Únor 2009

You look like a girl! But you are.... a guy? 7 1/2

25. února 2009 v 18:56 Frerard stories
Ano vidíte správně:D tohle je předposlední část. Pokud si nepamatujete předchozí díl zde
Jinak by mě zajímalo jestli tušíte jak to skončí. Ráda bych věděla co typujete
---------
Dnešní den jsem měl dokonale zkažený. Bál jsem se o Gerarda. Doopravdy jsem se o něj bál. Neznal jsem ho moc dobře, nevěděl jsem jak může reagovat na takovouhle situaci. Podle toho, co mi Mikey o něm vyprávěl se mi zdál trochu psychicky labilní.
Když Mikey viděl, že už se mnou nebude řeč, doprovodil mě domů a rozloučil se. Jenom jsem mu smutně kývl na rozloučenou a vešel dovnitř.
Zakřičel jsem na mámu, že jsem doma a šel rovnou do pokoje. Lehl jsem si na postel a strčil si do uší sluchátka. Potřeboval jsem se odreagovat.
---------
Gerard běžel domů a v očích měl slzy. Věřil Frankovi. Ale on ho zklamal.
Když se nad tím tak zamyslel, nemohl mu nic vyčítat. On sám také něco skrýval.
Vytáhnul mobil a vyťukal číslo. Přiložil si telefon k uchu a počkal, než to člověk na druhé straně zvedne.
"Ano?", ozvalo se z telefonu.
"Ahoj Michele, tady Gerard. Mohl bych dneska přijít?", hlas na druhé straně se zasmál.
"Zase se nudíš?", zeptala se se smíchem. Gerard přitakal.
"Dobře, přijď tak kolem osmé. To tu budu mít volno", Gerard se šťastně usmál.
"Díky, máš to u mě. Ahoj"
"Čau", Gerard típl telefon a vešel do svého pokoje.
Otevřel skříň. Vytáhnul několik kusů oblečení a položil je na postel. Poté otevřel ještě jednu skříň a vytáhnul červené boty.
Všechno na sebe oblékl a ještě se skočil do koupelny nalíčit.
Spokojeně si stoupnul před zrcadlo a podíval se na sebe. Byl se sebou spokojený. Potřeboval se nějak uvolnit a tohle byl nejlepší způsob.

Něco rajcovního

24. února 2009 v 22:08 Faggots

Z nudy jsem si prohlížela fotky na buzzně a objevila jsem něco opravdu úchvatného (ironie).
tohle je důkaz, že celá wayovic famílie si půjčuje oblečení. i se svýma manželkama.
Druhá fotka měla údajně vzniknout na narozeninový oslavě Chantal (pro ty, co stejně jako já skoro nemají potuchy kdo to je, tak je to manželka Jimmyho z Mindless self Indulgence).
Jak se líbí?
Ještě jsem našla něco. Zase z nějaký narozeninový párty. Tentokrát Mikey
A tohle by mělo být taky něco novýho: tentokrát celá skupina (někteří i s manželkami)

Day, when it all started 7 2/2

23. února 2009 v 16:24 | Pájina |  Written with the truth
Po týdnu další díl. Poteřebuju motivaci. A můžete hádat kdo je přišel vyrušit:D
Jinak dneska jsem zjistila že máme na gymplu prvního oficiálního gaye. Prý má i přítele (ale bohužel odjinud:( )
----------
Gerard procitl (ale neotevřel oči) a první věc, která ho napadla byla, že něco těžkého na něm leží. Myslel si, že je to Mattův pes (vzhledem k tomu, že byl Gerard v jeho domě), ale poté, co mu došlo, že Matt žádného psa nemá, začal přemýšlet, co na něm leží. Otevřít oči pro něj, vzhledem k množství požitého alkoholu, bylo moc těžké, takže se raději snažil přemýšlet. Bezúspěšně.
Přemýšlet neuměl moc ani ve střízlivém stavu, natož když měl v sobě asi tři promile alkoholu.
Najednou cítil doteky na zvláštních místech. Nejdřív mu někdo přejížděl po břiše a pak zamířil až dolů. Gerard se spokojeně zavrtěl. Frank, který seděl na něm, se jenom ušklíbnul a začal ho pořádně dráždit.
Po chvíli se Gerard konečně rozhodl otevřít oči. Když viděl kdo na něm leží, vyděšeně vyskočil a shodil Franka ze sebe na zem. Ten už si podruhé za večer narazil prdel.
"Co děláš, blbečku?", zeptal se naštvaně Frank a pokoušel se vyškrábat na postel. Nechápal, proč ho Gerard tak nečekaně shodil, když vypadalo, že si to předtím užíval.
Gerard na něj jenom beze slova zíral. Snažil si se všechno urovnat v hlavě.
Frank ho právě málem vyhonil ze spaní. A jemu se to líbilo. Teda aspoň se mu líbilo to, co mu Frank dělal doposud. Takže proč vtom nepokračovat?
Gerard se vrátil na postel a obkročmo si sedl na Franka, který seděl na okraji postele. Povalil ho na ní a málem ho mírně přidusil. Frank se pokusil odtáhnout a nadechnout. Gerard nechápal, proč se najednou brání.
"Dýchám", vysvětlil Frank natvrdlému Gerardovi a ten rozjařeně (a chápavě) přikývl.
Gerard se znovu vrhl na Franka a začal mu ohryzávat krk. Když ohryzávat tak doslovně. Frank měl poté zčervenalou kůži a několik obtisků zubů na krku.
Gerard si toho nevšímal protože ho to bavilo. Považoval to jenom za značkování majetku.
Franka nebavilo jenom ležet na zádech a být zavalený pod Gerardem. Chtěl otočit pozice. Chytil Gerarda kolem boků a chtěl se na něj převalit.
Bezúspěšně. Šedesátikilový kluk proti stokilovému neměl šanci.
"Svlíkni se", poručil Frank Gerardovi. Ten na něj nejdřív vytřeštěně zíral a pak mu konečně došlo, co po něm Frank chce. Gerard se zvedl z postele a postavil se na zem. Rozhlédl se kolem a když uviděl hifi-věž, něco ho napadlo.
Přiběhl k ní a prohlédnul si cd ve stojanu. Našel co hledat. Největší disko hity roku 2001. Gerard zakroutil hlavou (nevěděl, že něco takového Matt vůbec poslouchá) a pak cd strčil do věže a zapnul. Z repráků se začala linout příšerná disko hudba. Frank nechápal, co chce Gerard dělat.
Ten se jenom zašklebil na Franka a začal si svlékat mikinu. Přitom se vrtěl do rytmu a pokoušel se dělat striptýz. Představte si kosatku při striptýzu.
Frank si strčil ruku před pusu a pokoušel se nesmát. Nikdy nic vtipnějšího neviděl. Gerard se mezitím dostal ke svlékání trička. Když se ho snažil přendat přes hlavou, zamotal se do něj a spadnul na zem. To Frank už nevydržel a začal se nahlas smát. Gerard si toho očividně nevšímal. Zrudle vstal ze země a hodil tričko po Frankovi. Tomu spadlo přímo na hlavu. Teď už byl Gerard polonahý.
Zbývali jenom kalhoty.
Gerard si rozepnul pásek a knoflík. Chystal se stáhnout si kalhoty , když se na jednou otevřely dveře.
"Co to…?", ozvalo se ode dveří.

Day, when it all started 7 1/2

14. února 2009 v 18:51 | Pájina |  Written with the truth
Můj valentýnský dárek:D a mám už přeložený tři odsstavce Thump
-------------
"Gerarde?!", zahulákal Frank do skoro prázdného domu. Asi před půl hodinou se mu opilý Gerard někam ztratil a Frank se konečně rozhodl ho vydat najít.
Zbytek kluků se před chvíli rozhodl pro pozdní půlnoční procházku. Vlastně jedinou věcí, kterou chtěli dělat bylo to, že chtěli pořvávat na ulici a oslňovat spoluobyvatele svým okouzlujícím zpěvem. Vzhledem k tomu, že jediný člověk ze skupiny, který uměl zpívat, byl Gerard a ten se zrovna někam ztratil, slovo oslňovat bylo myšleno hodně ironicky.
"Gee!", zahoukal znovu Frank (jako nějaká sovička) a podíval se před sebe.
Nezdolatelná překážka. Jaká? Schody..
Frank ve svém stavu nebyl schopný po něčem tak nebezpečném přejít. Upřímně řečeno, i ve střízlivém stavu mu schody dělali problém.
Chytil se zábradlí a pokusil se vykročit na první schod. Neúspěšně. Schod se pod ním probořil (nebo jak se mu to v jeho alkoholicky opojeném stavu zdálo) a Frank spadnul na podlahu.
"Sakra", mumlal v tichosti a mnul si svojí naraženou prdel. Ale rozhodl se nevzdát.
Po chvíli se opět zvedl a chytil se zábradlí. Postavil se na první schod.
Nespadl. Hrdě se podíval na schodiště a když viděl, že mu zbývá ještě asi třicet schodů, jeho ego mu kleslo.
Asi po hodině se mu podařilo konečně vyšplhat po schodech. Vyčerpaný se svalil na zem.
Najednou uslyšel hlasité chrápání.
"Překvapím ho", zahihňal se podnapile Frank a potichoučku (aspoň si to myslel) se vydal za zdrojem hluku. Otevřel dveře a uviděl chrápajícího Gerarda rozvaleného přes celou postel. Jedna noha mu trčela přes okraj postele a druhou ruku měl podloženou pod hlavou. Frank si s úsměvem všiml, že jí má celou mokrou. Nejspíš se mu zdály tak žhavé sny, že si jí celou poslintal.
Frank zavřel za sebou skřípající dveře a potichu přešel k posteli. Posunul Gerardovu nohu na stranu, aby si mohl sednout, a chvíli Gerarda pozoroval.
Po chvíli ho napadl šílený nápad. Rozhodl se Gerarda, zvláštním způsobem, probudit.
Sedl si víc na postel a ruce si opřel vedle Gerardovi hlavy. Roztáhl nohy a obkročmo si na Gerarda sedl. Pořád se neprobouzel. Obepnul svoje nohy kolem Gerardových boků a mírně se k němu naklonil. Měl tvář asi patnáct centimetrů od Gerardova obličeje.
Položil si ruce na Gerardovu hruď a pomalu jimi jezdil od krku až ke břichu.
Pořád nic. Gerard nejevil (kromě chrápání) žádné známky života. Franka už to začalo rozčilovat. Rozhodl se pro zásadní krok.
Posunul se na Gerardovi tak, že teď seděl na stehnech. Svojí rukou přejel přes břicho až k rozkroku a začal Gerarda silně třít…

Wet´n´wild 2/2

11. února 2009 v 18:06 | překlad Pájina |  Translated
Zrovna jsem zjistila, že jsem sem zatím asi nedala druhý díl tohoto. Vážně si nejsem jistá. Je to krátká jednorázovka takže kdo chce někdo úchylného- čtěte. První díl je asi tady
Jinak chcete ještě někdo dopřekládat Thump?
-------
ZMĚNA NA FRANK POV
Co to do pekla? Jenom jsem si chtěl dát sprchu. Ačkoliv, hádám, že bych to mohl udělat trochu zajímavější.
"Gerarde, to není fér, že já jsem nahý a ty ne!", povzdechl jsem si a podíval se na něj štěněčíma očima.
Gerard obvykle udělá cokoliv co chci, když hraji smutného a je to docela zábavné. Vždycky se tak flákám, ale nemůžu říct, že mě to k němu emociálně nepřitahuje stejně jako fyzicky. Chodil bych s Gerardem; je to můj nejlepší přítel a já bych nenamítal přenést naše přátelství na další úroveň.
Povytáhnul na mě obočí, pokoušejíc se najít můj zlý záměr.
"Co očekáváš, že udělám? Najdu ti tvoje kalhoty a nandám ti je jestli chceš", nabídl, popadl záclonu a chystal se vyjít ven.
Sbíral jsem dost kuráže, okay vzrušení, a přestal jsem se pro něj krýt (chápete, jako že odkryl svého ***** aby se Gee mohl pokochat). Pomalu jsem přesouval mé tělo blíže k němu a vlekl se svými prsty dolů po jeho bledé, hladké hrudi. Nechal jsem své ruce aby se přesunuli po obvodu jeho pasu a jeho červených plavek .
Běžel jsem svými prsty pod látku a řekl, "myslím, že možná můžeš svléknout tyhle a nazvat to stejně?"
Gerard zíral s očima plnýma chtíče a pokrčil rameny "to zní rozumně".
Seškubnul jsem dolů jeho plavky a obrátil se směrem ke sprše. Nechal jsem po sobě téct vodu a pokoušel se nepřemýšlet nad Gerardem. Můj pokus brzy ztroskotal když jsem cítil paže obmotávající se kolem mého pasu. Obrátil jsem se, abych stál tváří k němu. Jenom jsem stáli dotýkající se našimi prostředními částmi (no čim asi?) a dívali se navzájem do očí. Jsem si jistý, že jeden z nás bude čekat než začne ten druhý.
Koukal jsem se do jeho očí a mumlal, "máš krásný oči".
Usmál se a natiskl svoje měkké, růžové rty na moje. Hádám, že to byl jeho způsob jak říct ´děkuji´. Miloval jsem pocit jeho rtů, ale tentokrát to bylo lepší. Obtočil jsem svoje paže kolem jeho krku a přitáhl si ho blíže. Byl jsem nažhavený na to, cítit jeho jazyk na mém, takže jsem lízal jeho vlhké rty.
Cítil jsem jeho úsměv, ale neotevřel je pro mě. Zavrčel jsem frustrací, on může být tak tvrdohlavý. Spokojeně se usmál. Nechal jsem své ruce klesnout z jeho krku, dolů na jeho zadek. Jemně jsem ho zmáčknul a Gerard zasténal. V tu chvíli jsem strčil svůj jazyk do jeho krku tak rychle, že mi v tom ani nemohl zabránit.
Slyšel jsem jeho sténání a to probudilo moje ego. Už jsem znal Gerardova ústa vevnitř a zvenku z naších mnohých schůzek, ale právě teď byla jeho ústa jediná věc, kterou jsem chtěl prozkoumávat.
Gerard odtáhnul hlavu pryč od mého útoku na jeho ústa a zeptal se, "Jsi tím trochu vzrušený Franku?"
Pro odpověď jsem zatlačil mojí erekci na jeho.
Uculil jsem se, "Jsem stejně vzrušený jako ty".
Gerard napodobil můj úšklebek a tlačil moje tělo proti sprchové zdi. V mých očích vypadal dokonale a pak mě začal svlékat.
"Oh", zasténal jsem a hýbal mými boky v kruhách proti jeho.
Tření a potěšení bylo úžasné. Díval jsem se na něj strnulýma očima plnými intenzivního potěšení a vášnivě jsem ho líbal. Cítil jsem jeho jazyk pohybující se pomalu po mém a po chvíli líbání jsem se odtáhl a usmál se na něj, s tím se on otočil. Nicméně, už skoro dosahoval orgasmu a nemohl kontrolovat výrazy ve svém obličeji.
Gerard hlasitě, zaškrceně zasténal. Potom ke mě přišel pod proud sprchy.
Gerard se podíval dolů na mojí erekci a kleknul si dolů na kolena.
Prohrabával jsem prsty jeho vlasy a udýchaně řekl, "Gerarde, nemusíš to dělat".
Podíval se na mě od mého penisu a odpověděl, "Ne Franku, opravdu to chci"
Pak mě vzal nejvíc jak mohl do svých úst. Moje ruce se šíleně pokoušeli udržet na dlážděné zdi.
"Fuck", zasténal jsem mělce.
Nechystal jsem se vydržet moc dlouho. Gerard mě okusoval zuby po celé délce a pokoušel se přinutit mě, abych se udělal do jeho úst.
Vyplivnul tekutinu do sprchy a postavil se na nohy, aby stál tváří proti mě.
Po mém orgasmu jsem stále funěl a Gerard na mě jen díval.
"Dobře, hádám, že sprcha potřebuje znovu vyčistit. Není to tvoje práce?", zeptal se sarkasticky.
Zasmál jsem se, "Sklapni Gerarde"
"Udělej mě", odvázal se a letmo mě políbil na rty. Usmál jsem se a umístil svoje ruce na jeho široká ramena, "Chci zítra, když budeme čistit ženské záchody. Slyšel jsem, že tam mají gauče".
The End

Love of the cinema 2/2

10. února 2009 v 18:35 | Rebecca Norton |  One-shot
Druhý díl. Tuším, že je teďka Rebecca na horách, takže bude po příjezdu asi ráda za komentáře.
Jinak děkuju za komentáře k minulému článku, zjistila jsem, že většina z nás má na tu "frerard krizi" asi stejný názor.
Radši vás nechám v klidu číst a užijte si to jako jsem si to užila já. Bye P.
--------------
Vyšel jsem ze sálu. Stál opřený zády o zeď a jednu nohu měl pokrčenou a tak, že měl chodidlo na zdi (chápete ne.. xD) viděl jsem jak se usmál, když zjistil, že tam jsem. Došel jsem až k němu a nestihnul jsem ani nic říct natož udělat - přetočil mě, takže o zeď jsem se teď opíral já a jeho jazyk a rty mi už zase způsobovali pnutí, natiskl na mě svojí pánev až to bolelo a stehnem mi masíroval můj problém, vzdychal jsem jak malá děvka.
Vzal mě za ramena a táhnul kamsi přes celou místnost - záchodky, no jasně na chodbě by asi nebylo nejšťastnější si to rozdat.
Vrhnul mě směrem k topení a já tak zůstal, takže moje pozadí bylo čistě pod jeho nadvládou.
Rozepnul mi kalhoty, které až překvapivě rychle sklouzly na zem, škádlil mojí erekci přes látku boxerek, pak si přitáhnul můj zadek,-sjel jsem rukama po stěně níž a on mi stáhnul i boxerky, začal mi líbat krk, doslova ho zasypával horkými polibky, občas jemně zkousnul a mě to způsobovalo neskutečný reakce v těle.
"AAAU TY VOLE, TO KURVA BOLÍ!" VNIKNUL DO MĚ! CELEJ!až jeho varlata pleskly o mojí prdel, a totálně BEZ PŘÍPRAVY.
"V pohodě?"
"No jasně že kurva NEJSEM v pohodě! Máš ty vůbec tušení jak to bolí?!"
"Máš pravdu - promiň, asi jsem tě měl nejdřív připravit" "No to si teda měl!"
Plivnul si na ruku a začal mě honit, bylo to úžasný!
Ta bolest co pohlcovala většinu těla a jejíž epicentrum bylo v mý řiti, začal trošku polevovat.
Hrál si s mým žaludem, a pumpoval a já se pod nim svíjel rozkoší a sténal jeho jméno.
Přirazil znova - už to nebylo tak hrozný, ale stejně mnou projela vlna bolesti, ale i vlna rozkoše jak mi narazil na prostatu, začal přirážet v tempu co mě honil.
Narážel na můj bod a pořád a víc, bylo to neskutečný!
Prohýbal jsem se abych mu usnadnil cestu a měl z toho ještě víc.
Začal tempo zrychlovat už nejenom já ale i on vzdychal a jeho dech byl přerývaný, vzdychal moje jméno a pak mojí prdel zaplnilo teplo - udělal se do mě, měl jsem strach, že teď přestane a že já nevyvrcholim ale byl fakt ohleduplnej, ještě chvíli mě pumpoval a pak i mě zaplavil ten úžasnej pocit orgasmu, viděl jsem hvězdičky a motýlky a celkově jsem z toho byl prostě totálně hotovej … postříkal jsem zeď xD
Klesl na moje záda a zase mi zasypával krk polibky.
Po chvíli ho ze mě vytáhl a začal si nasazovat kalhoty, měl pravdu měli bychom se odtud rychle zdekovat - přeci jenom na WC může kdykoli kdokoli přijít. Natáhl jsem si boxerky a kalhoty a vydal se za ním ven.
Nešel už ale do sálu, ale vydal se směrem pryč z kina.
"Kam jdeš?"
"Nechci si tuhle chvíli zkazit tím blbým filmem" usmál se měl pravdu, já už se tam taky nechtěl vracet potom co… kouknul jsem se na něj NEBYL TAM!
Vyběhl jsem před kino, rozhlížel se do všech stran, hystericky křičel jeho jméno, ale už se neukázal.
Děvka! Nejdřív ze mě udělá gaye, rozjebe mi prdel a pak si zmizí!
Jen počkej až tě někde uvidim. Zjistíš, že já nejsem žádnej subík, ale pěkně dominantní, si tě někam přivážu a budu tě mučit…
Jenom se prosím ještě někdy, někde zjev, PROSÍM FRANKIE!

So...

7. února 2009 v 21:46 | Pájina |  My shits
Takže jsem zpátky z hor. Kupodivu jsem si nic nezlomila a jsem živá a zdravá. Na horách to bylo celkem v pohodě, i když, jak jsem si později uvědomila, jet do alp učit se na prkně je celkem sebevražda. Ale zvládla jsem to. Za týden jsem se naučila dokonce i trochu zatáčet. Připadám si jako mistr světa.
Na horách do mě taky napálil nějaký slovenský idiot (měla jsem chuť ho poslat někam když by mi rozumněl) a potom mě nějaký rakušan pozval na pivo. Byl starý a ošklivý. Odmítla jsem
A když tak koukám na ty komentáře tak jsem vám asi chyběla:D mě těší.. asi bych vám neměla říkat, že za měsíc jedu na hory znovu
Ale vy jste mi taky chyběli. Možná vám napíšu nějaký pokračování.
Melu nesmysly takže své výlevy ukončím. Ale ještě vám chci napsat něco
O "krizové situaci frerardu"
Upřímně řečeno nechápu lidi, co říkají že frerard není jako byl dřív. Je to hovadina. Byla jsem jedna z prvních lidí co ho četli. Pamatuju si časy kdy na RID byli tak max. tři komentáře.
Jediný rozdíl je, že frerardy teď čte víc lidí. Co jinýho se změnilo? Jenom to, že od začátku přestalo psát spousta skvělých autorů. Lidi jako byli Wex, Doookie nebo Anaj si nejspíš ani nepamatujete. Většina přestala psát, protože začali žít v realitě a nebo je to přestalo bavit. Taky přestal fungovat waycest.blog což bylo něco jako svatyně tehdejšího frerardu. Jenže změnily snad tyhle věci něco? Ne!
Další věc je, že prý srazy teď nejsou jako byli. Jaký byli srazy dřív? Dřív chodilo na srazy tak pět lidí, takže si mohl pokecat každý s každým. Teď, když jich tam chodí dvacet tak to není možný. A navíc si stejně většina lidí najde svojí "skupinku" mezi všema se kterou si nejvíc rozumí.
Potom mě štve zastavení frerard. blogu. Proč zase tohle? Copak tam už nemůžou nechat autory, kteří vyhráli soutěž, v klidu psát? Ty holky se snažili a chtěli aby jejich výtvory někdo četl, většina tam má rozepsaný příběhy, takže důvod zastavení opravdu nechápu
Řekla bych že tenhle článek je u konce. Jenom jsem jím chtěla říct, že mám pocit, že někteří lidi se o upadání frerardu doslova snaží. Kdyby pár nejmenovaných lidí nezačalo vyšilovat, vůbec nic takovýho by se neřešilo. Frerardy byli vždycky založený jenom na naší fantazii tak proč nemůžou pokračovat i když frerardy na pódiu skoro neexistují? Řekla bych, že skoro obdivuju lidi, kteří v téhle "krizové době" pořád píšou a nebo dokonce začínají se psaním. A taky není rozdíl mezi autory, kteří psali před dvěma roky a mězi těmi kdo píšou teď. Současní autoři to mají skoro težší, protože musí vymýšlet něco co tu ještě nebylo.
Pokud mě někdo chcete za tenhle článek zabít, můžete

Love of the cinema 1/2

4. února 2009 v 12:00 | Rebecca Norton |  One-shot
No takže tohle není moje dílo, poslala mi ho moje drahá čtenářka Rebecca Norton:D Je to její prvotina (myslim) takže by asi ocenila abyste jí to okomentovali. Bylo to dlouhý, takže jsem to rozdělila na dva díly. Druhý díl dám až se vrátím.
Jinak se Rebecce omlouvám, že tu neni ten obrázek ale prostě to nešlo:(
Sedím u baru nad řadou štamprlí od nějakého hnusu co má sakra hodně procent…
Chtěl bych zapomenout, ale nedaří se mi to… Anett /Aňjet/ mi dala kopačky! Vlastně jsem ji chtěl opustit, ale ještě jsem to tak nějak nevěděl jistě, jenom mě to napadlo - už nám to poslední dobou moc neklapalo…. Ale to jak to ona najednou skoncovala to mě fakt vzalo, asi sem jí fakt měl rád…
V ruce mačkám lístky do kina, chtěl jsem jí tam dneska pozvat a udělat si fakt pěknej večer a třeba bychom zkusili začít nějak znova nebo tak ale…
Někomu ty lístky dám! Já tam jít nechci - sám, a je škoda je jen tak vyhodit.
Drbnu do kluka co sedí vedle mě a pije nějakej barevnej humel.
"Nechceš jít do kina?"
Kouknul se na mě takovým tím "výtahovým" pohledem - prostě mě sjel odshora až dolu a zase zpátky.
"S tebou bych šel na kamkoli"
"No .. Já .. Ehm .. Takhle jsem to nemyslel. Já jen že ty lístky…"
"Ale stejně bych byl rád, kdyby si šel se mnou"
"Mno .. tak jo no. Dobře"
Kouknul jsem se na hodinky - za 10 minut to začíná.
"Měli bychom asi vyrazit" Nevím jestli tak na mě působí ten alkohol nebo co, ale prostě se mi ten kluk líbil - byl takovej drobnej - roztomilej, černý vlasy mu padaly do obličeje a ty jeho hnědý očka … HMM  přesně takovejhle typ bych teď potřeboval aby mě utěšoval a říkal, že je to dobrý, že jsem Anett stejně doopravdy nemiloval…
Proboha co to plácám! Vždyť je to kluk! Mě se kluci nelíbí a tolik jsem toho zase nevypil!
"Mimochodem já jsem Frank"
"Uhm… Gerard"
"Pěkný jméno!"
"ehm Dík. Tvoje taky"
Fakt měl pěkný jméno Frank, Frankie… je takový … no prostě pěkný, mazlivý xD
Konečně to začalo.
Musím říct, že jsem se celkem styděl za svůj výběr - ten film byl HROZNEJ!
Asi po deseti minutách co ta hrůza běžela sem se fakt začal kousat nudou.
Zívnul jsem a když jsem pak zavřel hubu došlo mi, že na svojí noze cítím něco, co tam fakt nemá co dělat - byla to ruka. Frankova ruka!
Zmateně jsem se na něj podíval… a polohlasně sem k němu šeptnul
"Co to sakra děláš! Já nejsem žádnej tepl AAH"
PŘEJEL MI PO ROZKROKU!
Položil mi ruku na pusu a šeptnul mi nazpátek "Pšš to nevadí že nejseš…"
Přitáhl si mě k sobě na vzdálenost, že jsme se skoro dotýkali nosy, cítil jsem jeho horký dech na svých ústech, chtěl jsem se mu dívat do očí, ale kvůli tý zasraný tmě jsem neviděl vůbec nic. Ale v mých kalhotách i přesto rostl VELKEJ problém xD.
Nevydržel jsem to a vpil jsem se do jeho rtů.
Byl to úžasný pocit, vlna vzrušení projela mým tělem, jeho rty byly tak úžasně jemný, naše jazyky se proplétali, bylo to neskutečný tyhle pocity jsem s Anett nikdy nezažil.
Už mi zase rejdil rukou v klíně najednou přerušil polibek a prostě se zvednul a odešel.
Díval jsem se za ním, na konci uličky se otočil a tak významně podíval zpátky na mě. (neřešte, že ho předtím neviděl - prostě tam byla nějaká světlá scéna no)
Mam jít za nim! problesklo mi hlavou, proboha mam jít za nim? Vím přece co bude následovat… Chci to? Jsem g ehm nechci to ani vyslovit… jsem snad gay? No to ne ale tak asi bi budu no… Musel jsem jít - to co se vzpínalo v mých kalhotách jako Mont Everest v Himalájích nebo kde to je mi prostě nedovolovalo zůstat a dokoukat se na ten film, kterej mě v tu chvíli ale opravdu vůbec nezajímal!

Day, when it all started 6 1/2

1. února 2009 v 16:47 | Pájina |  Written with the truth
Takže první věc, kterou chci jako obvykle říct je, že děkuju za komentáře (ano Simka, ty jsi královna waycestu:D)
Neměla jsem moc čas psát, takže jsem napsala jenom půlku dílu. V dalším díle bude.. uvidíte:P
A zítra ráno v jednu hodinu v noci odjíždím na školní hory takže tu nějakou dobu nebudu. Ani se mi tam nějak nechce. No snad to přežiju:( a budu vděčná komentáře, aspoň mi po příjezdu zvednou náladu:D
-----------------
Někdy v roce 2002 a dva dny před nahráváním Bullets.
"Kluci sklapněte!", zařval Ray a pokoušel se přehlučit obvyklý rámus po ukončení zkoušky. Nikdy mu nevěnoval pozornost. Jako obvykle. Ray si povzdychl, vystrčil hlavu z garáže a mávnul na někoho venku. Dveře se pootevřeli a dovnitř vešla malá postava.
Zrovna v tu chvíli zvedl Gerard hlavu od své poloprázdné láhve vodky. Oči se mu klížili a nebyl skoro schopný rozpoznat, koho Ray přivedl.
"Máme nového člena skupiny! Frankovi se rozpadla skupina, tak se chtěl zeptat jestli se může přidat k nám", vysvětlil Ray.
Když Gerardovi konečně došlo, kdo přišel do garáže, rychle sklopil pohled a zrudnul. Naštěstí byla uvnitř taková tma, že si jeho červenání nikdo nevšiml.
O té noci, co spolu skončili v posteli, se neviděli. Gerardovi teď bylo neskutečně trapně.
Frank se podíval na Gerarda a chvíli ho pozoroval. Potom jeho zrak upoutala Gerardova láhev. Měl chuť se ožrat. Gerardova přítomnost ho divným způsobem znervózňovala. Potřeboval se uvolnit.
"Ahoj Gerarde", řekl Frank a sedl si vedle něj. Gerardovi se splnily všechny noční můry. Doufal, že se Frank sedne co nejdál od něj. Gerard jenom kývl hlavou a pořád hypnotizoval podlahu. Frank si bezmocně povzdechl. Nevěděl, co dělat dál.
Po asi pěti minutách ticha začínala Frankova docházet trpělivost. Za prvé si chtěl s Gerardem promluvit, a za druhé se chtěl aspoň trochu napít. Problém byl, že Gerard se neměl ani k hovoru s ním, ani k tomu, aby mu dal trochu napít. Zasranej škrt.
"Můžu?", zeptal se Frank jen ze slušnosti a vytrhl Gerardovi láhev, aniž by čekal na odpověď. Gerard nechápavě zíral, jak mu Frank dopíjí zbytek láhve.
Po chvíli už ve flašce nezbylo nic kromě pár kapek na dně.
"Díky", řekl už mírně opitý Frank a podal Gerardovi prázdnou láhev. Ten na něj jenom divně zíral.
Po chvíli se Gerard zvedl a šel ke dveřím, kde byla postavená řada láhví.
Vzal dvě a jednu podal Frankovi. Ten mu mlčky poděkoval a otevřel jí. Oba spolu až do úplné opilosti popíjeli.
V tu chvíli si ani jeden nebyl vědom toho co dělají…