na Blog.cz

Sedím u stolu a rozhlížím se kolem. Je tu tma kromě pár barevných disko světel, který mi dráždí oči. Na parketu se plazí pár ožralů v rytmu hudby. Jinak nikdo. Ty tam nejsi. Vyhlížím tě. Jdu k baru. Opět vidím jenom ochlasty u stolků. S kamarády si koupím pivo. Ty zase nikde. Najednou se objevíš. Po tvém boku jde celkem pěkná, holka s dlouhými, hnědými vlasy. Jedna z vlastností, kterou máš. Okouzlit každého, nezáleží na pohlaví.

"Čau Franku", pozdravil mě ledabyle a já se ani nenamáhal s odpovědí. Jeho pozdrav neznamenal nic víc než zdvořilostní gesto.

Posadil se do boxu kus vedle mě. Jeho "společnice" se "nenápadně" přisunula blíž k němu.

Když si všiml mého pohledu, zářivě se na mě zazubil.

"Úsměv Franku", měl jsem chuť na něj skočit za ten jeho sarkasmus. Zaškrtit ho. Pohladit ho. Dotýkat se ho. Líbat ho. Svléknout ho…

There is no running that can hide you
(žádný běh tě nemůže ukrýt)
cause I can see in the dark (protože dokážu vidět ve tmě)

Moje myšlenky zašly až moc daleko.

Přišel jsem k baru a objednal si vodku. Nesnášel jsem jí. Jenže to teď byla asi jediná věc, které mě mohla postavit na nohy.

"Co zapíjíš?", ozval se vedle mě hlas. Leknutím jsem nadskočil. Byl to on.

"Nuda", odpověděl jsem a nakopnul do sebe dalšího panáka. Nevydržel jsem být v jeho přítomnosti střízlivý. Jenže když jsem byl opilý, moje pusa fungovala rychleji než moje myšlenky. A čekal jsem, že se to brzo projeví.

"Napadá mě lepší zábava, než se tady opíjet", nadhodil.

"A co?", zeptal jsem se a zvedl na něj zvědavě oči.

"Pojď se mnou", řekl a táhl mě někam za ruku. Po pár panácích jsem se nechal dotáhnout kamkoliv.

Prošli jsme chodbou plnou muchlujících se párů. Sešli jsme po schodech a mířili jsme dveřmi ven. Nechápal jsem, kam jdeme.

Forget your running, I will find you (zapomeň na svůj běh, najdu si tě)

Držel mě za předloktí a pořád mě někam táhnul.

Po chvíli jsme došli k místnímu hřišti. Procházeli jsme kolem železného plotu, když jsem se rozhodl konečně promluvit.

"Ger-", začal jsem, ale on mě přerušil.