Život je hledání 2/2

25. ledna 2011 v 19:32 | P. |  One-shot
"Vezmeš si mě?", zeptal se jí a vyndal z kapsy prstýnek. Žena se usmála a pozvala ho dál.
"Proč tak najednou?", zeptala se ho, ale bylo vidět, že si čas na odpověď jeho otázky snaží jenom protáhnout.
"Došlo mi, že tě asi miluju", nebyla to pravda, ale jak je známo, lidé číst myšlenky neumějí.
"Dobře", odpověděla a jemu se ulevilo.

Nedlouho poté byla svatba. Jenom svědci a pár příbuzných. Nechtěli nic velkého. Po svatbě se ke své novomanželce i nastěhoval. Hráli si na šťastnou rodinu. Jeho manželka se možná cítila šťastná, ale on se tak necítil. Pořád měl pocit, že nenašel to, co chtěl. Došlo mu, že by radši chodil se svým nejlepším kamarádem než se svojí polovičkou.
Po pár letech se jeho skupina rozpadla. Jedna z věcí, která ho nejvíce těšila byla pryč. Protože neměl vysokou školu, sehnal jenom nudnou práci úředníka. Každý den se jeho nechuť chodit do práce zvětšovala. Měl chuť vypnout. Utéct od všeho. Jedním z jeho dalších problémů bylo, že jeho nechuť se zvětšovala i když chodil z práce domů. Nechtěl tam. Nechtěl vidět svojí manželku. Jediná osoba, která mu ještě přinášela radost byla jeho dcera.
Tímhle životem vydržel žít něco přes dvacet let. Pak mu přeskočilo. Změnil si číslo, dal výpověď v práci a beze slova se odstěhoval od své manželky. Odjel na druhý konec země. Několik nocí přespával po hotelech, poté se mu podařilo sehnat podnájem. Díky ušetřeným penězům nemusel chodit do práce.
Nastal osudný den. Slavil čtyřicáté sedmé narozeniny. Koupil si dort, svíčky a balónky. K tomu nezapomněl přidat několik láhví alkoholu. Doma dal svíčky na dort a balónky si pověsil po zdi. Slavnostně sfoukl dort a zapil to z láhve vodky. Poté si sedl na okno a díval se ven.
Bílé tekutiny v láhvi postupně ubývalo. Začínal vidět dvojitě.
"Jaký by to bylo lítat?", pomyslel si. Posunul se na okenním rámu a nohy vyhoupl do vzduchu. Dal si poslední lok z láhve a odhodil jí ven z okna. Fascinovaně zíral, jak se dole rozbila.
Poté se chytl rukou okna a mírně se odstrčil.
Jeho tělo volně spadlo dolů. Bydlel v devátém patře. Dole se začali scházet lidé.
Možná si pomyslíte, že to bylo hloupá opilecká chyba. V opilosti lidé ztrácí zábrany. Ale ve skutečnosti by to byl udělal tak jako tak. Alkohol mu pomohl jen udělat dlouho plánované rozhodnutí, kterého se ve skutečnosti bál. Neměl proč žít. Nikdy nenašel to, co v životě potřeboval. Nikdy nenašel svůj smysl života…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rebecca Norton Rebecca Norton | Web | 5. února 2011 v 21:07 | Reagovat

No.. páni. *utírá slzu*

2 pájina pájina | 12. února 2011 v 10:25 | Reagovat

tak aspoň někomu se to líbilo:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama