Leden 2009

Just be fuckin' happy like me

29. ledna 2009 v 19:05 | Pájina |  My shits
Sice je tohle blog o frerardech, ale mám chuť vám povykládat něco o mých životních radostech. Mých radostí je minimum, ale aspoň dneska byl dobrý den.
Takže.. dneska bylo vysvědčení. Už od rána se mi klepaly ruce a byla jsem skoro vyděšená co dostanu. Nejhorší bylo, že jsem musela nejdřív odprezentovat projekt na ájinu (dokonce mi i zatleskali- nechápu, nikdo mi v životě snad nezatleskal), přežít dvě hodiny fyziky (kde učitelka zkoušela a půlka třídy dostala pětku), pak jsme psali z češtiny (snad nejhůř 2) a taky jsme dostali známky z minulý písemky (2+ grr).
Zbytek hodin se celkem přežít dal. Přišli jsme díky vysvědčení o hodinu hudebky a dokonce jsem si i chvíli stihla zahrála na klávesy což mě celkem bavilo.
A pak přišla ten okamžik. Učitelka asi čvrt hodiny něco kecala o tom kdo dostal ředitelskou důtku za "krásné vymalování záchodů pařížákem" (neřeště, to je na dlouho) a pak začala rozdávat vysvědčení.
Jeden člověk měl samí (šprt!) a tři lidi vyznamenání. Pak prohlásila, že seřadila děvět lidí podle prospěchu a na zbytek se vykašlala, protože to bylo katastrofální. Řekla osm lidí (u všech to bylo jasný předem) a pak řekla mě. Docela šok. Učitelka mi pogratulovala, řekla mi že se nezdám (nechápu, co tím chtěla říct) a pak mě nechala si sednout.
Zjistila jsem, že mám čtyři trojky, pět dvojek, pět jedniček. Průměr asi 1,92. To mě potěšilo nejvíc.
Má drahá babča před týdnem prohlásila, že jestli teď budu mít průměr do dvou a na konci roku do 1,9 dostanu notebook. chacháá. Kvůli tomu se dneska celý den směju jak debil. Ještě musim nějak přežít pět měsíců s touhle historickou kraksnou což asi nevydržim. Když chci něco vložit a blog, musim to psát v html kódu a většinou mi ani nejdou dávat fotky. Vysrat se na to
Toť z dnešního dne asi vše
A taky jsem zjistila, že poslední dobou se mě většina lidí ptá na hrozně stupidní dotazy. Nedávno se mě jeden sadistický spolužák zeptal co proti němu mám. Nechápu. Nikdy jsem neřekla, že proti němu něco mám. Když jsem mu teda řekla že nic, jenom se nechápavě zatvářil a od tý době po mě, vždycky když mě vidí, vrhá smrtící pohledy. Taky se mě jednou ptal, jestli si o něm myslim, že je úchylný. Odpověděla jsem mu upřímně.
Pak se mě ještě kámoška V. zeptala jestli mám radši jí nebo H. (má inteligentní spolužačka). Vzhledem k tomu, že V. znám deset let a H. půl roku, nechápu, kde na tuhle otázku přišla.
Asi jsem se zbláznila. Nebo se zbláznili všichni kolem mě
Omluvte mi mé citové výlevy
Končim. bye

Tanga 5

27. ledna 2009 v 18:48 | Pájina+ DG |  Frerard stories
Další část naší úchylnosti:D
A já jsem si to velice užíval a přirážel k němu.Narážel na moji prostatu a já jsem ho tahal za vlasy. Udělal to v co jsem doufal - vzal mě za erekci a začal mě k tomu honit ,bože, miluju ho.
Zvednul jsem se ze sporáku a začal jsem ho vášnivě líbat. Gerard si mě k sobě přitáhnul a zasunul se do mě až na doraz. Chvilku se přestal hýbat a jenom mě líbal. Sakra já potřebuju pokračovat
,,Šukej mě,ty děvko zkurvená...', 'pošeptal jsem mu a přitom ho kousnul do ucha. Vím,j ak ho vzrušuje, když mluvím sprostě.
,,Jak moc to chceš?', 'provokoval mě. Jednu jsem mu vrazil.
"Takhle moc", a vrazil jsem mu znovu.
"Dobře ty moje děvko", zasténal a začal znovu přirážet. Zase jsem si lehnul na sporák a nechal jsem se unášet slastí. Cítil jsem že už brzo budu.
Gerard byl ve fázi, kdy sténal mé jméno a zpocené vlasy se mu lepily na čelo, už jen kvůli tomu jsem nezavíral oči, byl tak sexy. Posledních pár silných nárazů na mou prostatu a potřísnil jsem Gerardovi jeho krásnou ručku.
"To si uklidíš", řekl Gerard a strčil mi ruku až do pusy. Všechno jsem slízal i když to bylo docela nechutný. Přece jen to bylo moje sperma. Gerardovo chutná líp.
Gerard se ke mě natáhnul a chytil mě za krkem aby mě políbil. Pořád byl ve mě.
Takže prakticky měl teď v ústech moje sperma i on. Slaný to polibek. Potom ze mě konečně vyklouznul a já jsem slezl ze sporáku, bože, to byl nápad tohle...
,,Frankie? Mám hlad.'' svěřil se mi Gerard a tak jsem nahlídnul do ledničky, načež jsem dal za chvíli ohřívat párky. Později, když jsme spolu seděli v stolu, Gerard začal být zase vzrušený.
,,To nemyslíš vážně.''rozesmál jsem se.
,,Nemáš ten párek tak olizovat, jako nějáká děvka!'' vyčetl mi, jako by to byla moje chyba.
Jako naschvál jsem si vzal další párek a strčil si ho celý do pusy. Přitom jsem se na Gerarda upřeně díval. Začal jsem ho sát, okusovat, olizovat no prostě všechno co mě napadlo. Potom jsem se podíval Gerardovi do rozkroku. Byl úplně tvrdej.
Konečně už jsem párek dojedl a čekal na Geeho co udělá. Chvíli na mě jenom nadrženě zíral, potom vyskočil ze židle a popadl mě za ruku.
"Kam jdem?",, zeptal jsem se zděšeně.
"Uvidíš", mrkl na mě a vlekl mě dál.
Nechápal jsem, kam mě vleče, ale jakmile jsem spatřil dveře od mého balkónu, bylo mi to jasné.
,,Jsi ty normální jinak?! Všichni nás uvidí...'' nemohl jsem se moc rozčilovat, protože jeho ruce šmátraly po mém těle a lechtaly mě na bříšku.
,,Frankie...to bude adrenalin, pojď...'' lákal mě a nakonec jsme tam stejně skončili. Můj balkón není moc velký, ale k našim záměrům postačil. Praštil se mnou o zeď a začal mě nadrženě líbat, okusovat mi střídavě horní a dolní ret, zatímco naše rozkroky třel o sebe v šíleném tempu.
"P-počkej Gerarde.. stejně myslím že tohle není nejlepší nápad", mumlal jsem zatímco jsem se pokoušel vysmeknout a on mě horlivě líbal.

Day, when it all started 5 2/2

25. ledna 2009 v 18:28 | Pájina |  Written with the truth
Další díl a vysvětlení "oné noci". Další díl bude asi chvíli trvat, přes týden jsem hrozně líná a musim se učit:(
Když Frank vyběhl z domu, uvědomil si, že by se měl konečně obléknout.
Pobíhající naháč by se o sobotní ráno většině lidem asi moc nelíbil.
Zalezl si za pár keříků a tam se konečně v klidu oblékl. Teďka si jen potřeboval promyslet všechno, co se možná stalo v noci.
Pravdou bylo, že o své orientaci dost často pochyboval. Nebyl gay.. ale musel si přiznat, že se mu občas líbí i nějaký kluk. Sice už asi rok měl holku, s kterou se seznámil na střední, ale nebyl si jistý, jestli mu občas něco nechybí. V sexu si s Jamiou vždycky dobře rozuměli /eh/, mohl se jí s čímkoliv svěřit, ale občas měl chuť zkusit něco jiného. A to něco byla asi dnešní noc.
Pokud se něco stalo, rozhodně toho nelitoval. Zkusit se má všechno.
-------------
A jak tu noc viděl Gerard? Ten neměl skoro co řešit. Už od svých patnácti, kdy se poprvé líbal (s holkou), si myslel, že ho víc přitahují kluci. Možná to bylo tím, že si ho holky nikdy nevšímali. Gerard nikdy nebyl pro holky atraktivní.
Divné, na krátko ostříhané vlasy jakoby podle kastrolu, dětský obličej a postava malé kosatky. To rozhodně nebyl vysněný ideál všech holek. Proto, když si ho nějaká holka začala všímat, tak to bylo proto, že od něj něco chtěla a nebo ho brala jenom jako kamaráda. Když se Gerard zamyslel, uvědomil si, že za celý život měl rád jenom dvě holky.
První byla jeho nejlepší kamarádka, kterou znal už od dětství. Vždycky se navzájem se vším svěřovali a trávili spolu všechen čas. Jenže když si před dvěma roky našla kluka všechno se změnilo. Začala pít… a po čase na tom byla tak špatně, že, aby si vydělala na alkohol, nafotila se svým klukem porno fotky. To Gerarda docela zničilo.. jenže pak přišla další holka. Kate /víte jak je vevnitř Bullets napsaný vzkaz pro K že se jí omlouvá, že napsal všechny písničky o tom, jak jí zabít? To byla ispirace/.
Kate byla holka, s kterou se seznámil na výšce. Skvěle si rozuměli jako kamarádi a po čase začali spolu chodit. Pak přišel jejich první společný sex a všechno skončilo. Gerard omylem slyšel rozhovor, kde se Kate s jedním klukem bavila o tom, že vyhrála sázku a ať jí dá prachy. Potom to s ní všechno skončil. Nemohl uvěřit, že něčeho takového byla schopná.
Po všech zkušenostech, co měl Gerard s holkami se mu nikdo nemohl divit, že má radši kluky. A taky zjistil, že ho kluci víc vzrušují. Už před několika lety si uvědomil, že ho víc vzrušuje nahý sprchující se Mikey než převlíkající se holky v šatně po tělocviku /Simkaa!!:D důvod waycestu/.
---------------------
Toho dne si oba dva uvědomili, že nejsou úplně na holky. V té době ještě ani netušili, kolik toho ještě spolu zažijí… mohli tomu poděkovat jenom jedné noci, z které si ani jeden nic nepamatovali. A kdyby si vzpomněli? Možná by zjistili, že nedělali nic jiného než to, že se navzájem svlékli, opilecky zapadli spolu do postele a celou noc se objímali…

Igelit

24. ledna 2009 v 21:02 Faggots
Teďka jsem našla jednu fotku která mě málem zabila. Fotka Gerarda s igelitem na hlavě je opravdu vtipná. nebo děsivá.
P.S. a to dítě vedle něho mě taky pobavilo. ten jeho výraz:D:D asi nikdy nic horšího nevidělo

Day, when it all started 5 1/2

22. ledna 2009 v 20:11 | Pájina |  Written with the truth
Před chvíli k nám přišel jistý inteligentní pán a během hodiny nám zfunkčnil internet. Za to ho budu asi uctívat. Jenže po tom co odešel, táta prohlásil, že máme nějaký "zesraný" modem takže si nejsem jistá jak dlouho bude internet fungovat. Je možný že to občas půjde a občas nepůjde. uvidí seTakže dokud to jde, dám vám sem další díl. asi zklamu vaše očekávání z "akce" ale prostě se mi to tam nehodilo a navíc na to bude ještě času dost;) jinak díky za komentáře
hope you like it
a pro Petru: na tý fotce je Jamia vážně nějaká hubená. Ale je divný když je Frank vyžraný a Jamia najednou hubená. Nějak se to vyměnilo. A jinak uži si to na horách
radši mlčím. čtěte
napsala jsem toho víc jenže to bylo děsně dlouhý tak je to na dva díly. druhý díl bude rozhodně záživnější
---------------------
Další den ráno
Gerard se zavrtěl a pokusil se přetočit na bok. Něco mu vtom bránilo. Rozespale otevřel oči a první věc, co viděl byl něčí zadek. Chvíli na něj bezmyšlenkovitě zíral, a po chvíli, když mu konečně došlo co vidí, se rychle zvedl a podíval se majitele zadku ležícího vedle něho.
Neviděl mu do obličeje, protože mu ho zakrývali hnědé vlasy, ale podle toho, že to nemělo prsa usoudil, že je to stvoření mužského pohlaví. To ho vyděsilo ještě víc.
Rychle se zvedl z postele, stoupl si na koberec a nahý začal třást spící osobou vedle něho. Frank se nespokojeně zavrtěl, něco zamumlal, a když Gerard nepřestal v třesení jím, tak konečně otevřel oči. První co Frank uviděl byl Gerardův penis. To Franka vyděsilo ještě víc než Gerarda Frankův zadek.
Frank zděšeně vyskočil a začal nahý pobíhat po pokoji.
"C-co jsme včera dělali?", vykoktal Frank když se konečně trochu vzpamatoval. Gerard jenom pokrčil rameny. Z minulého noci si nepamatoval nic stejně jako Frank.
Frank se zatvářil vyděšeně při představě co všechno minulou noc mohli vyvádět a začal sbírat ze země oblečení. Gerard na něj jenom bezradně zíral.
Když Frank našel i ponožky, zamířil ke dveřím. Ještě než zavřel, strčil do pokoje hlavu a zamumlal:
"To co se stalo je jenom mezi námi". Gerard přikývl a podíval se do země. Po chvíli uslyšel ze zdola Mikeyho vyděšený křik. Došlo mu, že Frank vyběhl z pokoje nahý. Ušklíbl se při představě, jak Frank musel Mikeyho vyděsit a doufal, že Frank ještě někde nenarazí na mámu.
Po chvíli se Gerard oblékl a zalezl si zpátky do postele. Chtěl se pořádně vyspat, protože z včerejšího večera ho dost bolela hlava.

Wait a minute

21. ledna 2009 v 15:50 | Insanity |  My shits
Ahoj, musím vám bohužel oznámit neradostnou novinku. Ne, nebojte se, nic tak závažného to není, ale Páje poslední dobou nefunguje internet, a tak mě požádala, abych vám o tom napsala. Proto teď nebudou nějakou dobu přibývat články, sama Pája říká, že neví, kdy se jí internet zprovozní, tudíž pauza může být dlouhatánská. Doufejme však, že její internet nebude dělat Zagorku a rychle se "uzdraví".

Mějte se :)

Day, when it all started 4 2/2

18. ledna 2009 v 20:23 | Pájina |  Written with the truth
Tenhle víkend byl úžasný. Hlavně sobota. Takhle jsem se už dlouho nenasmála
Jinak jak bylo holky na srazu? jsem četla že nic moc a že se ruší
A v přištím díle bude mírné vysvětlení waycestu. Ale pokud nechcete další díl zase až za týden tak víte co máte dělat:P
---------
O půl hodiny později
"Pití! Chci další pití!", zavřískal Frank a otočil se kolem, aby zjistil, komu by ještě mohl ukrást nějakou flašku.
Za necelou půlhodiny se spolu s Gerardem stihli oba dva opít a teď se spolu předháněli, kdo dřív najde další alkohol. Zatím nikdo nevyhrával, protože všechny tekutiny v místnosti (i nealkoholické) už vypili.
Frank si povzdychnul a znovu se svalil na zem. Aspoň si myslel, že je to zem. Ve skutečnosti spadnul přímo Gerardovi na břicho.
"Aúúú", zakřičel Gerard a pokusil se Franka ze sebe shodit. Ten se nedal a pořád na něm ležel.
"Geraaaarde, m-měli bysme jít domůůů", zahuhlal opile Mikey a pokoušel se zvednout Gerarda ze země.
Frank jenom na ty dva zíral a pokoušel se pochopit co dělají.
"Kam jdete?", zeptal se Frank a vypadal, jako by se měl každou chvíli rozbrečet.
"D-domu", vysvětlil mu Gerard. Frank se zatvářil jako tříleté dítě, kterému někdo ukradl hračku.
Gerard se podíval na Mikeyho a potom na Franka. Po chvíli usilovného přemýšlení se rozhodl, že tam Franka nemůže nechat. Chytnul ho za ruku a pokusil se ho zvednout. Jejich snažení nakonec dopadlo tak, že se Gerard válel po Frankovi.
Po čtvrt hodině se nakonec oba zvedli a namířili si to domu. Mikeymu se podivuhodně podařilo udržet na nohou, Frank s Gerardem se navzájem podpírali a na celou ulici hulákali texty neidentifikovatelných písní.
Když došli domu, Mikey vytáhnul klíče a pokoušel se otevřít dveře. Po chvíli zjistil, že to nepůjde. Klíčová dírka byla příliš malá na to, aby se do ní se svými třemi promilemi v krvi strefil.
Beze slova podal Gerardovi klíč a šel se v mínus pěti stupních celsia uložit k spánku na zahradu. Gerard nadzvedl obočí a nechápavě se díval za odcházejícím Mikeym.
Gerardovi stačilo na otevření dveří jen jeden pokus. Protože chodil často domů opilý, naučil se otvírat dveře. Na rozdíl od Mikeyho měl v tomhle praxi.
Gerard zatáhl Franka dovnitř a dal si ruku před pusu, na znamení toho, že má být zticha. To Frankovi přivedlo jenom obrovský záchvat smíchu. Gerard mu rukou zacpal pusu a nasměroval ho směrem ke schodům.
Když Frank zakopl hned o první schod, Gerard si obmotal jeho nohy kolem pasu a vynesl ho nahoru. Kdyby je v tu chvíli někdo viděl, myslel by si, že si v oblečení nacvičují sexuální polohy.
Když byli před pokojem, Gerard pustil Frankovi nohy, a ten s tvrdým žuchnutím dopadl přímo na zem. Gerard mu v tichosti vynadal, ale Frank si jenom s zamyšleným výrazem masíroval naražený zadek.
Gerard otevřel dveře, chytil Franka za ruku, a po podlaze ho dotáhl do svého pokoje. Zvedl ho na postel a bezmyšlenkovitě ho začal svlékat...

Day, when it all started 4 1/2

16. ledna 2009 v 18:01 | Pájina |  Written with the truth
Omlouvám se, že je další díl až teď. Tenhle týden jsme každý den něco ve škole psali takže nebyl vážně čas. Pokoušela jsem se opravit známky který se dali, takže doufám, že budu mít jenom nějaký trojky.
Půlka dílu, dneska jsem se nějak rozepsala takže je to na dvě části. Druhá část brzy.
Snad se bude líbit
---------------
Prosinec 2001
"Kluci! Poslouchejte mě! Chtěl bych vám někoho představit..", zakřičel Ray ve snaze překřičet hlasitou hudbu v garáži.
Bylo něco po deváté večer a kluci před chvíli skončili se zkoušením. Teď v garáži nebylo slyšet skoro nic, kromě řevu z rádia a hlasitého alkoholického smíchu. Matt se válel poloopilý pod bubny, Mikey se (z neznámých důvodů) svíjel smíchy pár metrů od něho a Gerard… Gerard seděl vedle třínohé židle (která se pod ním toho dne propadla) a zíral do k protější stěně na láhev neotevřené vodky. Nudil se. Byl střízlivý… opravdu.
Po včerejším "rodičovském" kázání od Mikeyho (jenž byl teď jako vzorný příklad absolutně namol), který mu celý večer nadával, že by měl se sebou něco dělat a měl se postavit na vlastní nohy, se Gerard rozhodl, že přestane pít. Proto mu teď nezbývalo nic jiného, než jenom hypnotizovat láhev alkoholu a aspoň počkat, dokud se Mikey nevzdálí a nebo neopije tak, že si nebude nic pamatovat. Pak by se mohl aspoň trochu napít.
Když se Rayovi asi po třetí konečně podařilo přeřvat hudbu a zaujmout pozornost přítomných, Gerard zvedl hlavu a hodil po Rayovi pohled typu "co zase otravuješ".
Ten si toho nevšímal a vykročil směrem ke dveřím garáže. Na někoho venku mávnul a po chvíli do garáže prolezlo malé mírně potetované stvoření.
Gerard zaostřil, aby si mohl příchozího pořádně prohlédnout.
Měl na sobě černé, ošuntělé conversky, uplé modré džíny, růžový pásek (Gerard vyvalil oči, jestli není barvoslepý), černé obyčejné tričko a přes něj červenou mikinu.
"Takže tohle je Frank..", představil ho konečně Ray. Ten kluk, Frank, konečně zvedl hlavu od podlahy (kam celou dobu zarputile zíral) a přejel pohledem po opitém osazenstvu. Nakonec skončil u Gerarda. Oba dva se na sebe dlouho fascinovaně dívali.
Gerard nechápal, jak může mít někdo tak úžasné velké oči, a Frank přemýšlel, jestli je Gerard ufo nebo upír. Rozhodl se pro upíra.
"Takže Frank se chtěl jít podívat na naší zkoušku, jenže mohl až teď takže toho už moc asi neuslyší", Ray pokrčil rameny (když zjistil, že ho zase, kromě Franka, nikdo neposlouchá) a podíval se na Franka. Ten jenom přikývl a sedl si na jedinou použitelnou židli, která se pod Gerardem doposud nepropadla.
"Takže ty taky na něco hraješ?", zeptal se Gerard, ve snaze navázat nějakou konverzaci, a připlazil se blíž k Frankovi. Přikývl a Gerard na něj vyvalil oči, ve snaze dostat nějakou delší odpověď.
Když Frankovi konečně docvaklo, že by možná měl ještě něco říct, konečně se rozmluvil.
"Hraju na kytaru. Mám i skupinu", Gerard vyvalil oči ještě víc a Franka napadlo, že se ve svojí domněnce spletl. Gerard je spíš psycho než upír.
"Jak se jmenuje?", zeptal se zase Gerard.
"Pencey Prep", tentokrát se Frank radši od Gerarda odvrátil, protože si uměl dokonale představit pohled, jakým na něj zíral.
Gerard nechápavě zavrtěl hlavou a zíral do země. Nejdřív růžový pásek, pak tenhle název. Všechny domněnky se potvrdili…

Day, when it all started 3

9. ledna 2009 v 19:53 | Pájina |  Written with the truth
Jako obvykle děkuju za všechny komentáře (ozvláště Petře, která mě tu svými komentáři teď nejvíce popoháněla). Užijte si to
A v příštím díle příjde na scénu Frankie
---------------------------
Listopad 2001
"Ty blbečku! Čum kam šlapeš!", zavolal na poloopitého Gerarda Ray. Ten jenom mávl rukou a kolíbavou chůzí "spěchal" k nejbližšímu záchodu. Ray jenom zakroutil hlavou a povzdychl si. Věděl, že to Gerard s alkoholem přehání. Ale nikdy by si mu to nedovolil říct. Na některé věci byl Gerard obzvláště háklivý. A jedna z těch věcí byla ta, že je Gerard alkoholik.
Gerard si to vždycky odmítal připustit. Jak říkal on sám, jenom se prostě rád napije. Nic víc. Každý člověk se rád "jednou za čas" opije. A on byl jen jedním z nich. To přece hned nemuselo znamenat, že je alkoholik. I když ostatní to o něm věděli.
------------------
Ray uchopil poloprázdnou láhev vody a napil se. Aspoň on chtěl zůstat střízlivý.
Jako každou sobotu měli zkoušku v Mattově garáži. Za těch pár měsíců co měli skupinu už zvládli složit několik písniček. Sice zatím neměli ani basáka ani název, ale hrát mohli i tak. A navíc už měli i někoho vyhlídnutého. Gerardova mladšího bráchu Michaela.
Vlastně to, že by Mikeyho (jak mu všichni kamarádi říkali) mohli vzít do skupiny, napadlo Raye. Dost často, když chodil navštívit Gerarda, ho slyšel jak cvičí na basu. Sice Ray v jeho hraní nebyl schopný rozeznat žádnou melodii, ale s trochu cviku by se to mohlo zlepšit.
Proto ho Ray potajmu pozval na dnešní zkoušku. Problém byl, že v době, kdy Mikeyho zval, nemohl tušit, že se Gerard zase po hodině ožere jako prase. Takhle toho spolu moc nenacvičí.
Někdo zabouchal na dveře garáže a Ray i Matt, který seděl znuděně u bubnů, zvedli oči. Po chvíli otálení se Ray konečně zvedl a pokusil se pootevřít stále zaseklé dveře. Neúspěšně. Naštěstí byl Mikey hubenější než Gerard (který se pravidelně ve dveřích zasekával), takže pro něj nebyl problém prolézt.
Pozdravili se a Ray ho pozval dovnitř. Mikey přejel očima po garáži a když nikde neuviděl Gerarda, úsměv (který měl na tváři už když vycházel z domova), pohasl. Bylo mu jasné, že Gerard zase někde objímá záchodovou mísu. Mrzelo ho to. Často se pokoušel Gerardovi domlouvat, ať s tím přestane, jenže Gerard ho vždy odbyl tím, ať se stará o sebe.
Mikey si vybalil basu, kterou nesl na zádech, a zapojil si kytaru do komba a do elektřiny. Začal hrát a naplno se do toho vžil. Všechna únava z něho opadla.
Asi po pěti minutách skončil a otevřel oči. Vždycky měl zvyk hrát se zavřenýma očima. Aspoň se nemusel soustředit na nic jiného než na svoje prsty přebíhající po strunách.
První co uviděl, byl Ray, který na něj podivně civěl.
"Máš to nalazený?", zeptal se Ray. Mikey na něj vyvalil oči a pak mírně zrudl. Pravdou bylo, že basu měl nalazenou naposledy někdy před půl rokem, když mu jí Gerard z milosti naladil (nebyl už totiž schopný poslouchat absolutně rozladěné zvuky). Mikey dosud nepochopil, jak se basa ladí. Vždycky jenom zastrčil kabel do ladičky, zahrál na pár strun a fascinovaně zíral na blikající světýlka na ladičce. Pak kabel zase vytáhl a hrál znovu.
Mikey se konečně vzpamatoval a zakroutil hlavou. Ray si znovu povzdechl (bratři Wayovi ho přiváděli k šílenství) a došel pár kroků ke svojí kytaře. Vedle ní měl položenou ladičku. Vrátil se nazpátek k Mikeymu, sundal mu basu z krku, sedl si na židli a zastrčil kabel do ladičky. Světýlka začala okamžitě červeně blikat. Ray pomalu naladil každou strunu a když byl konečně spokojený s výsledkem, vrátil basu Mikeymu. Ten mu poděkoval a začal zase hrát. Tentokrát to znělo o mnoho líp.
------------------
Ten den získali nového člena skupiny. Když Gerard vystřízlivěl a zjistil, že Ray s Mattem odhlasovali Mikeyho vzetí do skupiny, měl chuť se znovu opít. Sice měl se svým bratrem více než dobrý sourozenecký vztah, přece jenom představa toho, že bude se svým bratrem ve skupině se mu moc nelíbila. Nakonec po pár panákách, na oslavení nového člena mu už bylo všechno jedno…

Day, when it all started 2

5. ledna 2009 v 13:55 | Pájina |  Written with the truth

Takže děkuju za všechny komentáře, doufám že se bude líbit i teďka. Většina z vás asi pochopila, že tohle bude něco jako "pravdivý" příběh
---------------------------
O necelý týden později

"Okay Rayi, tak přijď někdy odpoledne. Já taky. Čau", típnul tlačítko a zastrčil si mobil nazpátek do kapsy.
Přešel ke své poličce a vytáhnul několik papírů. Sednul si na postel, vedle kytary, kterou tam měl položenou a přečetl si texty, co za uplynulý týden napsal.
Po chvíli popadl kytaru a zkoušel něco složit. Na kytaru moc dobře neuměl, takže to pro něj bylo těžší. V tomhle ohledu spoléhal na Raye, že mu s tím pomůže.
Po půl hodině, když usoudil, že jeho snažení je k ničemu, odložil kytaru nazpátek do rohu a šel se naobědvat. Před oficiální první zkouškou se musel trochu posilnit.
Poté co vyluxoval celou lednici (tím, že všechno sežral), vytratil se z kuchyně nazpátek do pokoje, uložil kytaru do pouzdra, popadl štos počmáraných papírů a odešel z pokoje.
Když vyšel skoro ze dveří, zarazil se, potichu přešel do kuchyně a ze skříně vytáhnul láhev vodky. Přece tu první zkoušku musí nějak zapít.
Zabouchl za sebou dveře a vyrazil o ulici dál. První zkoušku měli domluvenou u Matta v garáži. Vlastně to bylo jediné místo, kde mohli zkoušet aniž by jim někdo vynadal za rušení pořádku a nebo na ně rovnou někdo zavolal policii. Většina lidí prostě nepozná hudební umění.
Pár metrů od jeho domu už viděl, že je garáž mírně otevřená. Pokusil se otevřít dveře víc, protože úzkou mezerou by se tam s jeho hmotností a šířkou těžko protáhnul. Když zjistil, že víc dveře otevřít nejde, nezbývalo mu nic jiného než se tam pokusit procpat.
Po pěti minutách, když už si myslel, že tam zůstane zaseklý navždy, se mu konečně podařilo uvolnit nohu ze dveří a dostal se dovnitř.
Rozhlédl se, ale když nikoho neviděl, došlo mu, že si Matt asi někam odskočil. Po chvíli uslyšel hlasy z chodby která vedle do domu.
"Čau Gerarde", zahalekal Ray, který se objevil ve dveřích první. Gerard mávl na pozdrav a zvedl se ze židle, která se pod ním nebezpečně propadala. Za chvíli se objevil konečně i Matt a zkouška mohla začít.
Gerard vytáhnul papíry z texty, Ray se pokoušel něco složit na kytaru (což mu při dvouroční pauze, kdy nic nedělal šlo špatně) a Matt si jen tak mlátil do bicích. Vlastně to znělo jako jeden velkej bordel.
Po dvou hodinách, kdy se tvrdě pokoušeli něco vymyslet, už to neznělo tak hrozně. Možná by se i dalo říct, že složily svojí první oficiální písničku.
Gerard se usilovně snažil najednou zpívat i hrát na kytaru, ale když zjistil, že to s jeho "talentem" není možný, prohlásil, že na to sere, a přenechal kytaru Rayovi.
Když se začalo stmívat, rozhodli se, že to zabalí a když už se všichni chystali jít domů, Gerard triumfálně vytáhnul svojí flašku vodky, kterou doma tak "pracně" ukradl. Samozřejmě že z kluků nikdo neodmítnul, takže zkouška byla zakončena opitím se do němoty.
Možná se divíte, jak se tři kluci mohli opít z jedný flašky vodky. Vlastně to bylo tak, že Matt ukradl rodičům ještě dvě flašky pracně střežené skotské whisky, z nichž jedna nakonec zbyla. Všichni usoudili, že je to nechutný, ale dá se tím dobře opít.
Když kolem desáté večer začal Gerardovi zvonit mobil, už nebyl schopný se skoro postavit na vlastní nohy. Pracně vytáhnul mobil z kapsy a asi minutu se pokoušel zaostřit na displej kdo volá. Neúspěšně. Naštěstí se aspoň trefil do zeleného tlačítka, čímž hovor přijal, takže si mohl vyslechnout řadu sprostých nadávek od Mikeyho. Gerard si dal mobil asi půl metru od ucha, takže vlastně vůbec netušil, co mu Mikey říká.
Nakonec si asi po půl hodině přišel Mikey Gerarda "vyzvednout" a pracně ho dotáhl domů. Cestou Gerard stihl Mikeymu ještě několikrát pořádně oblít boty…