude dál. Doufal jsem, že Gerard bude pokračovat svléknutím svého růžového spodního prádla. Jeho plán ale očividně vypadal jinak. S rajcovním pohupováním bokami ke mně přešel a sedl si mi na pas. Chvěl jsem se vzrušením.

Gerard se natáhl na poličku za mě odkud vytáhl klíček od pout. Nahmatal zámek a odemkl mi je. Moje ruce se automaticky obtočily kolem jeho pasu a hrudi. Konečně jsem si na něho mohl pořádně šáhnout.

Svýma rukama jsem kroužil po jeho břiše. I přes tričko jsem dokázal nahmatat mírné svalstvo. Gerard nebyl ten typický, svalnatý atlet, ale zároveň nebyl obtloustlý. Prostě přesně do ruky.

Chvíli jsme na sebe beze slova zírali. Byl nádherný. Jeho rysy jsem si dokázal vybavit vždy. Hlavně v noci. Kolik probdělých nocí jsem strávil s myšlenkami na něj. Ale nemělo to cenu. Neměl jsem u něj šanci. Vlastně u něj nikdo neměl šanci. On s nikým nechodil. Byl ten typ člověka, co si rád užíval a nechtěl se vázat. Bůhví jestli se někomu podaří ho jednou změnit.

Nevydržel jsem to. Nevydržel jsem se na něj jen dívat. Potřeboval jsem něco udělat. Zvedl jsem hlavu a dotkl jsem se rtů těch jeho. Začali jsme se líbat. Nejdřív pomalu. Jenom jsme o sebe otíraly naše rty. Gerard po chvíli polibek prohloubil. Začali jsme se o sebe otírat jazyky. Bylo to jako v nebi.

Najednou jsem ucítil, jak mi zajel pod tričko a začal mi ho rolovat nahoru. Na chvíli jsme od sebe oddělili naše hlavy, aby mi mohl přetáhnout tričko přes hlavu. Když se mu to podařilo, jeho rty se zase okamžitě přisály k těm mým.

Potom na řadu přišly kalhoty. Rozepnul mi knoflík a poté zip. Kalhoty mi stáhl jedním rychlým pohybem. Teď jsme na sobě leželi jenom v našem spodním prádle. Otírali jsme se o sebe a já už jsem cítil, jak je tvrdý. Vyčkával jsem jen na to, až bude chtít pokračovat dál.

A na to jsem nemusel čekat dlouho. Vášnivé líbání mu po chvíli přestalo stačit takže mi začal nedočkavě sundávat boxerky. Napodobil jsem ho a naše spodní prádlo ve stejnou chvíli spadlo na zem. Ještě chvíli jsme se muchlovali než se ze mě Gerard zvedl. Postavil se na zem a k mému překvapení mě chytl za ruku abych vstal také. Chytl mě za boky a nasměroval mě k jeho stolu. Chvíli mě ještě líbal než si mě ohnul přes svůj stůl z něhož

vytáhl kondomy a lubrikant. Roztáhl mi nohy a natočil si mě tak, jak mu to nejvíc vyhovovalo. Nandal si kondom a do dlaně si nalil studený gel. Rozetřel si ho do dlaně a namazal si jím svůj penis.

I will be the one to make you crawl 2

Thu, 03 Jun 2010 19:08:03 +0200

Tak to bude mít asi víc než dva díly

Chytil mě za tričko a přirazil mě k plotu. Málem mi vyrazil dech. Nejdříve jsem čekal, že mi dá do držky. Nakonec udělal mnohem příjemnější věc.

Jeho ruce mě pustily a začal mě hladit po bocích. Rty se jemně dotýkal mého krku.

"Proč to děláš?", zeptal jsem se ho.

"Protože to chceš..", řekl, svůdně se na mě usmál a pokračoval v předchozí činnosti.

Chvíli mě hladil po hrudi a poté se odtáhl.

"Půjdeme ke mně", navrhl a aniž by čekal na odpověď mě táhl k němu.

Naštěstí to nebylo daleko. Vyšli jsme kus kopce, zahnuli jsme a šli kus po rovné silnici. Celou cestu jsme se sebe dotýkali a líbali. Nechtěl jsem teď nic řešit, věděl jsem, že jsem pro něj jenom úlet na jednu noc, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Chtěl jsem jenom jedno. A to jsem mohl za chvíli mít.

Po chvíli cesty jsme konečně došli k němu. Celou dobu jsme se osahávali a líbali. Sny se mi začali plnit. Aspoň na jednu noc.

Gerard mě vytáhl po schodech až nahoru do jeho pokoje. Zavřel za námi dveře a přimáčkl mě ke zdi. Svojí tváří byl jen pár centimetrů od té mojí. Naklonil jsem se, abych ho políbil. Se smíchem ucukl.

"Gerarde.. nemuč mě", zasténal jsem frustrovaně.

"Chci si tě vychutnat", zlomyslně se na mě usmál a popadl mě za tričko. Dotáhl mě až ke své posteli. Hodil mě na ní a obkročmo si na mě sedl.

"Zavři oči", požádal mě. Nechtěl jsem, ale nakonec jsem to udělal. Po chvíli jsem ucítil studený kov na mých rukou.

Ta děvka mě svázala. A mně se to zkurveně líbilo.

Babble babble bitch bitch
Rebel rebel party party
Sex sex sex and don't forget the "violence"

Gerard se ze mě zvedl a přešel ke svému stolu. Ležérně se o něj opřel a svůdně se na mě usmíval. Přejel svojí rukou od svého krku až k lemu jeho trička. Zatáhl za něj a tím odhalil kus svého břicha.

"Pokračuj", vybídl jsem ho.

Vytáhl tričko přes svojí hruď a přetáhl si ho přes hlavu. Poskytl se mi výhled na jeho hruď.

Ten byly na řadě jeho kalhoty. Mučivě pomalu si rozepnul knoflík a stáhl zip. Uviděl jsem světle růžové boxerky. Při tom pohledu jsem se zašklebil.

Gerard zatáhl za lem svých kalhot a rychle si je ze svých štíhlých nohou svlékl.

In the perfect world 3- END

Sun, 23 May 2010 11:29:17 +0200

Poslední díl. Asi jsme si mysleli, že to bude delší, ale já to takhle plánovala.

Napsat poslední díl mi trvalo tak dlouho, protože jsem neměla konec. Teďka už ho bohužel mám.

Tenhle příběh není vymyšlený. Jsou tam skutečné postavy a skutečná fakta. A příběh který se stal. Tím, že jsem ho sepsala jsem se snad od toho konečně vysvobodila. Za komentáře budu vděčná.

Říká se, že pokud něco nezkusíte, budete litovat toho, že jste to aspoň nevyzkoušeli. Ale pokud to uděláte a nevyjde to, budete si říkat, jak moc naivní jste byli.

Gerarda jsem od té doby potkával skoro pořád. Nejčastěji u Mikeyho doma. Naše rozhovory neobsahovaly nic jiného, než obyčejný pozdrav. Pokud se zadařilo, byli jsme s ním a Mikem chvíli venku. Většinu konverzace zařídil Gerard s Mikeym, moje obvyklá ukecanost v jeho přítomnosti absolutně selhávala. Nikdy jsem před ním nebyl skoro schopný promluvit ani slovo.

Jednoho dne když jsem byl s Mikeym venku jsem mu (nejspíše v absolutním pomatením smyslů) napsal. Nenapsal jsem mu nic víc, než to co cítím. Vždycky jsem nerad někomu vyznával city, takže tenhle čin byl asi vrchol toho, co jsem byl schopný udělat, abych někoho získal.

Po pár minutách mi přišla odpověď. Nervozita, která mnou cloumala, byla snad ještě horší, než kdybych měl zrovna skládat maturitu.

"Vyser se na mě"

Moje srdce v tu chvíli zrovna asi vynechalo pár úderů. Omluvil jsem se Mikeymu, že musím jít domů a vydal se na cestu.

Nemohl jsem jít domů. Do mých očí se nahrnuly slzy a já jsem jenom otupěle šel do polí, kde obvykle nikdo nechodil. Sedl jsem si pod starý strom a pokoušel se uklidnit. Po pár hodinách jsem se vydal domů.

Od té doby se vůbec nic nezměnilo. Moje stydlivost v jeho přítomnosti nezmizela a já měl jenom možnost být tiše v jeho přítomnosti.

Mezitím jsem zjistil mnoho věcí.

Gerard se spřátelil se všemi mými přáteli kromě mě.

Gerard vyjel po všech mých přátelích kromě mě.

Gerard byl ochoten bavit se se všemi mými přáteli kromě mě.

Říkal jsem si, co je na mě tak zvláštního. Proč nemůžu být jedním z nich. Rozhodl jsem se to zkusit.

Přihlásil jsem se na internetu na svůj profil a uviděl jsem, že je online. Nenapadlo mě nic lepšího než mu napsal nějakou zdvořilostí frázi na začátek. Se zatajeným dechem jsem čekal na odpověď. Čekal jsem pár minut a pořád nic. Stáhl jsem stránku na lištu a snažil se věnovat něčemu jinému. Po chvíli mi okno zablikalo.

"Uživatel Gerard Way se odhlásil"

When one door closes another one opens.

(Když se jedny dveře zavřou, jiné se otvírají…)

In the perfect world 2

Tue, 11 May 2010 16:48:35 +0200

Přesně si pamatuji, kdy to začalo. Bylo to už dávno. I přesto si na to detailně pamatuji. Každý moment.

Bylo asi před pěti roky.

Začal jsem chodit do nové třídy a tam jsem se na hodinách tělocviků spojených s vedlejších třídou seznámil s jeho bratrem. Mikey byl vždycky hodně přátelský. Byl jeden z těch populárních lidí, které měl každý rád. Proto jsem nedokázal pochopit, proč se baví zrovna se mnou. Já jsem byl mezi ostatními populární jako "ten ztroskotanec v černý". Nikdo mi tahle nálepka nevadila. Netoužil jsem být školní hvězdou. Radši jsem měl jenom pár opravdových přátelích než mít přátele v celé škole, kteří by mě za mými zády pomlouvali.

Jednoho dne mě Mikey pozval k nim domů. Bez váhání jsem nabídku přijal. Takováhle pozvání byla obvykle jenom další krok v přátelství.

Počkal jsem na Mikeyho před školou a vydali jsme se k nim. Celou cestu jsme si povídali. Překvapilo mě, jaký dům měli.

Na pohled to byl pěkný dům s přízemím a dvěma patry. V duchu jsem trochu záviděl. Kam se na to hrabal náš dům přízemí + patro.

Usadili jsme se v obývacím pokoji. Pustili jsme si film a povídali si. Po chvíli jsem uslyšel dusání po schodech. V duchu jsme přemýšlel, co to jde za slona.

"Čau brácha", ozvalo se z chodby mírně holčičím hlasem. Zapátral jsem v paměti a došlo mi, že Mikey říkal, že má jenom bratra. Znamená to snad, že ten hlas byl..

Moje myšlenky přerušila postava ve dveřích. Díval jsem se do tváři kluka o několik centimetrů do výšky i do šířky většího než jsem byl já.

"Čau", pozdravil mě. Jenom jsem němě zakýval.

"Já jsem Gerard", představil se mi a hned mi aktivně podával ruku.

"Frank", řekl jsem potichu a stydlivě.

Gerard si sedl na křeslo vedle mě a pustil se do oběda, který si přinesl z kuchyně.

Mikey znovu započal rozhovor tam, kde jsme skončili, když nás Gerard přerušil.

Už si přesně nepamatuji, co tenkrát řekl. Na něco se mě zeptal. Mám dojem, že to bylo jenom jedna z těch věcí, na které se zeptáte člověka, kterého vidíte poprvé.

Zbytek dne už si nepamatuji. Jediná vzpomínka z toho dne jsou pocity.

A dále to pokračovalo pořád stejně..

Just hold me tight, lay by my side (jenom mě pevně drž, lež u mě)
Let me be the one who calls you baby all the time

(nech mě být tím, kdo ti bude říkat baby..).

I will be the one to make you crawl

Fri, 07 May 2010 22:28:17 +0200

Úchylnost na dva díly..

Sedím u stolu a rozhlížím se kolem. Je tu tma kromě pár barevných disko světel, který mi dráždí oči. Na parketu se plazí pár ožralů v rytmu hudby. Jinak nikdo. Ty tam nejsi. Vyhlížím tě. Jdu k baru. Opět vidím jenom ochlasty u stolků. S kamarády si koupím pivo. Ty zase nikde. Najednou se objevíš. Po tvém boku jde celkem pěkná, holka s dlouhými, hnědými vlasy. Jedna z vlastností, kterou máš. Okouzlit každého, nezáleží na pohlaví.

"Čau Franku", pozdravil mě ledabyle a já se ani nenamáhal s odpovědí. Jeho pozdrav neznamenal nic víc než zdvořilostní gesto.

Posadil se do boxu kus vedle mě. Jeho "společnice" se "nenápadně" přisunula blíž k němu.

Když si všiml mého pohledu, zářivě se na mě zazubil.

"Úsměv Franku", měl jsem chuť na něj skočit za ten jeho sarkasmus. Zaškrtit ho. Pohladit ho. Dotýkat se ho. Líbat ho. Svléknout ho…

There is no running that can hide you
(žádný běh tě nemůže ukrýt)
cause I can see in the dark (protože dokážu vidět ve tmě)

Moje myšlenky zašly až moc daleko.

Přišel jsem k baru a objednal si vodku. Nesnášel jsem jí. Jenže to teď byla asi jediná věc, které mě mohla postavit na nohy.

"Co zapíjíš?", ozval se vedle mě hlas. Leknutím jsem nadskočil. Byl to on.

"Nuda", odpověděl jsem a nakopnul do sebe dalšího panáka. Nevydržel jsem být v jeho přítomnosti střízlivý. Jenže když jsem byl opilý, moje pusa fungovala rychleji než moje myšlenky. A čekal jsem, že se to brzo projeví.

"Napadá mě lepší zábava, než se tady opíjet", nadhodil.

"A co?", zeptal jsem se a zvedl na něj zvědavě oči.

"Pojď se mnou", řekl a táhl mě někam za ruku. Po pár panácích jsem se nechal dotáhnout kamkoliv.

Prošli jsme chodbou plnou muchlujících se párů. Sešli jsme po schodech a mířili jsme dveřmi ven. Nechápal jsem, kam jdeme.

Forget your running, I will find you (zapomeň na svůj běh, najdu si tě)

Držel mě za předloktí a pořád mě někam táhnul.

Po chvíli jsme došli k místnímu hřišti. Procházeli jsme kolem železného plotu, když jsem se rozhodl konečně promluvit.

"Ger-", začal jsem, ale on mě přerušil.

In the perfect world

Sun, 25 Apr 2010 10:35:44 +0200

Vidíte správně. Komentáře ocením.

Seděl jsem vedle něho. Vnímal jsem jeho přítomnost. Nemohl jsem se na nic jiného soustředit. Byl kouzelný. Ale on si to neuvědomoval. Jenom pár metrů ode mě. Stačilo natáhnout ruku.

Seděl jsem spolu s ním a pár kamarády v kavárně a povídali si. Byl jsem zase mimo. Nebyl jsem skoro schopný slova. Skoro jako vždycky, když jsem byl někde s ním. Říkal mi, že jsem "děsně ukecanej". On to samozřejmě vždycky myslel ironicky. Ale já ve skutečnosti ukecanej byl. Jenom s ním ne. Nikdy jsem před ním nepromluvil skoro ani slovo. Vždycky když jsem byl někde s ním, všichni se mě ptali, co mi je. Proč mám špatnou náladu. Ale nebyla to pravda. Moje špatná nálada a útočení na něho byla jenom obrana. Nikdy jsem neuměl projevovat city. Nerad jsem někomu říkal, že ho mám rád. A pokud jsem se nedejbože do někoho zakoukal, obvykle jsem na tu dotyčnou osobu byl hnusnější než na ostatní. Možná vám to přijde zvláštní. Spíše padlý na hlavu. Já to cítil úplně stejně. Ale tohle byl jenom můj způsob obrany, aby nikdo nepoznal, jak se cítím. Vlastně jsem jenom srab, co neprojevuje city. Ale měnit se nebudu.

Pokračoval jsem v zírání na něho. Začal jsem u nohou. Jeho přiměřeně uzké šedé kalhoty mu dokonale obtahovali štíhlé nohy. Jedna z věcí, která se na něm dost změnila. Vždycky býval ten trochu obtloustlej kluk. Ale zeštíhlel. A zkrásněl. Asi proto ho chtěla skoro každá.

Potom jsem přejel pohledem přes jeho rozkrok. Při sezení mu jeho kalhoty tvořili menší bouli. Z kalhot (a žlutých trenek) mu vyčnívalo pár chloupků. Úchylným myšlenkám nikdy nezabráním.

Dále jsem pohledem pokračoval přes jeho břicho. Vyhrnuté tričko mu kus odhalovalo. Můj pohled po chvíli upoutala jeho ruka. Měl na ní upletený náramek.

"Možná od jeho holky", napadlo mě a moje nálada se ještě zhoršila.

"Nezahrajeme si něco?", přerušil moje zírání jeden z přítomných kamarádu. Jenom jsem mlčky přikývl.

Nějaký dobrovolník přinesl hru a začalo se hrát.

Občas někdo jenom něco prohodil, jinak se místností vznášelo ticho. Blížila se půlnoc a osoba mých snů se zvedla.

"Kam jdeš?", zeptal jsem se.

"Domů", odpověděl. Rozloučil se s námi a zmizel.

Nepřítomně jsem se díval za ním. Část mojí duše zrovna odešla..

In a perfect world… a broken heart is fixed

(V perfektním světě.. zlomený srdce by bylo zpravený)

In a perfect world… I'd see no therapist

(V perfektním světě… bych se nesetkával s terapeuty)

In a perfect world… this wouldn't make me sick

(V perfektním světě.. by mi z toho nebylo špatně)

Unrighteous Ideas 21- END

Sat, 26 Sep 2009 14:29:14 +0200

Poslední díl

"Gerarde?!"

"Mickey? Co tu děláš s tím nožem a…Frankie? Proč na sobě, doprdele, máte oba jenom trenky?! A co tu vůbec děláš Franku?"

"Oh…já…," začal Frankie, ale hned zmlknul. Nějak nevěděl, co říct. Začal jsem si připadat směšně s tím nožem v ruce, a kdyby situace nebyla tak svízelná, naplno bych se rozesmál.

"Mysleli jsme si, že jsi zloděj," řekl jsem.

"Proboha, Mickey. Přijeli jsme z chaty o něco dřív, to je celý. Teď jsem si jenom vybaloval špinavý prádlo, abych to dal do pračky. Spíš mi ale vysvětlete, proč jste tu vy dva spolu a skoro nazí, hm?!"

"Gerarde…já…všechno, co mezi námi bylo, bylo fakt pěkný. Miloval jsem tě a jsem moc rád, že jsem tě mohl poznat, ale…ale…prostě…Mickey…oh…zamiloval jsem se do Mickeyho."

Gerard mě sjel od hlavy k patě, potom se podíval na Frankieho, a pak znovu na mě. Potom se nahlas rozesmál. Podívali jsme se po sobě s Frankem. Oba jsme si mysleli to samé - Gee se zbláznil. Čekal jsem všechno možný, čekal jsem, že mě seřve, zmlátí, dokonce jsem se bál, aby ho nenapadlo něco provézt s tím nožem, co jsem pořád ještě držel. Ale smích jsem rozhodně nečekal.

Gee se přestal smát a znovu se na nás podíval. "No, tak vám gratuluju. Franku, jsem ráda, že je to právě Mickey. Je to dobrej kluk, hodíte se k sobě. Jenom jsem nečekal, že Mickey bude taky gay, ale stalo se." Usmál se.

Opět jsme se po sobě s Frankem podívali. Ani jeden jsme nic nechápali. "Gee? Tobě to nevadí?" ozval jsem se.

"Ne, víte…musím se vám s něčím přiznat. Na tu chatu jsem nejel s kamarády, ale…pouze s jedním…ehm…kamarádem. S Jephou."

"S Jephou??!" ozvali jsme se já i Frank zároveň. Oba jsme ho moc dobře znali, je to můj i Gerardův kamarád, ale Frank na něj občas žárlil. Gee ho vždycky ujišťoval, že nemá proč.

"Chodíme spolu," pokračoval Gerard, jako by se nechumelilo. "Promiň, Franku, ale chodíme spolu už asi dva týdny a na té chatě to vyvrcholilo. Měl jsem z toho špatný svědomí a pořád jsem přemýšlel, jak ti to mám říct, přeci jenom tě mám pořád moc rád. Ale jeho…miluju. No a teď…zatímco jsem byl pryč, tak jste se, koukám, dali dohromady. Proto jsem se tak smál. Jsem rád, že to tak dopadlo."

Teď už se i Frank usmíval a mně se taky ulevilo. Nic lepšího se nám nemohlo stát. Bylo to skoro jak v nějaký harlekýnce.

"Jupí!" zapištěl Frank a skočil mi do náruče. Tak tak jsem ho chytil, doufám, že tohle mi víckrát dělat nebude, přeci jenom není nejlehčí. Dal mi pusu a pak se ze mě vymanil. Otočil se na Geeho, který stál uprostřed obýváku a díval se na nás a řekl jen: "Díky."

"To nestojí za řeč, Franku," řekl Gerard a usmál se.

Myslím, že dnešek je můj nejlepší den v životě.

Unrighteous Ideas 20

Wed, 09 Sep 2009 19:04:08 +0200

Frankie soustředěně pozoroval vodu, aby nepřetekla a já ho zezadu objímal. Občas jsem mu vtiskl polibek mezi lopatky a přitom slastně zamručel. Když byla vana napuštěná, Frank se na mě obrátil, jednou rukou mi vjel do vlasů a druhou přitiskl na můj zadek a začal mě líbat. Potom i druhou rukou sjel na můj zadek a NENÁPADNĚ mi svlékl trenky. Usmál jsem se do polibku a taky jsem mu stáhl boxerky. Nic nám už nebránilo v koupání a tak jsme se přestali muchlovat a vlezli jsme si do vany.

Chvíli jsme jenom tak naproti sobě seděli a cákali po sobě vodu a pěnu (jsem zvědavej, kdo to zase bude uklízet), ale pak mě něco napadlo.

"Počkej, Frankie. Něco tady mám." Frank se na mě zvědavě podíval a já vylezl z vany. Ani jsem se nepokoušel nějak se utřít, stejně bylo všude na zemi mokro. Ještě, že tady nejsou rodiče. Přeběhl jsem koupelnu a otevřel skříňku, která byla úplně v rohu. Máme tam čisté ručníky, mýdla, pěny a takové ty maličkosti a taky…á, tady jsou! Zmáčkl jsem je a ony zapískali. Frankovy zajiskřily oči jako malému dítěti.

"No, né! Ty máš gumový kachničky?"

"No, jasně." Rychle jsem přehupkal k vaně a vlezl si do vody, protože venku mi začínala být zima. "S Geem jsme si s nimi jako malí strašně vyhráli."

Na chvíli se rozhostilo ticho. Jo, zase jsem připomněl Gerarda, toho strašáka v našem růžovém snu.

"Ehm…kašli teď na Gerarda, přeci si s ním nebudeme kazit den," řekl jsem.

"Jo…jó…stejně, až přijede, tak se s ním hned rozejdu."

"To myslíš vážně?"

"Mickey, já tě miluju. Jsi stokrát lepší než Gerard. K němu už nic necítím. Nemohl bych s ním už chodit a on by určitě vytušil, že v našem vztahu není něco v pořádku. Oba by nás to ničilo. Ale jestli…jestli to všechno od tebe byla jenom hra, abys mě dostal do postele, tak…tak…" Do očí se mu draly slzy.

"Frankie, zlato. Tohle jsem přeci nikdy neřekl." Na okamžik jsem si vzpomněl, že jsem ho původně chtěl JENOM do postele, jeho tělo mě hrozně vzrušovalo, ale nakonec se to nějak zvrtlo a zamiloval jsem se do něho. Naštěstí. "Miluju tě, Frankie. O naší lásce nepochybuj." Přitáhl jsem si ho na sebe a objal ho. Políbili jsme se. Nejdřív pomalu, ale potom se náš polibek stal vášnivým. Jednou rukou jsem držel Franka za hlavu a druhou jsem ho hladil na zádech. Potom mi začal drsně okusovat ret, až jsem se bál, že začnu krvácet. Rukou jsem sjel pod jeho zadek a přitáhl si ho víc na sebe. Asi vám nemusím říkat, že jsme oba byli vzrušeni na maximum. Láskyplně mi olizoval levou bradavku a pak to řekl:

"Mickey, chci tě!"

"Frankie, vem si mě!"

Pak už jsem jenom cítil, jak mi něco tlačí do zadku (copak to asi bylo) a už byl ve mně. Udělali jsme se skoro ve stejné vteřině plné vzdychání a řevu. Sakra, milování se ve vodě je tak zatraceně sexy. Škoda, že nemáme bazén. Potom konečně došlo na kachničky (já měl růžovou a Frank černou) a hráli jsme si s nimi jako malé děti, dokud voda nevystydla. Zabalili jsme se každý do jednoho ručníku a šli si dělat snídani.

Celý den se nesl v podobném duchu, milovali jsme se v obýváku na gauči, na kuchyňské lince, na záchodě (vzrušoval nás ten malý prostor) i v ložnici rodičů. Večer už mě z toho bolelo celé tělo, a tak jsme si po večeři při svíčkách, kterou vymyslel Frankie a já ho za to patřičně zulíbal, lehli unavení do postele a ve společném objetí jsme usnuli.

Ráno nás probudil jakýsi hluk zezdola.

"Mickey, myslíš, že to jsou zloději?" řekl vyplašeně Frank a přitáhl si přikrývku až k bradě, jako by ho snad měla ochránit. Někdy mi vážně připomínal malé dítě a já to na něm zbožňoval.

"Klid, snad jsou to jenom rodiče," odpověděl jsem mu, i když jsem tomu tak úplně nevěřil. Měli se vrátit až někdy odpoledne a teď bylo něco málo po deváté hodině.

"Pojď, půjdeme se podívat dolů," vybídl jsem ho.

"To nemyslíš vážně! Co když nás zabijou??!"

"Eh…tak tu zůstaň, já jdu prozkoumat situaci."

"Ani nápad!" Oh, on se o mě bojí? To je milé. "Když tu budu sám, budu ještě zranitelnější! Radši půjdu s tebou." Aha.

Vyšli jsme z pokoje jenom v trenkách (panebože, jenom doufám, že to nejsou nějací násilníci a neznásilní nás…ne, že by mi to tak vadilo, ale můj zadek už asi nic nevydrží) a opatrně sešli po schodech. Tedy aspoň já se o to snažil. Frank absolutně nevěděl, který schod vrže a který ne, takže se mi zdálo, že dělá obrovský randál. Ten dole dělal ale ještě větší, tudíž snad nic neslyšel. Prošli jsme chodbou a zjistili, že se ten hluk ozývá z obývacího pokoje. Už už jsem chtěl otevřít dveře, ale pak mě něco napadlo.

"Počkej tu, Frankie. Hned sem zpátky."

"Nenechávej mě tu samotnýho! Jdu s tebou!"

Protočil jsem oči, byl bych pryč asi jenom pět vteřin, ale on se zřejmě skutečně bál, a tak jsem nic nenamítal. Společně jsme tedy prošli kolem dveří do obývacího pokoje a zamířili si to dál - do kuchyně. Otevřel jsem jeden šuplík a vytáhl…

"Oh, Mickey. To si ze mě děláš prču, ne? Fakt chceš tu kudlu použít?"

"Pravděpodobně ne, ale musíme je něčím zastrašit." Ani jsem nechtěl pomyslet na to, že třeba mají pistole, a v tom případě by nám nůž byl na nic, ale pořád tu ještě existovala možnost, že jsou to jenom moji rodiče. "Tak pojď." A vyrazili jsme znovu k obýváku.

Chvíli jsme stáli u dveří a naslouchali, co se uvnitř děje. Jako by tam někdo něco házel na zem!

"Fajn, pravděpodobně jsou zaneprázdnění tím, co dělají," pošeptal jsem Frankovi do ucha. "Využijeme moment překvapení a vtrhneme tam."

Frankie nejistě polkl. "Jsi si jistý? Můžeme přeci zavolat policii…"

"Franku, pravděpodobně to budou mí rodiče. Kdybychom volali policii, byl by z toho pěknej trapas."
"Hm, máš pravdu."

"Tak jo. Na tři?"

"Na tři!"

Sevřel jsem kliku a s hrůzou zjistil, že se mi potí ruka. "Jedna." Opatrně jsem stiskl kliku.

"Dva." Zhluboka jsem se nadechl. Podíval jsem se na Franka a doufal jsem, že to není naposled, co ho vidím.

"Tři!" zařval jsem a vtrhl do pokoje. Frankie mi byl v patách, svíral jsem nůž nad hlavou, připraven bodnout! To, co jsme ale viděli, nám dokonale vytřelo zrak.

Unrighteous Ideas 19

Mon, 31 Aug 2009 17:00:40 +0200

Věděl jsem ještě o jednom místě, které jsem stále neprozkoumal. Vytáhl jsem ruku z jeho kapsy a přemístil ji dopředu. Zmáčkl jsem jeho rozkrok přes kalhoty a Frankie se mi zakousl do ucha. Au, tohle docela bolelo. Rozepnul jsem mu pásek a moje ruka průzkumnice (haha) se dostala pod jeho kalhoty.

"Hele, honey, tady už to přece někde musí bejt," pověděl jsem mu a rukou nepřestával masírovat bouli na jeho boxerkách. Cítil jsem, jak se mi Frankieho nehty zarývají do zad. Zvláštní, ani jsem si nevšiml, že přesunul ruce pod moje triko. Je to takovej můj malej ďáblík, pomyslel jsem si a té myšlence se zahihňal.

"Panebože, Mickey! TAK-UŽ-HO-VEM-DO-RUKY!!!" Musel jsem se kousnout do rtu, abych nevyprskl smíchy. Konečně jsem rukou pronikl i pod jeho boxerky. Stiskl jsem mu varlata a Frankový nehty se do mě zaryly ještě víc. Potom jsem kolem něj obemkl prsty a začal jsem ho honit.

"Oooh…to je ono!" Frankie mi funěl u ucha a rukou mi třel zadek. Zase jsem si nevšiml, kdy přesně se tam dostal, ale bylo mi to fuk. Ještě chvíli jsem pokračoval v honění, načež jsem na ruce ucítil lepkavé vlhko. I podle Frankovýho výkřiku mi bylo jasné, že se udělal.

"Díky, zlato." Věnoval mi jeden ze svých dlouhých a krásných polibků. "A teď konečně ten dárek." Přistoupil ke své bundě a vytáhl z ní dva lístky.

"Ty jeden mizero!" zasmál jsem se.

"No co, já neříkal, že ten dárek musí být někde na mně!" Znovu mě políbil a pak mi předal lístky. "Koupil jsem nám lupeny na Madagaskar dvojku. Začíná to v osm hodin."

"Jů, Frankie! Madagaskar miluju!" Jo, vážně jsem miloval tyhle animovaný blbovinky, jak by řekl můj bratr Gee. Jakmile jsem si na něj vzpomněl, bodlo mě u srdce, ale hned jsem zaplašil nepříjemné vzpomínky. Teď nesmím myslet na to, že jsem právě vyhonil jeho kluka!

Seděli jsme v poslední řadě a před námi bylo několik desítek lidí. Na večerním vysílání už jich tolik nebylo, přeci jenom to byl film pro menší diváky a ti chodí převážně odpoledne.

Film už byl v polovině, ale abych pravdu řekl, moc jsem z něho neměl. Pořád jsme se totiž s Frankiem muchlovali, krmili se popcornem a tiše se chichotali. No, aspoň jsme si mysleli, že to bylo tiše, ale několikrát se na nás návštěvníci obraceli s pohoršenými pohledy. Potom jsme se ale zase museli smát. Nakonec nás Frank utišil s tím, že nás ještě vyhodí a tak jsme se po zbytek filmu chovali relativně klidně.

Když film skončil, vyšli jsme z kina a Frankie mě hned chytil za ruku a vlepil mi krátký polibek na tvář. Několik lidí se na nás udiveně podívalo, ale nám byli ukradení. Měli jsme jeden druhého.

Zakručelo mi v břiše a Frankie se tomu zahihňal. Došlo mi, že jsme ještě nevečeřeli a tak jsem navrhl jít do pizzerie, která je nedaleko kina. Frank s tím souhlasil, přiznal se mi, že už taky umírá hlady. Popravdě - toho popcornu jsme moc nesnědli, většina se ho válí v sále kina, jak jsme ho po sobě házeli. Myslím, že už do toho kina nikdy nepůjdu.

Objednali jsme si sýrovou pizzu, a když nám ji přinesli, sbíhaly se mi sliny. Musím říct, že byla fakt velká a vypadala nádherně. Znovu mi zakručelo v břiše.

"Já už tě nemůžu poslouchat," zasmál se Frank, ukrojil jedno sousto a pomalu ho přibližoval k mé puse. "Za tatínka…" S radostí jsem otevřel pusu a nechal ho, ať mi do ní vloží sousto. Ta pizza chutnala vážně skvěle! Ještě chvíli mě krmil, ale potom jsem od něj převzal vidličku. Teď byl na řadě on, ještě by mi umřel hlady!

"Mmm…něco tak skvělého už jsem dlouho neměl," řekl s plnou pusou.

"A co moje sperma?" ozval jsem se. Frankie vyprskl smíchy. "Promiň, ale tohle je daleko lepší, než tvoje sperma."

Zatvářil jsem se uraženě a další sousto neputovala do jeho, nýbrž do mé pusy.

"Ale no tak, lásko. Možná, že tvoje sperma nechutná jako nektar, zato tvoje rty jsou krásně slaďoučké," a na důkaz toho mě políbil. "Ale teď chutnáš po sýru."

Už jsem to nemohl vydržet a začal jsem se smát. "Ty jsi můj koloušek, víš to?" řekl jsem mu.

"Ano, vím, že jsem tvůj koloušek," řekl schválně přitepleným hlasem Frankie.

V podobném duchu jsme se škádlili po zbytek večeře. Nakonec jsme se zvedli a šli zaplatit.

Doma jsme jeden druhého umyli a zapadli do postele. Frankie mě obejmul a do ucha mi zašeptal: "Miluju tě, Mickey." Usmál jsem se. "Taky tě miluju." Společně jsme usnuli.

Ucítil jsem na tváři něco vlhkého. Otevřel jsem oči a spatřil tvář svýho nádhernýho Franka pár milimetrů od té mé. Jeho ruka ležela na mé hrudi a jeho nohy byly propleteny s těmi mými.

"Dobré ráno, drahoušku," usmál se a znovu mě políbil. Krásnější ráno jsem si nemohl přát.

"Mmm…chtěl bych, abych se takhle budil každý den. S tebou je každé ráno dobré," zavrněl jsem mu do ucha a polibek mu vrátil. Naše jazyky se vášnivě propletly. Lehl jsem si na Franka a rukou jsem mu přejížděl po prsou. Pak jsem z něj ale slezl. Frankie se na mě udiveně podíval.

"Víš, zítra přijedou naši, možná bychom si měli dnešek co nejvíc užít. Pak už tu nebudeme moct provádět takové věci, jako jsme dělali." Musel jsem se pousmát, když jsem si vzpomněl na naše milování v kuchyni.

"Jasně. Takže…co třeba strávit celý den v posteli?" navrhl Frank.

"To vůbec nezní špatně. A co si třeba před tím dát společnou koupel, hm?"

"Při tom pomyšlení jsem vzrušený už teď!"

"Ty jsi, Franku, vzrušený pořád," zasmál jsem se a rukou přejel přes látku jeho boxerek. Cítil jsem, že už je zase napůl ztopořený. Zachichotal se a vlezl si na mě. Několikrát škádlivě pohnul boky proti těm mým, dal mi pusu a potom už mě táhnul z postele. "No, tak hurá do vany! Den má jenom dvacet čtyři hodin a z toho už jsme jich několik prospali."

Unrighteous Ideas 18

Wed, 26 Aug 2009 19:59:20 +0200

V jeho očích byla znát touha, políbil jsem ho a zamířil k sobě do pokoje. Rychle jsem našel všechno potřebné a hrnul jsem se zase dolů. Frankie se opíral o stůl a svůdně se na mě díval. Přistoupil ke mně, chytil mě za ramena a namáčkl na stěnu.

Docela to bolelo, netušil jsem, že bude mít takovou sílu. Vzal můj spodní ret mezi své a lehce skousl. Najednou byl jemný, sál můj ret ukrutně pomalu a přitom prstem kroužil kolem mých bradavek. Přesunul se na moji lícní kost, kterou zasypával polibky a přitom mi sundal boxerky. Namáčkl se svým již zase ztopořeným penisem na ten můj. Všechno dělal tak strašně pomalu, což mě mučilo! Vzal svůj úd do ruky a žaludem se dotýkal toho mého. Unikl mi hlasitý sten, což ho asi probralo z letargie, protože mě začal hrubě líbat a sám přitom vzdychat. Nemohl jsem to už vydržet, popadl jsem ho za boky a přisunul ke stolu. Otočil se zády ke mně a rukama se opřel o stůl.

"Mickey, chci tě mít v sobě!"

To mi nemusel ani říkat, byl jsem tak nadržený, že bych ho strčil i do pračky! Nasadil jsem si kondom a dva prsty jsem si potřel lubrikantem. Vsunul jsem je do něj, přičemž hlasitě vzdychl. Nevěděl jsem, jestli bolestí nebo vzrušením. Trochu jsem ho uvnitř roztahoval, ale Frankie mi řekl, že nemusím, protože je zvyklý od Gerarda. Gerard…to jméno mi projelo myslí jako břitva, ale ihned jsem na něj zapomněl. Teď byl někde daleko, já tu měl Franka. Můj sen. Moje všechno.

Vytáhl jsem z něho prsty a zabořil do něj špičku svého penisu. Za chvíli jsem v něm byl celý. Kurva, Frankie byl tisíckrát lepší než všechny holky, co jsem kdy měl, dohromady. Cítil jsem svůj pulzující penis uvnitř jeho zadku, cítil jsem jak napíná svaly…to všechno byl pro mě nový a úžasný pocit. Chytil jsem ho za boky, vytáhl z něj skoro celý penis a tvrdě přirazil.

"Oooh!" ozval se. Znovu jsem z něj vyjel a zase přirazil. Nejdřív jsem to všechno dělal pomalu, ale postupem času jsem zrychloval a Frankie pode mnou sténal.

"Mickeyyyy…ooh…nepřestávej!"

Nepřestával jsem. Naopak, ještě jsem zrychlil, i když jsem nevěřil, že by to mohlo ještě jít. Naše tempo teď bylo přímo ďábelské, oba jsme nahlas hekali a oddychovali, cítil jsem hřejivý pocit v podbřišku a věděl, že se za chvíli udělám. Ještě párkrát jsem přirazil a Frank zařval na celý dům. Projela jím vlna orgasmu a mě to dostalo do extáze. Za pár setin jsem se udělal do něj. Frankie vyčerpaně klesnul na stůl a já ho zezadu obejmul, mající penis ještě pořád v jeho zadku. Oba jsme oddechovali a nabírali síly. Políbil jsem ho na šíji a po celých zádech se mu z toho vyrojila husí kůže.

"Aaaw, to bylo úžasný," řekl a myslel tím spíš ten sex než polibek.

"To si piš, darling. Bylo to…neuvěřitelný!" odpověděl jsem mu a konečně vysunul penis z jeho zadku.

"Frankie?"

"Jo, zlato?"

"Ještě zítra mám tenhle dům pro sebe, potom přijedou rodiče z dovolené. Co kdybys tu dneska přespal?"

Frank se zahihňal a dal mi pusu někam na ucho. "Máš ty nejskvělejší nápady, Mickey! Budu se ale muset jít ohlásit rodičům, aby si o mě nedělali starost. Znáš to."

Znal jsem to. Dohodli jsme se tedy, že mě teď Frank na chvíli opustí (ach, jak já to bez něj a jeho šukézního zadku vydržím?), aby mohl říct rodičům, že přespí jinde a potom zase přijde. Oblékl se tedy, ještě naposledy mi vlepil pusu a potom odešel. Náš dům mi najednou připadal bez něj strašně osamělý. Už jsem se těšil, až zase přijde. Byl jsem v tom zkrátka až po uši, Frankie je ještě pravděpodobně pár metrů od našeho domu a mně už se po něm stýskalo!

Frank přišel až chvilku před sedmou a já myslel, že se do té doby zblázním. Cítil jsem se bez něj jako tělo bez duše.

"Myslel jsem, že půjdeš rodičům jenom říct, že u mě přespíš a hned zase přijdeš," řekl jsem trochu uraženě.

Vlepil mi sladký polibek někam k uchu a řekl: "Promiň, ale musel jsem ještě něco zařídit. Takový menší překvápko, víš?"

Hned jsem celý ožil. Miluji překvapení! "A co je to?" zeptal jsem se.

Sundal si bundu, chytil mě za boky a přistrčil mě na zeď. Líbal mě pomalu, jako by si mě vychutnával. Pak se ode mě odtrhl a řekl: "Musíš si to najít!" Přitom se ďábelsky usmál.

Došlo mi, co chce, a tak jsem ho chtěl taky potrápit. Popadl jsem ho a trochu neurvale ho hodil na zeď. Strčil jsem obě ruce pod jeho mikinu a pomalu jsem masíroval bradavky přes jeho triko. "Hmm…možná je to tady." Zkusil jsem nasadit sexy hlas, ale tohle mi nikdy nešlo, takže z toho vzniklo jenom cosi přiškrceného. Frank jenom pobaveně zdvihl jedno obočí a usmál se.

"Ne, tam to není."

Jednou rukou jsem vjel pod triko a konečky prstů zkoumal jeho kůži na hrudi. Přistrčil jsem pánev proti té jeho a pomalu s ní začal kroužit. Přitom jsem ho lehce kousal do ucha a nakonec jsem zašeptal: "A tady?"

"Uuuh…néé…tam taky ne."

Vysunul jsem obě z ruce zpod jeho trika a chytil ho za boky. Ještě víc jsem se k němu přisunul. Cítil jsem jeho tvrdý penis na tom mém a přes látku kalhot to bylo extra vzrušující! Rukou jsem zajel do kapsy vzadu na jeho kalhotách a přitom jsem mu stiskl zadek. Pořád jsem kroužil boky, což Franka nutilo tiše sténat.

"Musí to být někde tady…," ozval jsem se.

"Ne, jsi úplně mimo."

Unrighteous Ideas 17

Sun, 16 Aug 2009 14:20:47 +0200

"Uhm, tak dobře. Ale co třeba se takhle pokusit o rekord v nejrychlejším pojídání lasagní na světě?" dodal a vzal si ode mě sousto.

"No tak, Frankie. Myslel jsem, že ti lasagne chutnají, měl by sis je vychutnat."

"Chutnají mi do té doby, dokud neokusím něco lepšího, co si pak chci plně vychutnat."

Zahihňal jsem se. Políbil mě na nos, vzal ode mě vidličku a další sousto nasměroval do mé pusy. "To je poprvé, co mi taky dáš ochutnat, hamoune!"

V podobném duchu jsme se škádlili ještě chvíli poté, dokud jsme společnými silami (stejně víc snědl Frankie) nesnědli všechny lasagne. Frankie si úlevně vydechl a otočil se na mě.

"Co máme na plánu teď?"

"Teď? Teď můžeme umýt nádobí."

"Hey Michaele Wayi, víš, že se dneska chováš jako ten největší trapič pod sluncem?"

"Oh Frankie, netušil jsem, že bys chtěl dělat něco zajímavějšího…"

"A už toho mám dost!" Rukou nahmatal přes boxerky můj penis a lehce zmáčkl. Vzdychnul jsem mu do ucha. "Postav se!"

Uchichtnul se, protože to asi vyznělo dost dvojsmyslně. Nicméně sesedl z mého klína a opřel se o stůl. "Co se mnou chceš dělat?"

Stoupnul jsem si naproti němu a zadíval se mu do očí, které mě snad nikdy nepřestanou fascinovat. Dal jsem mu pusu, Frankie mi chtěl jemně skousnout ret, ale já hrubě vsunul jazyk do jeho pusy a přitom jsem tvrdě hladil jeho rozkrok. Byl jsem zase tak nadržený, toužil jsem po tom, abych do něj mohl proniknout, ale ještě před tím jsem mu chtěl prokázat malou laskavost. Rukou jsem zajel pod jeho boxerky, jeho erekce byla vzrušená na maximum. To se mi líbilo. Stáhl jsem mu boxerky dolů a jazykem se přesunul na jeho bradavky.

"Ooh, Mickey…tohle je…uhm…"

Střídavě jsem sál jeho bradavky a rukou pumpoval penis. Nechtěl jsem ale, aby se udělal tak rychle, proto jsem jazykem zamířil ještě níž. Zastavil jsem se na jeho podbřišku a Frankie zavzdychal. Schválně jsem se přesunul na jeho stehna, sál jsem mu zevnitř kůži a pomalu se přibližoval k jeho chloubě.

"M-Mickey…sakra!"

Ušklíbl jsem se. Popravdě - kdyby tohle dělal někdo mě, asi zešílím. Věděl jsem, že Frankie by teď nejradši zasunul svůj penis do mé pusy a udělal se do ní. Přesunul jsem se na jeho varlata a sál je. Frankie hlasitě oddechoval, jeho penis byl nalitý krví. Konečně jsem se jazykem dostal k jeho kořenu a následně i k špičce, kterou jsem vzal do pusy. Frank do mě okamžitě přirazil a já se málem zadusil, protože jsem měl jeho penis skoro až v krku. Vlastně mi ta situace přišla komická, takže kdybych ho právě nesál, asi bych se naplno rozesmál. Frankie neustále přirážel do mé pusy a já kolem něj obemknul ruku a pumpoval ho.

"Už…kurva…budu…"

Zrychlil svoje tempo a po chvíli hlasitě vyhekl a já ucítil na jazyku hořkoslanou chuť jeho spermatu.

"Fuck!"

Slízl jsem z něho poslední kapky a postavil se vedle něj. "Mám nahoře lubrikant a kondomy."

"Přines to, prosím, všechno sem. Chci, abys mě ošukal tady na stole!"

Unrighteous Ideas 16

Tue, 11 Aug 2009 20:42:00 +0200

"Asi…asi jo. Ale nevím, jak to vezme. Nechci, aby tě nenáviděl za to, že jsi mu mě přebral."

"To bude dobrý," řekl jsem, ale zas tak moc jsem tomu nevěřil. Lehce se na mě usmál a políbil mě. Potom se schoulil ke mně a já ho objal. Společně jsme usnuli.

Probudil jsem se ve tři hodiny odpoledne. Ruce jsem měl obtočené kolem Frankových boků, jeho horký dech jsem cítil na prsou. Ještě spal. Nedalo mi to, abych se na něj nedíval. Byl tak roztomilý! Líbí se mi jeho drobné tělo, jeho krásné rty a nos a jeho zářící oči, které teď měl zavřené. Zbožňuji jeho dokonalé ruce, nohy, břicho, penis… Oh, Mickey! Na co to zase myslíš? Uvědomil jsem si, že bych ho teď nejradši otočil na břicho a pronikl do něj, ale nechtělo se mi ho budit kvůli mým chlípným choutkám zvlášť, když tak nádherně spí. Jemně jsem mu odhrnul vlasy z čela a políbil ho na nos. Opatrně jsem vyklouzl z postele, navlékl si boxerky a než jsem zavřel dveře od svého pokoje, ještě jsem se na něj ohlédl. Byl pořád ve stejné pozici a tiše oddechoval. Usmál jsem se na něj a zamířil do kuchyně.

Měl jsem dost hlad, vlastně jsem dneska ještě nic nejedl a tak mě napadlo, připravit nám nějakou pochoutku. Věděl jsem, že Frankie je vegetarián, občas u nás večeřel, takže jsem sáhl po vegetariánských lasagních.

Zrovna, když jsem je vyndaval z trouby, uslyšel jsem za sebou kroky. Otočil jsem se.

"Oh, Mickey! Chtěl jsem na tebe vybafnout, myslel jsem, že mě neuslyšíš."

Zahihňal jsem se. "To víš, mám uši jako netopýr."

Přistoupil ke mně, přitáhl si mě za boky a věnoval mi svůj sladký polibek. Rukou jsem mu vjel do vlasů a vzpomněl si, že ty jsem ve výčtu věcí, které na Frankovi miluju, nezmínil.

"Mmm…co to tady tak krásně voní?" zeptal se, když se nabažil mých rtů. Přitom legračně pokrčil nos, takže jsem se tomu musel smát.

"To je dobrota pro nás dva. Dělal jsem ji, když jsi spal, Šípková Růženko."

"Aww…už jsem ti říkal, že tě miluju?" zasmál se.

Nandal jsem všechny lasagne na veliký talíř, k tomu jsem vzal jeden příbor a odnesl to na stůl. Frankie stál u dřezu a zmateně se na mě díval.

"To sníš všechno sám?"

Usmál jsem se. "Ne, hlupáčku." Usedl jsem za stůl a poplácal si na klín. "Pojď sem."

Sedl si na mě tak, že ke mně byl bokem a prohrábl mi vlasy. "Tohle je o dost lepší nápad."

"Já mám samé dobré nápady, nemyslíš?" řekl jsem a nandal na vidličku kus lasagne. "A za maminku…"

Frankie se zahihňal a otevřel pusu. "Ty jsou vynikající, Mickey. Měl bys vařit častěji."

"Doufám, že pak za to dostanu nějakou odměnu," zamrkal jsem.

"Oh neboj se, baby." A na důkaz toho mě políbil na tvář.

"Teď ty," vzal ode mě vidličku, nabral další sousto a…vsunul ho do své pusy.

"Hey, tohle není fér!" ozval jsem se.

"Ae noak broukh…," řekl s plnou pusou.

"Cože?"

"No tak, broučku," usmál se svůdně. "Dám ti za to pusinku, ok?"

"Nevím, jestli si to tím vyžehlíš," tvářil jsem se naoko uraženě. Zadíval se mi do očí a pomalu přibližoval svoje rty na ty mé. Chytil jsem ho za hlavu a přitáhl si ho na sebe, abych urychlil okamžik toho setkání. Jemně přejížděl jazykem přes moje rty a pak jsem ho nechal vklouznout dovnitř. Jazykem mi přejel přes zuby a pak se propletl s tím mým. Chytil jsem ho za boky a natiskl si ho na sebe. Měl jsem šílenou chuť na jeho tělo, ale ještě jsem ten okamžik chtěl prodloužit. Odtrhl jsem se od něj, ukrojil další kus lasagne a namířil ho k jeho ústům.

"Teď za tatínka!"

"Mickey, chutnáš mnohem líp než ty lasagne," ozval se toužebně.

"Oh, yeah, ale přece bys mě neurazil. No tak, vezmi si…" Pocit, že ho škádlím, cítil jsem jeho vzrušený rozkrok těsně na mém, mě vzrušoval.

Unrighteous Ideas 15

Sun, 09 Aug 2009 20:41:00 +0200

Zkusil do mě přirážet prstama a já zatínal zuby do spodního rtu. Za chvíli se ale bolest stala příjemnou a já chtěl, aby do mě Frankie vstoupil. Už se na to připravoval, ale já ho zarazil.

"Počkej ještě…" Převalil jsem se k nočnímu stolku a vytáhl z něj balíček jahodových kondomů.

"No né," zahihňal se Frank. "Ty byly celou dobu pro mě?"

"Jasně, zlato."

Rozbalil jeden balíček a nasadil si ho na sebe. Pak mě ještě naposledy políbil a vniknul do mě. Byl to neskutečný pocit, cítit něčí pulzující penis v sobě.

"Oh, baby…pořádně!" křičel jsem. Naše těla se o sebe třela a jeho horký dech jsem cítil u ucha. Frankie ještě zvyšoval tempo a já cítil, že už za chvíli budu. Oba jsme vzdychali dost nahlas, v domě nebyl nikdo, koho bychom rušili. Kousal jsem se do rtů, abych ještě trochu prodloužil ten okamžik, kdy se udělám, ale už to moc nešlo. Za pár vteřin jsem se udělal.

Byl to úplně nový pocit. Ještě nikdy mi to nikdo nedělal do zadku a nikdy jsem taky neměl sex s klukem. Tohle všechno se skloubilo tak, že jsem při orgasmu musel protočit oči a hlasitě zavzdychat. Zatmělo se mi před očima a na chvíli jsem myslel, že omdlím. Vůbec jsem nevnímal kde jsem, unášel jsem se jenom na vlnách orgasmu. Chvilku po mně se udělal i Frankie a mně došlo, kde jsem a co dělám. Vystříkal se do mě a unaveně se na mě svalil.

"Mickey!" Jeho hlas zněl zadýchaně. "To bylo sakra to nejlepší, co jsem kdy prožil!"

Usmál jsem se. I mně se to líbilo, nejradši bych si to zopakoval, ale tentokrát obráceně. Políbil mě zlehka na tvář a lehl si vedle mě. Chvíli jsme tiše leželi a oddávali se vlastním myšlenkám.

"Frankie?" ozval jsem se.

"Yeah, darling?"

"Kdo je ten Paul?"

V okamžiku, kdy jsem dopověděl otázku, mi došlo, že jsem se radši neměl ptát. I když jsem na něj viděl jenom koutkem oka, protože jsme oba leželi vedle sebe na zádech, spatřil jsem, jak strnul. Chvíli bylo ticho, asi přemýšlel, co by mi řekl.

"Můj bejvalej…" Tak je to přeci jenom pravda. Zvědavost mě hnala dál.

"Byl to tvůj poslední kluk před Gerardem?"

"Oh…jo." Stručná odpověď. Ticho. Deset vteřin, půl minuty…pět minut. Skoro to vypadalo, že usnul. Pak se přeci jenom ozval.

"Vyspal jsem se s ním, i když jsem chodil s Geem. Aspoň vidíš, jaká jsem děvka. Nejdřív Paul a pak ty."

Vyděsil jsem se. "Bereš mě jenom jako úlet?"

"Oh sakra…to ne! Miluju tě, Mickey." Přetočil se na bok, takže se teď na mě díval. Já se koukal do stropu a přemýšlel.

"Co teď ale budeme dělat? Chodíš přece s Gerardem…"

"Jasně, ale…už jsem říkal, že nám to s Gerardem moc neklape."

"Jakto? Vypadáte vždycky tak šťastně."

"Zdání klame, baby. A navíc - v sexu si rozumíme, to je pravda. Ale jinak…když jsem s ním, mám chuť ho políbit, držet ho za ruku, objímat ho, ale na druhou stranu…vždycky když tohle dělám, cítím se tak prázdně…jako bych ho na jednu stranu miloval a na druhou ne. A mám pocit, že mi něco chybí. Někdo. Ty, Mickey. Jsi to ty, tebe miluju víc než Gerarda, jsem si tím naprosto jistý."

Jeho řeč mě dojala. Zvedl jsem se na loktech a podíval se na něj. Vypadal smutně, zjevně ho trápilo, jak to vyřeší se mnou a Gerardem.

"Rozejdeš se s ním?"

Unrighteous Ideas 14

Fri, 07 Aug 2009 20:40:08 +0200

Díval se mi do očí. Ach, ty jeho oči! To bylo to první, co jsem si na něm zamiloval. Dal mi lehkou pusu na tvář a pak se přestěhoval na moje rty. Líbat teda umí perfektně. A navíc - líbat jeho piercing je tak neuvěřitelně sexy. Jazykem se proplétal s tím mým. Položil jsem mu ruce na zadek a přitiskl si ho na sebe. Rozkrokem se otíral o ten můj. Začínal jsem tvrdnout a i jeho to nenechávalo chladným, jak jsem pociťoval.

Odlepil jsem se od něj a přemístil svoje rty na jeho krk. Sál jsem mu kůži a Frankie mírně vzdychal. Položil mi ruku na stehno a směroval ji výš. Za chvíli nahmatal můj penis a přejel jím po celé délce. Zaplavila mě vlna horka.

"Oh…Frankie…!"

Přes kalhoty jsem masíroval jeho tvrdý rozkrok a kousal ho do krku.

"Frankie," zašeptal jsem mu do ucha. "Pojďme ke mně nahoru."

Souhlasil. Chytil mě za ruku a už jsme pospíchali ke mně do pokoje. Úplně jsem zapomněl na nějakou kocovinu, Frank je můj lék. Sotva jsme zavřeli dveře, už jsem ho povalil na postel. Nemohl jsem uvěřit tomu, že se mi konečně splní sen.

Ležel jsem na Frankiem a okusoval mu spodní ret. On mě hladil po zádech a pomalu směroval ruce dolů na můj zadek. Odtáhl jsem se od něj.

"Frankie…miluju tě!" Ani jsem nevěřil, že říct tahle slova, bude tak snadné. Prostě to ze mě tak nějak vypadlo. Usmál se na mě a pohladil mě po vlasech.

"Já tebe taky, Mickey."

Nějaký temný hlas v mé hlavě se ozval "A co Gerard?", ale rychle jsem ho zahnal. Gerard je teď pryč, teď je tu Frank a…můj tvrdý rozkrok. Začal jsem ho vášnivě líbat a on pode mnou vzdychal. To bylo neuvěřitelně rajcovní. Sundal jsem mu triko a jazykem se přesunul na jeho levou bradavku. Kroužil jsem kolem ní a občas jemně skousnul. Poté jsem sjel níž, až na jeho podbřišek. Sundal jsem mu kalhoty, i když to přes jeho rozkrok šlo trošku ztěžka. Na boxerkách se mu rýsovala obrovská boule. Přejel jsem přes ní dlaní a on zavzdychal.

"No, tak Mickey, netrap mě." Zasmál jsem se. Ještě chvíli jsem ho hladil přes boxerky, poté jsem si na něj sedl tak, aby byly naše rozkroky co nejblíže a vlepil jsem mu dlouhý polibek. Dával jsem do toho co nejvíc a i on se snažil. Naše jazyky se proplétaly, dopodrobna jsem zkoumal jeho ústní dutinu.

Najednou se zvedl a převrátil si mě na záda, takže teď ležel on na mně. Zbavil mě toho otravného ručníku, který stejně už skoro nic nezakrýval. Já jsem mu rychle sundal boxerky, takže jsme teď na sobě leželi úplně nazí. Ani nevíte, jak dlouho jsem si tuhle chvilku představoval a teď je to konečně tady. Byl jsem maximálně vzrušený, Frankie se otíral penisem o můj penis a vzdychal u toho. Chytil jsem ho za zadek a natiskl si ho na sebe ještě víc, pokud to ještě vůbec šlo. Neubránil jsem se tomu, abych mu jednu ruku nezaryl do zad a tlumeně přitom nevzdychl.

"Oh, Mickey…tohle jsem chtěl už tak dlouho," řekl mi.

"Ani nevíš, jak dlouho jsem tohle chtěl já."

Krátce se zasmál do mého ucha a potom mi skousl ušní lalůček.

"Aaah…Frankie!"

Dal mi motýlí polibek a jazykem si to šinul po mém těle. Zastavil se až na mém podbřišku. Lehce mi roztáhnul nohy a začal mi sát kůži na mých varlatech. Polilo mě horko, tohle byl úžasný pocit.

"F…Franku! Nepřestávej…"

Prsty stiskl můj penis u kořene a jazykem se posunul až na jeho špičku. Zavzdychal jsem. Olizoval mi žalud a čas od času jemně skousl. Cítil jsem, že už to dlouho nevydržím. Vzal si ho skoro celého do úst a smyslně přirážel. Pohyboval jsem pánví a křičel jeho jméno. Za pár vteřin mě zaplavila vlna orgasmu. Frankie se snažil spolykat mé semeno, ale část stejně stékala po mém již ochablém penisu. Všechno ze mě slíbal.

"Sakra Frankie…tohle bylo úžasný!"

"Yeah, baby."

Položil se zpátky na mě, takže se svým ztopořeným penisem opět dotýkal mého. To mě nenechávalo chladným a cítil jsem, že ještě nemám dost. Frank mě kousal do krku a přitom mi rukou masíroval rozkrok. Začínal jsem zase tvrdnout, čehož Frankie využil a svým jazykem mě opět přiváděl do varu. Kouřit teda uměl perfektně. Jestli tohle zažívá i Gerard…ale ne, Gerard teď neexistuje. Jsem tu jenom já a Frankie. Naslinil si dva prsty a vsunul mi je do zadku. Vhrkly mi slzy do očí, tohle je vlastně poprvé, co mi to někdo dělá zezadu.

"Hey, Mickey…" Frank mě něžně políbil. "Bude to dobrý."

New photo of Mikey

Mon, 20 Jul 2009 12:39:21 +0200

Fotka pár dní stará z nějaký svatby. Tak co na něj říkáte?:D