In the end..

11. února 2011 v 22:46 | P. |  One-shot
Pusťte si k tomu toto.

I tried so hard and got so far (snažil jsem se tak moc a dostal se tak daleko)
but in the end it doesn't even matter (ale na konci na tom stejně nezáleží)
I had to fall to lose it all (musel jsem upadnout, abych to všechno ztratil)
But in the end it doesn't even matter (ale na konci na tom stejně nezáleží)

"Potřebuji Tě", řekl mu Gerard a zhluboka se na něj podíval.
Myslel to vážně, až moc. Když Franka pár dní neviděl, šílel. Potřeboval ho. Potřeboval vědět, že je v pořádku, potřeboval s ním sdílet své myšlenky, potřeboval ho mít ve své blízkosti.

Nemohl to nazvat láskou. Nemiloval ho. Tohle bylo víc. Chtěl, aby byl Frank šťastný. Věděl (nebo aspoň tušil), že Frank ho nikdy milovat nebude, ale jak to bylo doteď mu stačilo. Nechtěl moc. Jen potřeboval toho "pana speciálního". Frank se do něj nikdy nemohl zamilovat. Gerard pro něj nebyl dost dobrý. Aspoň si tak připadal. Kdo ví..
Frank se na něj zamračil. Nechápal kam tím směřuje. Přece se tolikrát dohodli, že mezi nimi to nemá cenu. Podle Franka by to nefungovalo. Prý byli až moc odlišní (A kolikrát říkal, že jsou až moc stejní? Hodněkrát..)
Gerard tím ale poprvé nic víc nemyslel. Jen dvěmi slovy vysvětlil celý svůj vztah k Frankovi. Už ho unavovalo se pořád o něco snažit. Nemělo to cenu. Nechtěl ho nutit, aby s ním byl. Rezignoval. Úplně. Začal přehlížet všechny dvojsmyslné narážky, lichotky.. všechno, co by si před pár měsíci vyložil jako zájem o jeho osobu. Protože k čemu to bylo..? Nechtěl se už nechat trápit. I když Frank si pravděpodobně ani nikdy neuvědomil, co mu tím vším působí.
Uplynul nějaký čas.. Gerard s Frankem spolu trávili stále více času.
Jednoho dne, když se Frank díval na Gerardův zářivý úsměv, ucítil něco v břiše. Jako by mu vnitřnosti začali tancovat štěstím. A v tu chvíli mu došlo, že je bláznivě zamilovaný do chlapce, stojícího před ním.
Nevěděl, jak mu to říct. Věděl, že se Gerard nijak neurazí ani nenaštve. Zároveň ale doufal v kladnou odpověď.
Konečně se rozhoupal a řekl mu, jak se cítí.
"Promiň.. už je moc pozdě"


I'm surprised it got so far (jsem překvapený, že to zašlo tak daleko)
Things aren't the way they were before (věci nejsou takové, jako bývaly předtím)
You wouldn't even recognize me anymore (ani by si mě už nepoznal)
Not that you knew me back then.. (ne že by si mě tenkrát vůbec znal..)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama