Srpen 2008

Thump 3

30. srpna 2008 v 19:19 | Mindfreak |  Translated
Včera se mi nechtělo překádat páč jsem byla v praze (sice to mám přeložený až do šestýho dílu ale potřebuju mít nějakou zásobu ne?:D) Koupila jsem si svoje první glády (juchůůů), placku EMO sucks! a taky placku s duhovou vlajku (mám gay placku!!) a taky mám už druhý kalendář MCR na příští rok (sakra kam ho pověsim?).
no takže tady máte další díl. v blízké době ještě dopřeložim druhou část Locker room která se vám taky docela líbila
Oficiálně byste mě mohli nazvat posedlým, i když pravděpodobně jste mě tak nazývali už od té doby co jste četli první část mého ubohého životního příběhu.
Seděl jsem v - Zeměpise? Stejně, seděl jsem ve třídě a znovu jsem dychtivě olupoval svoje nehty a trhal je dokud nezačali krvácet a v levém rohu vytekla krev.
Díval jsem se na vteřinovou ručičku černobílých hodin pověšených nad plakátem s abecedou nad tmavě zelenou tabulí.
Ty mi oznamovali že ještě zbývá dvacet minut, ale já jsem tomu odmítal uvěřit protože se mi zdálo, že tu sedím už hodiny.
"Takže používejte tří proměnlivou metodu náhrady, najděte hodnoty x, y a z" (nemám páru o čem to melou)
Několikrát jsem zamrkal u myšlenky, že přemýšlím nad mojí učitelkou zeměpisu, potom jsem se podíval dolů a otevřel knihu Světové geografie a pak jsem podíval na osobu sedící u sousedícího stolu. Pracoval z učebnice matematiky.
Možná máme problém. Myslel jsem si pro sebe.
Posunul jsem se dolů na svém místě a vyhnul se očnímu kontaktu s mojí učitelkou, takže mě nemohla vyvolat pro odpověď, protože matematiku bych vyčíst z učebnice zeměpisu nemohl.
Byl jsem šťastný, že jsem si to uvědomil, ačkoliv, mohla se mě zeptat na nějakou divnou otázku o matematických rovnicích.
Znovu jsem pohlédl na hodiny.
Zbývala jedna minuta. Jedna zkurvená mizerná minuta. Asi budu mít brzo nějakou závadu na mozku jestli se nedostanu brzo na setkání uměleckého klubu.
Mohl jsem si to perfektně představit. Já, pan Way a prázdná třída. Sváděl bych ho na jeho stole potom co bych zamkl, aby nemohl nikdo vejít. Prosil by mě, věděl jsem, že by to dělal, poté co by viděl mojí velikost.
Prosil by mě abych mu dal co chce bez toho abych mu dal najevo jak stejně to zoufale chci, možná ještě více.
"Pojď sem, Frankie, dej ho do mě!"
Dokázal jsem si představit, že slyším jak sténá díky mě, čekajíc na to kdy se dotknu jeho bodu zatímco se dotýkám sám sebe a on na mě čeká až mu dopřeji intenzivní potěšení.
Chcete znát šílenou část mých fantazií? O většinu svých fantazií přicházím kvůli tomu, že jsem ve třídě protože se bojím, že řeknu něco nahlas. A vůbec, všechny moje sexuální touhy zemřou vždycky v každé třídě, a díky bohu za to!
Čekal jsem poněkud zvláštně než všichni odejdou ze třídy, takže jsem mohl, pro jednou, být poslední, jenom abych se ujistil, že na mě myslí.
Dobře, opravdu na mě nemyslí, ale tak obecně. Řekl jsem mu, že se ukážu takže jestli příjdu pozdě tak se bude zajímat kde jsem a jestli se ukážu.
Oh, zmlkni, říkal jsem si pro sebe. Zjistil jsem, že jsem šel dost pozdě, spěchal jsem rychle do třídy, málem jsem přitom uklouzl po navoskované podlaze a spěchal jsem halou dolů.
Zastavil jsem se, když jsem byl jenom několik kroků od dveří výtvarné třídy a snažil se popadnout dech.
Zavřel jsem oči a byl jsem šťastný, že jsem na svém šťastném místě.
"Franku?"
Moje oči se rychle otevřeli. Pan Way se na mě díval jako bych byl retard.
Dobře, trochu jsem vypadal jako retard, uprostřed školní haly se zavřenýma očima a hluboce dýchající jak nějakou psychopat.
"Uh-", zakoktal jsem nejistý jak to vysvětlit. Měl jsem přesně stejný pocit jako když mě moje máma přistihla zatímco jsem onanoval.
"Frankie!", zařvala moje matka poté co odemkla můj pokoj svým klíčem a vešla dovnitř. Divoce jsem se na ní podíval a moje ruce ztuhli na ztvrdlém penisu pod mojí přikrývkou.
"Mami!", zakňučel jsem nazpátek na ní, okamžitě jsem si lehl a položil se na žaludek, "Odejdi!"
"Teď, teď, zlato", zacukrovala vypadajíc že zapomněla na šok z celé situace, "Každý to dělá. Dokonce i já jsem to dělala, když jsem byla mladá holka, ovšem, jiným způsobem pak-".(kdyby mi tohle vyprávěla moje matka, mám doživotní trauma)
"Mami!", zaječel jsem hlasitěji, opravdu jsem nechtěl slyšet to o čem mluví.
Zbytečné abych to říkal, cítil jsem se rozpačitě.
"Cítíš se v pořádku? Tím myslím, v mojí třídě ti bylo špatně a vypadáš jako by si nutil sebe aby ti nebylo špatně nebo něco", řekl, znějíc starostlivě. Tahle myšlenka nutila můj žaludek dělat kotrmelce.
"Je mi fajn", zamumlal jsem a ostýchavě se usmál zatímco jsem se červenal jako nějaký zasraný teplouš, kterým jsem, předtím než jsem uvolněně šel za panem Wayem a vešel do výtvarné třídy, kde moje srdce téměř vypadlo z těla a začalo se houpat po podlaze.
Nikdo jiný tam nebyl a to jsem šel trochu pozdě. Sám pro sebe jsme se uculil.
"Dobře, nikdy jsem neměl doufat, že kromě tebe někdo příjde", zasmál se pan Way. Obrátil jsem se k jeho tváři dávajíc mu přátelský úsměv zatímco jsem se co nejtvrději pokoušel neudělat můj pohled svádivý.
"To je v pořádku", ujistil jsem ho, "Jsem si jistý, že já a vy si najdeme něco co bychom mohli dělat tohle odpoledne".
---------------------------------------------
Chcete vědět co budou dělat? Hm? Já už to vim:P

Thump 2

28. srpna 2008 v 9:58 | Mindfreak |  Translated
Těší mě že se vám to tak líbí a doufám že se vám bude líbit i tahle část
Byl jsem ta nejnechutnější osoba světa. Chcete vědět proč? Dobře, řeknu to nějak takhle:
Hey there! Jmenuji se Frank Iero a je mi sedmnáct a kvůli mému učiteli na výtvarku je můj penis zasraně tvrdý. Dneska to bylo dost špatný, tak moc, že jsem musel odejít od něho pryč a jít na chlapecký záchody a vyhonit se nebo bych byl tvrdý po zbytek svého předurčeného života, což zrovna s penisem není dobrý.
Nyní, když už to víte, předpokládám, že chcete abych vám vysvětlil jak jsem se uspokojoval, správně? Ah, když to chcete vědět tak bych vám to mohl říct.
Dobře, posaďte se na to.. Seděl jsem na hnusným záchodovým prkýnku a pokoušel se co nejusilovněji nezačíst číst graffiti které byly naškrábané přes oranžové zdi a přes zelenou, jak blitky, podlahu. Ano, lidé ve škole používají hovna na psaní po podlaze (ble).
Teď, k náladě. Okay, to je jednoduchý. Byl jsem tak zasraně nadržený, že jsem myslel, že ojedu nejbližší věc kterou potkám.
V podstatě jsem dělal to co dělají všichni kluci každou noc v jejich životě. Ano, každou zkurvenou noc, znáš naše tajemství. I když jsme měli holku nebo ne, rádi jsme masturbovali, je to naše věc takže si nestěžujte stejně jako si my nestěžujeme jak dlouho zabere holce vybrat si odstín rtěnky nebo jak dlouho si nandáváte boty.
Běžel jsem svojí rukou po celé délce a znovu dolů, nahoru a dolu. Někdy jsem se pokoušel sám sebe škádlit, ale teď to opravdu nešlo když jsem se chtěl vrátit nazpátek do výtvarné třídy předtím než tu umřu.
Rozhodl jsem se, že nebudu plýtvat časem abych si to pořádně užil, jenom jsem chtěl nějaký zasraný uvolnění.
Takže jsem se jenom pumpoval v zuřivé rychlosti dokud jsem necítil požár v mém žaludku, který mi říkal, že to dělám moc rychle, ale právě jsem nemohl přestat, protože jsem to potřeboval tak hrozně.
Nenávidím, když se tohle stane.
Stalo se mi to jednou minulý víkend, když jsem se dělal ve tři hodiny ráno, i když jsem měl následující den školu.
Zabralo to asi půl hodiny protože jsem se pokoušel to uspěchat. Ani náhodou, do pekla, jsem se nechystal strávit celou zkurvenou hodinu v koupelně pokoušejíc se uvolnit kvůli mým zkurveným hormonům.
Trochu jsem zpomalil a přejel mým ukazováčkem na špičku nutíc pocit ohně v žaludku aby se přestěhoval do špičky mého penisu.
Bylo to docela dobrý, ale nemělo to na pocit při kouření.
Začal jsem mít problémy s onanováním, tak jsem se vrátil k pumpování sebe jako robot na vrcholu rychlosti. Ignoroval jsem hořící pocit a zlost z toho jak blízko jsem, rovných deset minut jsem si představoval mokré rty pana Waye obtočené kolem mojí erekce jak mě dostává blíže a blíže k vrcholu a jak dostávám uvolnění po několika zkurvených dnech.
Zvedl jsem svojí ruku ke rtům, olizoval si jí a potom jsem jí znovu obepnul kolem sebe. Nebyl to stejný pocit jako kouření protože tu nebyl žádný jazyk, ale bylo to podobné a já si musel vystačit.
Zasténal jsem a svraštil obočí z frustrace. Byl jsem tak blízko že jsem to mohl ochutnat. Jenom ještě několik.... Přírazů.... Ah..... "-Ughhhh".
Konečně jsem se udělal ale během vrcholu mého hodně silného orgasmu jsem si uvědomil, že jsem zapomněl papírový kapesníček takže jsem si postříkal kalhoty a podlahu v koupelně.
Nepřestával jsem sebe pumpovat zvládajíc ze sebe vystříkat malé provazce spermatu předtím než jsem se konečně zvednul a povzdechl si z nepořádku, který jsem udělal.
Vydechnul jsem si z uspokojení zatímco jsem vytáhnul nějaký kapesníček a utíral podlahu. Postavil jsem se, naházel to do záchodu a potom jsem se pokoušel vyčistit mé kalhoty. Skvělý, budu ve škole se skvrnou na kalhotech. Nebylo to tak špatný, vypadalo to jako voda když jsem to trochu utřel, ale stále to vypadalo mokrý a protože to nebyla voda tak to vypadalo vlhce dokud jsem to neumyl.
Hodil jsem ubrousek do záchodu, potom jsem odemkl dveře a přešel k zrcadlům a umyvadlům. Umyl jsem si ruce a upravil se v zrcadle. Skvrna byla nápadná a moje tvář zčervenalá.
Musel jsem teď vymyslet nějakou trhlou výmluvou proč jsem se ušpinil kvůli tomu že se necítím dobře nebo něco. Poté co jsem se rozhodl, že už vypadám celkem slušně, jsem opustil koupelnu a šel nazpátek do výtvarné třídy.
"Franku, jsi v pohodě?", zeptal se pan Way, zdravíc mě jakmile jsem prošel dveřmi. Všichni ostatní vypadali že mluví nebo pracují na něčem tak jsem hádal, že má čas si se mnou povídat., "byl jsi tam docela dlouho", dodal.
"Bylo mi špatně a nevěděl jsem jestli se mám vrátit hned a nebo chvíli zůstat abych viděl jestli mi bude zase špatně. Nechtěl jsem udělat nepořádek ve vaší třídě", řekl jsem, mrkajíc svými řasami jako puberťačky zkoušející to pro ztrátu svého panenství.
Pan Way se zasmál a sklonil svojí hlavu dolů jako by se styděl a potom se podíval nazpátek na mě,
"Takže teď už se cítíš v pořádku?", zeptal se.
"Yeah, teď jsem v pořádku", opravdu, cítil jsem se tak uvolněný a miloval jsem ten fakt ,že další problém nepříjde přinejmenším další čtyři hodiny.
"Skvělé, potom uvidíme se odpoledne, správně?", zeptal se.
"Samozřejmě", potvrdil jsem a vyslal mu úsměv předtím než jsem si sedl na místo.

Just one year

27. srpna 2008 v 12:23 My shits
Rok čeho? Je to rok od toho kdy jsem objevila první frerad. Vlastně si úplně pamatuju ten den. Nudila jsem se a tak jsem si prohlížela fotky MCR. Pak jsem našla jednu, kde byli, jak jinak, Frank s Gerard jak jsou na sobě nalepení. Nad tím nápis: Frerad <3. Jelikož jsem v tý době vůbec nevěděla co to je, okamžitě jsem to zadala do vyhledávače. První odkaz co se mi našel vedl na waycest.blog.
V tý době to snad bylo nejznámější stránka s frerardama. Teďka už to bohužel nějak upadlo. Naklikla jsem na první článek co tam byl. Byl to poslední díl Umění. Pochybuju, že to někdo znáte. Vlastně je to docela pěkný, trochu slaďárna ale v tý době taková byla většina příběhů. Gerard učitel výtvarky, Frank nevinný studentík. Přečetla jsem si to a přišla mi to jako hrozná blbost. Vůbec jsem nechápala podstatu toho všeho. Ale pak zase zasáhla nuda a já si to začala číst od začátku. Když jsem došla do části kde havaroval vlak a Frank málem umřel tak jsem dospěla k závěru, že je to vlastně pěkný. Tak vlastně začala moje závislost.
Potom přišli další blogy jako ferard (s dokonalýma příběhama jako Prisoner a Little Bitch), funeral (a New tatoo) a RID (s Boy without home a Diary). Tyhle příběhy můžou za mojí závislost. Pokud jste je nečetli, stojí fakt za to.
No takže začalo září a já napsala svůj první frerard Boyfriend of my sister kterej jsem uvěřejnila až o hodně pozdějš. Když tak přemýšlím nad tim názvem, nechápu jak jsem ho mohla takhle pojmenovat, vzhledem k tomu že kluk mojí sestry je absolutní vůl.
Pak jsem objevila líbací fotku Geeho s Bertem a vypěstovala si závislost na The Used. No a taky se oženil Gerard a já si zamilovala MSI. Vlastně pár Gee+Lyn je jedinej hetero pár z kterejch mi neni blbě když se líbaj. Asi v listopadu jsem si založila tenhle blog a pustila se pilně do psaní.
No a pak asi nebylo nic zajímavýho. Potom přišli vánoce a já šťastná dostala dývko LOTMS. Po vánocích přišli fotky z Asie a na nich vyžraný Frank. Děsivé.
Pak uběhnul leden, únor, březen, duben, květen, červen. Vlastně vůbec nevim co se tenhle půl rok stalo. Byla jsem asi nějak mimo ale nepamatuju si nic co by stálo za napsání. Vlastně jsem si konečně koupila Zkrocenou horu a díky jednomu úchylovi našla seriál QAF.
No a prázdniny? Nic moc. Jenom si teďka usilovně vydělávám na glády. Máma řekla, že mi zaplatí půlku, což vzhledem k tomu druhu bot kterej chci je tisícovka. Takže budu muset obětovat tisícovku z mého ubohého platu kvůli botám.
No takže jsem asi tímhle článkem shodnotila celej tenhle rok. A co bych k tomu asi napsala na závěr? Ani nevím. Jenom bych řekla, že jsem se za ten rok asi hodně změnila. A nikdy nebudu litovat toho dne kdy jsem objevila MCR (což už je dýl) a frerardy.
A taky doufám, že se tu zase za rok sejdeme.

Thump 1

26. srpna 2008 v 18:55 | Mindfreak |  Translated
Oloupával jsem svoje nehty zatímco jsem sledoval minutovou ručičku hodin. Ještě šest minut do okamžiku kdy budu vysvobozený z místnosti domácností a budu utíkat do výtvarné třídy.
"Očekávám od vás všech abyste zítra odevzdali vaše zdravotní údaje", připomínal nám učitel na domácnosti.
Byli jsme ve dvanácté třídě (v Americe mají jinak značený třídy) a ještě se k nám pořád učitelé chovali jak k dětem. Bylo to ubohé.
Ještě čtyři minuty. Moje srdce divoce bušilo jak jsem čekal a čekal, snažíc se co nejlépe sám sebe koncentrovat když jsem dychtivě víc olupoval svoje nehty. Zanaříkal jsem když jsem zašel příliš daleko, trocha krve mi vytekla po straně mého nehtu.
Povzdechl jsem si a rozhodl se že se zabavím čtením čmáranic na mém přiřazeném místě. Uchechtnul jsem se když jsem viděl modře napsaným perem ´jsi gay´ a černě napsaným pod tím ´ne, nejsem´.
Podíval jsem se nazpátek na hodiny.
Tři minuty. Byl jsem oficiálně posedlý výtvarnou třídou. Dobře, ne, byl jsem oficiálně posedlý mým učitelem na výtvarnou výchovu. Panem Wayem, nebo Gerardem, jak rád bych to jméno kňučel v noci.
Shit.
Co jsem tím chtěl říct bylo, že jsem o něm mluvil jako ´Gerard´ když jsem o něm mluvil v náhodné konverzaci když jsem byl doma s mými přáteli nebo něco.
A také kňučím jeho jméno zatímco se dotýkám sebe, mohl jsem si jenom představovat jak jeho měkké, plné rty a růžový malý jazyk, dělající věci co si představuji v mé mysli, jak putuje k mému penisu potom eventuálně nutíc mě-
Zazvonil zvonek.
Vystřelil jsem ze svého místa a proklouzl skupinou lidí která se motala u východu. Poděkoval jsem bohu že jsem tak malý a hubený.
Zapínal jsem můj batoh jak jsem přebíhal chodbou, pak jsem se hnal dolů po schodech zvládajíc bezpečně přejít po podlaze bez zakopnutí a spadnutí na můj zadek uprostřed podlahy. Byl jsem na sebe pyšný že se mi to nestalo, hnal jsem se nahoru abych byl první osoba ve třídě.
"Oh, jsi tu brzo", zašvitořil (bože) pan Way zezadu z jeho stolu kde si prohlížel práce studentů. Podíval se na mě a sladce se usmál. Potřeboval jsem onanovat. Oh, promiňte mi, neměl bych nad tímhle přemýšlet zatímco jsem byl v jeho třídě takže bych měl ignorovat všechny myšlenky které jsem měl o mém penisu, jeho penisu, mých ústech, jeho ústech a dobře, jeho zadku. Dohodnuto?
Dobře.
"Miluju tuhle třídu", řekl jsem. Gerard se na mě podíval a zazubil se na mě. Měl malé zoubky, mírně křivé, dělajíc jeho úsměv ještě víc okouzlující.
Jeho zuby by mohli dělat úžasné věci na mém penisu, víš. Jenom lehce přejíždět přes vyčnívající žílu, právě tak jak to mám rád.
Ehm
Ostatní studenti se začali hrnout do třídy a můj o samotě strávený čas s panem Wayem byl zničený až do další hodiny.
Usadil jsem se na svoje místo u stolu s ostatními dětmi, které jsem neznal. Nepotřeboval jsem se bavit s nikým v téhle třídě. Byl jsem oblíbený student pana Waye ale nechtěl jsem to říkat aby to neznělo že jsem namyšlený.
Opravdu jsem byl jeho oblíbený student ve třídě. Hlavně protože jsem v podstatě jediný kdo uměl aspoň trochu kreslit, ale stejně. To se počítalo, správně?
"Mám tu něco na co bych se zeptal některých z vás", Pan Way přišel před třídu.
Vypadal trochu plachý, měl jsem takový pocit protože tam byl jenom několik týdnů od té doby co našeho bývalého učitele vyhodili. Byl jsem ten nejšťastnější kluk když jsem první den viděl jeho andělskou tvář přecházející po naší chodbě. Měl jsem téměř orgasmus právě na místě když jsem ho poprvé uviděl.
Vážně, během několika minut penis byl tak tvrdý že jsem si myslel, že budu muset jít domů protože by to nepřešlo. Můj penis mě tlačil do předku mých boxerek a já jsem se sebe nemohl ani dotknout.
Obrátil jsem svojí pozornost zpátky k realitě.
"Dnes po škole mám umělecký klub a doufám že přiměji několik lidí zůstat a zaujmout je uměním", oznámil.
-Oh bože
Proč musel oznámit něco jako tohle?
Začal jsem červenat od vzrušení jenom při pomyšlení být v jeho přítomnosti dvě hodiny bez toho abychom byli ve třídě.
Sáhl jsem svýma rukama pod stůl a překřížil si nohy, držíc sebe svojí levou rukou ale aby to vypadalo jenom jako že jsem si odkládal svoje ruce do klína jako nějaká normální osoba.
Pravděpodobně se divíte proč jsem to udělal, správně? Pak znovu, většina z vás už zná příčinu protože jste zvrhlí a vždycky čekáte než vám řeknu něco dalšího o mém sexuálním životě nebo sexuálním fantaziích v tomhle případě.
Dobře, okay, vyhráli jste, jsem tvrdý.
To zrovna nebylo to oznámení, ačkoli! Tím myslím, přemýšlel jsem o věcích které by mi mohl dělat v noci a potom jsem sledoval jeho plné rty jak mluvili slova jejichž význam už jsem dávno ztratil. Potom, na vrcholu toho všeho bylo, že je mi sedmnáct, měl jsem hormonální kontrolu děvky.
Oh bože, začal jsem pulzovat.
Nenávidíte to taky? Dobře, vlastně jsem se cítil dobře, protože když jste jednou začali pulzovat, znáte to, když se konečně začnete sebe dotýkat, dokonce prvních pár dotyků které působí nudně jsou úžasné.
Dobře, stejně to nenávidím! Protože jsem nemohl dobře začít onanovat právě teď uprostřed výtvarné třídy. Ani jsem nemohl jít domů, obzvláště když jsem se chystal zůstat tu po škole a nechat ho mě ošukat. Tím chci říct, zůstat po škole a pomoct mu s uměleckým klubem.
"Můžu se na tebe spolehnout že příjdeš, správně Franku?", podíval se na mě.
Sweet Jesus, já se chci udělat. Tak strašně moc.
"Samozřejmě", usmál jsem se na něj, doufajíc že se mi podaří další vítězný úsměv na odpověď který jsem udělal během několika vteřin po mojí odpovědi...
Můj penis pulzoval ještě víc při pohledu na jeho rty stočené do úsměvu. Sten klouzal podél mých rtů a pan Way se podíval svýma očima do mých stejně jak rychle odvrátil oči pryč.
"Jsi v pořádku?", zeptal se mě když se třída začala bavit. Přišel ke mě a stoupnul si vedle mě, "Vypadáš trochu červený, je něco špatně?"
"Jsem v pohodě", řekl jsem mu, pokoušejíc se o můj nejlepší úsměv bez zasténání od pulzování které jsem teď ve stejné rychlosti mohl slyšet i v mých uších.
"Když to říkáš", usmál se na mě přičemž si svýma rukama oblékat svetr.
Zalitoval jsem když to udělal, ale podíval jsem se dolů na jeho rozkrok a mohl jsem vidět kus z vystavené kůže způsobující jak se ohnul když se oblékal.
-Mm, striptýz
"Mohl bych jít do koupelny?", zeptal jsem se zdvořile, "Díky", odpověděl jsem když přikývl.
Popadl jsem svojí tašku a omotal jsem jí kolem krku (huh?) tak abych zakryl můj penis, který se, v tuhle chvíli, napínal proti džínám tvrději než kdy dříve.
Opravdu se potřebuju naučit sebekontrolu, ale mezitím.....
--------------------------------------------------------
Příští kapitola je celá o tom jak si ho Frank honí:D těšíte se?

Thump- úvod

25. srpna 2008 v 10:34 | Mindfreak |  Translated
Výtvarná třída. Výtvarná třída.Výtvarná třída. To je jediné o čem může přemýšlet.
Těší se na výtvarku od té doby co byl starý učitel propuštěný a nový učitel nastoupil na jeho místo. Tímto učitelem se stane nezkušený student z collage. Tímto učitelem se stane Gerard Way.
Gerard Way; 22.
Frank Iero; 17.
coming soon
P.S. Tenhle příběh jsem už skoro celej přečetla a vypadá to fakt úchylně takže bych řekla že se máte na co těšit:D první díl brzy

Not always you get what you want 2

24. srpna 2008 v 12:41 | Pájina |  Neidetifikovatelné
Takže pár slov k úvodu. v prvním díle jsem zapomněla napsat že to vypráví frank. to jste asi pochopili. teďka se dozvíte kdo je ten "tajemný" s modrýma očima (btw Gerard nemá modrý oči)
vtomhle příběhu nečekejte žádné zběsuální sexuální akce ani můj úchylný humor. tady jde o ten název. "Ne vždycky dostanete co chcete"- tohle bude hodně důležitý v příběhu
a ještě mám chuť to někomu věnovat. táákže: DareDareDevil, -, Simce, petí, Saxaně, domushQe (promiň nevim jak to správně skloňovat) a DeeTee,
I hope you like it
"Jo díky", řekl jsem a vytáhnul si cigaretu z nabízeného balíčku.
Kluk vytáhnul ještě zapalovač a zapálil mi. Popotáhnul jsem z cigarety a úlevně vydýchnul. Ach tohle jsem potřeboval. Ten kluk si sedl na trávník pod strom a díval se na mě.
"Já jsem Frank", došlo mi že jsem se ani nepředstavil tak jsem seskočil ze stromu a podal mu ruku. Oči se mu rozzářili a opětoval mi stisk ruky.
"Bert", představil se, "si tu novej co?", zeptal se mě.
"Jo", povzdechnul jsem si.
"Neboj zvykneš si", uklidňoval mě, "já jsem tu od narození".
Přikývl jsem a očima se rozhlížel po okolí. Třeba to tu nebude tak hrozný. Bert vypadá v pohodě. Snad si zvyknu.
"Jak si se sem dostal?", zeptal se Bert zvědavě. Nechtělo se mi o tom povídat. No možná bude lepší když se někomu svěřím. Všechno to ze mě opadne a já už se nebudu cítit tak svázaně.
Bert jako by vyčetl moje myšlenky, zamumlal promiň.
"V pohodě", odpověděl jsem a lehce se usmál. Sednul jsem si vedle Berta a začal se mu líčit celý svoje dětství.
Byl to skvělej posluchač.
Nepřerušoval mě, přikyvoval a když ho něco zajímalo tak se na rovinu zeptal.
Asi po hodině našeho rozhovoru jsem si vydechnul. Připadal jsem si najednou šťastný. Všechen tlak ze mě opadnul a ještě jsem si skvěle popovídal.
"Nepůjdeme dovnitř?", zeptal se, "asi za chvíli bude večeře".
Souhlasil jsem. Sledoval jsem Berta kudy jde, protože jsem se tu skoro nevyznal a ani jsem nevěděl kde je jídelna.
Ve vnitř to vypadalo jak v labiryntě. Nechápu, že se tu Bert vyznal. Ale tak když je tu od narození tak se vlastně nedivím.
Postavili jsme se do fronty na jídlo a čekali než na nás příde řada.
Rozhlídnul jsem se po ostatních dětech. Většina tu vypadala mladší než já. Jestli ti malí parchanti budou chtít, abych si s nimi hrál tak je asi uškrtím.
Konečně na nás přišla fronta. Popadl jsem tác s něčím co vypadalo jak blitky (pravá anglická kaše).
Bert si sednul k jednomu stolu v rohu. Naznačil mi ať si sednu k němu tak jsem neváhal a přijal místo vedle něj. Nechtěl jsem sedět sám.
Naproti nám na druhém konci místnosti byl stůl holek. No přesněji bych řekl stůl barbie girl. Snad všechny z těch holek tam měli na sobě něco růžovýho, tuny make-upu který byl o několik stupňů tmavší než jejich přirozená barva a růžový stíny. Tfuj.
Jestli na tohle budu muset koukat každý den tak se asi zcvoknu.
"To je stůl našich miss", řekl Bert když viděl kam se dívám, "po těch jedou támhleti", a ukázal nenápadně na stůl vedle nás.
Podíval jsem se kdo tam sedí.
Většina vypadala jak hráči basketballovýho týmu. Vysocí, opálení a vymakaní. Ti kdyby do mě jenom strčili tak se asi skácím k zemi.
"Hele a je tu vůbec někdo normální?", zeptal jsem se toužebně.
Doufal jsem, že se tu najde aspoň ještě nějaký člověk kromě Berta s kým by se dalo bavit.
"Uh pár lidí jo. Třeba támhle Ray", ukázal na kluka s afrem na hlavě, "ten je docela v pohodě. Hroznej šprt, ale pomůže když potřebuju. A z holek jedině Christie", a ukázal na holku, která seděla u stolu s Rayem. Vypadala zajímavě. Černý oblečení, červený stíny a dlouhý rovný červený vlasy.
Konečně jsem se pustil do jídla. Při prvním soustu jsem se málem poblil.
Nikdy jsem nejedl něco tak nechutnýho.
"Zvykneš si", mrknul na mě Bert. Radši si ani zvykat nechci.
Po druhým soustu už to šlo. No vlastně bylo to stejně pořád hnusný, ale měl jsem hlad a tady mi asi nic jinýho nedají. Nakonec jsem tu hnusnou pachuť zapil džusem, který aspoň chutnal normálně.
Po chvíli přišla do jídelny vysoká ženská s drdolem na hlavě. Styl oblečení vypadal jako z 50 let. Začala nás poučovat, že jestli někdo z nás zase zaspí do školy tak už ho vážně vyhodí. Takhle nás buzerovala asi půl hodiny.
Nakonec bohudík odešla.
"To jsou tu takovýhle fůrie všechny?", zeptal jsem se zoufale.
"No z ženských vlastně jo. Ale občas sem zaskočí jeden vychovatel. Už je mu sice po třicítce, ale je vážně v pohodě. Chodí ale jenom o víkendy", dodal Bert sklesle. No tak to jsem na toho vychovatele zvědavý.
Společně jsme se s Bertem odebrali na pokoj a šli do pokoje. Bydlel jsem s ním.
Převlíknul jsem se do trička na spaní a do boxerek a zalezl jsem do postele. Až do půlnoci jsme s Bertem kecali o všem možným. Byl vlastně skoro jako já.
Potom jsem ospale prohlásil že na to kašlu a jdu spát. Bert souhlasil a já začal upadat do říše snů...

The locker room 1/2

23. srpna 2008 v 15:41 Translated
Další přeložená úchylnost:D enjoy it
Pára se rozšířila po sprše a zamžila zrcadla a okna. Horká voda omývala jeho propocené tělo, unášejíc pryč všechnu špínu a pot. Jeho hlava byla skloněná, jeho oči otevřené jak sledoval vodu hrnoucí se mimo jeho řasy na špinavou podlahu sprchy. Jeho ruce byli opřené o zeď, udržujíc svojí váhu když nechával svoje svaly relaxovat. Jeho záda se ohýbala pod vodou když jeho nohy měnili pozici.
Zvedl hlavu a zavřel oči, nechávajíc vodu běhat po jeho tváři a krku.
Frank vypadal jako bůh, stvořený k dokonalosti a mučení jej. Gerard se pokoušel pohnout ze svého místa před šatnou se sprchami, ale nemohl. Obraz co viděl před sebou ho příliš hypnotizoval.
Malý, bílý ručník zavázaný kolem jeho pasu brzo začal reagovat z pohledu který viděli jeho oči (no prostě mu stál.
Odtrhl oči a několikrát se hluboce nadechl. Vybral si sprchu co nejdál od Franka a neochotně sundal ručník.
Chtěl se rychle umýt. Frank si může dát na čas, ale Gerard ne. Byli jediný dva co už odešli a on z toho byl poněkud nervózní.
Spěšně si myl svoje vlasy a vymýval z nich šampon. Drhl svoje tělo tak rychle jak mohl a pak nechal všechnu špínu spláchnout vodou.
Vyšel ze sprchy, popadl ručník a šel ke skříňkám aby se oblékl. Šel kolem Franka, který ještě stál pod vodou a vypadal dost chutně. Gerard polknul a jeho kroky zrychlili. Bojoval se skříňkou, pokoušejíc se odemknout zámek tak aby si mohl vzít svoje oblečení.
Nevěděl proč se jeho prsty tak třásli, ale nemohl to zastavit. Konečně se mu podařilo s hlasitým rachotem a se spadnutím zámku otevřít. V tichosti zaklel, ohnul se a sebral ho (zámek).
Gerard vyndal svoje boxerky a obrátil se aby si je mohl nandat pod ručník. Nicméně, když zvednul hlavu uviděl Frank stojící jen několik stop od něj. Jenom to že tam Frank stál, nutilo Gerardovi vnitřnosti se nepohodlně kroutit.
Znovu polknul, pokoušejíc se chytit dech. Frank udělal pár kroků směrem k němu, Gerard vyskočil, jeho oči se rozšířili. Frank vypadal pobaveně.
"Proč si mě šmíroval ve sprše?", zeptat se, jeho obočí se mírně zvednulo.
Gerard rychle zavrtěl hlavou, "N-ne", zakoktal.
"Lháři", zavrčel Frank. Začal se přibližovat k Gerardovi který začal couvat do šatny. Pevně zavřel svoje oči, v očekávání pěsti která pravděpodobně mířila na jeho tvář.
Cítil Frankovo tělo tlačíc se na jeho stejně jako ruku ve svým vlasech.
Gerard vyjekl v překvapení těsně předtím než cítil Frankovi rty mačkajíc se na ty jeho.
Jeho ruce tápali po skříňkách, ale nenašel nic kromě chladného kovu.
Vydechl slabý vzdech potěšení jak Frank okusoval jeho spodní ret dávajíc mu najevo že potřebuje políbit nazpátek. To stačilo k tomu co Gerard potřeboval. Po chvíli obalil svoje paže kolem Frankova pasu přitahujíc si ho blíže.
Otevřel ústa na pozvání Frankova jazyku dovnitř do jeho pusy, ale našel Frankova otevřená ústa čekající na něj.
Gerard vklouzl dovnitř, pokoušejíc se líbat tak jako do teď nikdy.
Příliš brzo se Frank odtáhnul od polibku, nechávajíc Gerarda udýchaného a chtějícího víc.
Neměl šanci vyjádřit protest jak jeho horké rty na krku pomalu klesali dolů. Gerardovi boky se mírně vystrčili k němu.
Byli tam jen dva ručníky zakrývající je a oni nebyli tak tlustí. Skousl si ret v pokusu utlumit zvuky, které se v něm hromadili. Jeden unikl když Frank kroužil po Gerardově klíční kosti svým jazykem a pak se přemístil na část krku.
Gerardovi nehty se zaryli do Frankových zad, chtíc víc fyzického kontaktu. Jeho boky se víc naléhavě začali tlačit do Franka a jeho dýchaná se stávalo mělčím.
Gerard odvážně popadl Franka za temeno a vytáhnul ho nahoru aby ho políbil. Neměl žádný důvod být jemný, napadnul chlapce svými ústy a tiskl je rubě proti němu.
Frank zasténal do Gerardových úst, stěhujíc svojí ruku dolů mezi jejich těla. Popadl ručníky zakrývající jejich těla a strhl je dolů. Musel několikrát zatahat než se mu to konečně povedlo.
Gerard mohl přísahat že snil o tom jak cítí tvrdnoucí Franka proti svému stehnu. Jeho mysl byla na autopilotovi, jeho myšlenky byli nesouvislé a nebyl schopný pochopit co se to právě děje.
Jeho smysli byly zahalené potěšením jak prsty spěchovali dolů po jeho zádech, chytajíc jeho zadek a přestěhovávajíc se dolů na jeho žaludek.
Pocit beztíže prostupoval Gerardem jak Frankovi prsty šli níže a níže po jeho břiše. Obě ruce měl teď na tváři chlapce jak ho skoro zoufale držel, aby ho mohl políbit.
Gerard se odlepil od skříněk a tlačil se na Franka jak nejvíce mohl. Jeho prsty které teď klesali po žaludku obtočili jeho téměř ztvrdlý penis a začal ho mačkat.
Všechna krev v jeho těle teď mířila do téhle oblasti ve Frankově ruce.
Zasténal jak Frank začal pumpovat, nutíc ho odtáhnout se od polibku aby mohl dýchat.

Not always you get what you want

20. srpna 2008 v 18:37 Neidetifikovatelné
Takže děkuju za vymýšlení názvů nakonec jsem to pojmenovala takhle. možná je to blbě- neřešim to.
tohle je zatim úvod k příběhu, doufám že se bude líbit
Přejel jsem prsty po rámečku a zadíval se na fotku. Byl jsem na ní já když jsem byl ještě malý se svojí mámou. Pravou mámou. Ne tou která mě teďka vyhazovala z domu protože se s mým "tátou" chtěla odstěhovat do Evropy. A já bych jim vtom překážel.
Prý bych stál moc peněz. Jako by zrovna oni patřili k těm co nemají peníze.
Pravý důvod toho všeho bylo, že mě prostě nechtěli. Nechápu vůbec proč mě teda adoptovali. V děcáku bych se měl stejně líp. Takhle jsem musel pět let žít s tou rodinou, která mě stejně nenáviděla. Oni nikdy nebyli moje rodina. Moje jediná rodina byla máma.
Jenže ta umřela. V tý době mi bylo asi... sedm? Máma byla vážně nemocná.
Neměla skoro žádný peníze ale starala se o mě nejlíp jak mohla. Jenže pak ze dne na den se jí přitížilo.
Říkal jsem jí ať jede do nemocnice, jenže ona nechtěla. Prý by to stálo moc peněz. Druhý den ráno byla mrtvá.
Nejdřív jsem myslel že jen spí. Přece jenom.. v tý době mi bylo sedm. Neměl jsem moc jasnou představu o smrti. Jenže když pak "spala" až do oběda bylo mi to divný. Šel jsem k sousedům aby mi pomohli. Byli to takový staří manželé. Když vešli k nám domů a viděli mámu hned jim to bylo jasné.
Zavolali pohřební službu a mámu odvezli. Pro mě si přijela sociálka. A tak jsem skončil v děcáku.
Tam jsem byl asi do jedenácti. Pak se pro mě našla adoptivní rodina. Už spoustu let se pokoušeli o dítě. Jenže se jim to nedařilo tak si chtěli nějaké adoptovat. Po týdnu od jejich první návštěvy jsem se k nim přistěhoval. V děcáku se mě asi taky chtěli rychle zbavit. Nebyl jsem zrovna bezproblémový dítě. Možná jsem si svojí agresivitou vynahrazoval svoje dětství.
Ještě si pamatuji na ten den kdy nás opustil táta. V tý době mi bylo asi pět. Možná se divíte jaktože si to pamatuji, když jsem byl takový škvrně. Ale tohle byla prostě věc, která se nezapomíná. V tý době jsme všichni tři spolu bydleli ve vile v luxusní části města. Máma byla se mnou na mateřský a táta byl manager v hodně úspěšný firmě.
Proto jsme si tu vilu mohli dovolit. V ten den jsem byl sám v pokoji a spal.
Najednou jsem uslyšel řev ze zdola.
Vylezl jsem z postele a šel po schodech dolů. Tam na sebe máma s tátou křičeli nadávky. Když už se to vyhrotilo vrcholu tak táta zařval:
"Určitě ten parchant není ani můj!", když to máma uslyšela nebyla schopná slova. Zašel moc daleko. Beze slova nám sbalila všechny věci a zmizeli jsme z baráku. To bylo naposledy co jsem viděl tátu. Nezastavil nás, nic.
Chvíli jsme bydleli u jedné mámy známí jenže tu to přestalo bavit nás živit tak nás taky vyhodila. Máma si pak našla levný podnájem a tam jsme bydleli do doby, než máma umřela.
Přísahal jsem si, že nikdy nebudu jak táta. Já budu vždycky vzorný otec. Nechci aby moje dítě trpělo stejně jako já.
No a tak jsem se dostal sem. Zase se stěhuju. Jsem vlastně docela rád. Téhle zazobaný rodiny co si mě adoptovala jsem měl po krk.
Hodil jsem do baťohu poslední svetr a hodil si ho na záda. Venku na mě už čekalo auta z děcáku. S "rodičema" se loučit nebudu. Ani mě nehne.
Pozdravil jsem řidiče a sednul si na zadní sedačku. V tichosti jsme dojeli až do děcáku. Vystoupil jsem z auta a tam už na mě čekala usměvavá "teta".
Tak jsme tam ženským všichni v děcáku říkali. Zavedla mě do pokoje a já si sednul na volnou postel. Naproti mě byla ještě jedna. Jsem zvědavý s kým budu na pokoji. Vybalil jsem si věci z batohu, zapnul mp3, lehnul na postel a čučel do stropu. Moje oblíbená zábava.
Po chvíli mě to už začalo nudit.
Vylezl jsem z postele a vydal se na obchůzku. Dveře ven jsem našel celkem rychle. Octil jsem se na zahrádce.
Prošel jsem kolem pískoviště a houpaček a zahnízdil jsem se na větvi jednoho nízkýho domu. Přece jenom.. se svojí výškou moc vysoko nevylezu.
Prohledal jsem kapsy a snažil jsem se najít cigára. V tichosti jsem zaklel. Musel jsem je někde vytratit.
"Chceš jedno?", zeptal se hlas zamnou. Leknul jsem se až jsem vyskočil.
Otočil jsem se. Dívali se na mě kluk s přívětivýma modrýma očima a v ruce držel balíček cigaret.

Help me

20. srpna 2008 v 10:28 My shits
Potřebuju pomoct. Mám začátek příběhu jenže potřebuju název. Mám ho vymyšlený v češtině jenže ho potřebuju vymyslet v angličtině.
Takže název: Ne vždycky dostaneš co chceš
Můžete mi to někdo přeložit do ájiny?

One more time- 5

16. srpna 2008 v 14:47 Translated
Ano.. po dlouhé době
Je to pryč.
Je to pryč.
Je to pryč, pryč, pryč....
Víte, že je snadný to říct, ale... Od té doby co jsme to řekli tolikrát předtím, slova ztratila svůj význam. To je jako že já v to nevěřím. Ale vím, že Gerard to myslel vážně takže tentokrát se to opravdu pokusím překonat.
Překonat... Legrační. Mám snoubenku, takže si už asi myslíte že jsem to překonal, správně?
A ano, já ho pořád pozoruji. Proč by ne? Je už ráno a já tu sedím, zabalený v ručníku, sušíc sebe po naší malé epizodě ve sprše. Gerard sem přišel aby si udělal třetinu šálku kávy (?).
Měl mokré vlasy. Proč musí být vždy mokré když jsem poblíž? Zatraceně. Dobře, přinejmenším se obléknul. Měl na sobě černou mikinu Dead! A nějaký náhodný pár džínů. Tenhle chlap vypadal tak dobře v černé....
Vždycky se teď nebo později pokusí začít normální rozhovor aby nás zase dostal na dráhu přátel, přátelsky se směje, snaží se abych se cítil klidně.
A právě jsem se na něj podíval. Nesmál se . Na tváři neměl nic podobného úsměvu. Ztratil jsem ho. Nejlepší část jeho. Jeho lásku. To je všechno co jsem kdy chtěl. Nechci aby mě milovat jako přítele. To nestačí.
Právě teď jsem si přál abych ho neznal protože jestli ho nemůžu mít jako mojí lásku, nechci ho vůbec.
Ale my jsme teď uváznutí tady, že ano? Poděkuj sobě Frankie. Ty jsi jeden z toho všeho co to dostalo do tohoto nepořádku. Zabývej se tím.
"Takže, je pěkný počasí? (jak důchodci na lavičkách)", ptal se z kuchyně.Musím říct, že jsem na něj pyšný že se pokouší to aspoň trochu zlepšit, ale tohle to jenom zhoršovalo.
"Yeah, je pěkně...", zamumlal jsem, dívajíc se na podlahu u gauče když jsem studoval jeho vzor. Pohlédl jsem ven z okna a viděl slunce jak svítí. Proč dopekla je najednou tak slunečno? Bob, Ray a Mikey někam odešli. Nezahlédli mě nahého protože jsem byl příliš zaměstnaný schovávání se na záchodech, vysvětlujíc že jsem se byl sprchovat.
Ačkoliv oni viděla Gerarda. Ale on říkal, že se sprchoval přede mnou proto byl mokrý.
"Chceš něco?", zavolal.
"Yeah", odpověděl jsem nazpátek. Vím, že myslel kafe ale to nebylo to na to jsem odpovídal ano. Ale to on nevěděl...
Vrátil se s dvěma šálky kávy a sedl si na druhou stranu malého stolku. Vzal jsem si svůj hrnek a přikývnul na díky. Znovu se na mě usmál. Ne svým obvyklým úsměvem. Idiotský úsměv který používal aby zakryl všechny své ostatní emoce.
Já jsem nemohl skrývat svoje emoce. Vím že jsem smutný, on ví, že jsem smutný, jaký je zasraný důvod to skrývat?
Podíval jsem se dolu, pokoušejíc se nedívat na něj. Věnoval jsem mu jen jeden pohled zatímco šel kolem, ale když sedí naproti tobě a pohled ti opětuje, vypadá to jako špatný nápad.
Po chvíli jeho úsměv opadnul a on se podíval dolů na stůl, čím mi dal příležitost abych se na něj podíval.
Pořád si mohl vidět značku na jeho tváři. Slyšel jsem Mikeyho jak se ho na to ptá zatímco jsem byl v koupelně.
Nějak se z toho vymluvil, ale to jsem nezaslechl.
"Omlouvám se", řekl jsem jemně a o se na mě podíval. "Omlouvám se za...", ale dokonce jsem to nemohl ani říct. Gerarde, omlouvám se že jsem tě zasraně udeřil do tvojí nádherný tváře. Můžeš mě udeřit nazpátek. Uhoď mě.
"To je okay", usmál se znovu, ale tentokrát se usmál tak opravdově že mi sevřelo žaludek a já jsem se cítil ještě horší.
"Zasloužil jsem si to", zamumlal.
Udeř mě/ zasloužím si to.
Dotknul jsem se jeho tváře, předtím než se odtáhl, a jemně jsem ho pohladil přes červenou značku, pokoušejíc se být opatrný jak je to možné. Nechtěl jsem mu ublížit. Myslím, že se mi to podařilo.
Podíval se do mých očí, ale já jsem pokračoval v hlazení jeho tváře dokud neuchopil mojí ruku, zmáčknul jí, a odtáhnul pryč na stůl. Nechal jsem svůj pohled sklouznout na něj.
Jenom dívat se. To je všechno co teď potřebuju. Sedíc tu, řekneme na sebe všechno, dokonce i to co sami nevíme. Řekneme sobě věci které jsme si nikdy dřív neřekli. Podíleli jsme se o zkušenosti, dětské vzpomínky, špatné vzpomínky, první den ve škole... Ale nejúžasnější věc je že si říkáme ty věci dokonce bez toho jediného slova které to dělalo ještě snadněji zapomenout.
Zazvonil mi telefon. Právě teď, všechno co jsem chtěl udělat bylo vyhodit ho z okna.
Podíval jsem se dolů na mobil.
Jamia
Podíval jsem se nazpátek na Gerarda a věděl jsem že to viděl. Jeho oči říkali že ho opouštím. A já to udělal.Poprvé v mém životě jsem neodpověděl na Jamiin telefonát. Záměrně.
Ale já stejně vím co se chystala říct. Chtěla říct že je na letišti a že si vezme taxi jestli nějaký najde. Což znamenalo že tu do hodiny bude. Sbohem zlato!
Bude to tak podle toho jak dobře jí znám. A to není dobrá věc. Vlastně znám každou věc o ní. Je to nudný. Není na ní nic co bych mohl zkoumat. S Gerardem nicméně.. Je tam tolik věcí které neznám. Tolik věcí který chci znát. Věci které objevím, jenom jestli mě nechá.
A právě když jsem měl povoleno vstoupit do jeho mysli, ona musela zavolat a odtlačit ho ode mě.
"Bude lepší když se obléknu", polovičně jsem zašeptal, vstal a svůj ručník vzal sebou. Dokonce jsem se nedotkli ani našich kafí, teď už byli studený. Cítím se dost špatně kvůli Gerardovi. Být kávovým narkomen jakým on je a muset vypít denně tři kafe, to nemůže být snadné. Obzvláště po tom co se stalo včera/dneska. Jsem překvapený že může vůbec chodit.
Šel jsem pryč do ložnice, tajně doufajíc že mě sleduje jak jsem nechal trochu sklouznout ručník po mých bocích.
V ložnici jsem upustil můj ručník, pokoušejíc se najít nějaké oblečení. Scéna ve sprše se mi v mysli objevovala znovu a znovu. Zavřel jsem oči a prohrábnul vlasy zatímco jsem si lehal na postel.
Jestli Gerard jenom ví jak moc chci aby přišel a jenom si mě vzal.
Ale on neví. Nechal jsem ho, dávajíc mu čas. On se rozhodl neudělat to.
Našel jsem nějaké starý, opotřebovaný bílý svetr a černé kalhoty, nandal jsem si je, popadnul můj baťoh a odešel.
Teď je tu ona.

I Want Pancakes! 2/2

14. srpna 2008 v 14:58 Translated
Jeden americký gay mi napsal že jsem awesome xD urazil mě
bolí mě hlava, proto nemakám a proto mám čas na net. dejte mi někdo prášek proti bolesti jinak zhebnu
a chci aby už byla sobota
for Insanity: lamo! ale jak mi přeložil slovník awesome znamená i něco jako hrůzostrašný:D co si mám vybrat?
Vtlačil tam jenom několik palců (palců míry- chápejte, jako u nás máme cm oni mají palce), opravdu nechtěl Gerarda zranit. Frank nepřestával tlačit do Gerarda dokud nepromluvil.
"Prosím, Franku? Ošukej mě teď", prosil Gerard.
Frank pomalu vytáhl obracečku.
"Dobře, hádám že jsi byl dost hodný", řekl Frank jak si rozepnul džíny a nechal je klesnout na podlahu.
Znovu použil kuchyňský olej na pomazání svého penisu předtím než vniknul do Gerarda. Když už byli v sobě, Gerard zasyčel, jejich kontakt nutil cítit se
Gerardův zadek jako by byl v ohni.
Frank konejšivě rukou třel Gerardův bok.
"Ježiš ty hoříš"
"Yeah dobře, kvůli někomu kdo mě nepřestával plácat"
Frank vyjel a znovu rychle zajel.
"Kdyby mi někdo nesnědl moje ovesné vločky, ani bych na to nepomyslel"
"A jaká by to byla škoda", odpověděl Gerard sarkasticky.
Jeho slova, nicméně, byla překrytá jeho stenem když Frank udeřil jeho prostatu při dalším přírazu. Frank obmotal svojí pravou ruku kolem Gerardova pasu a začal ho pumpovat při každém přírazu.
To způsobilo že se Gerardův dech zastavil, ukazujíc jeho hrozící orgasmus. Frank sklouzl rukou dolů aby pohladil Gerardovi varlata, způsobujíc
Gerardovi spermie všude po ruce a stole. Stáhnutí Gerardových svalů způsobilo Frankovi orgasmus, stříkající do Gerarda dříve než se od něj odsunul.
Gerardovi nohy se začali podlamovat, ale Frank ho chytil a položil na jednu kuchyňských židlí. Gerard se posunul, pokoušejíc se najít pohodlnou pozici, zatímco Frank šel do koupelny pro žínku aby je oba očistil.
"Jsi v pohodě?", zeptal se pokus jak utíral Gerarda.
"Just peachy (nechápu)", povzdechl si Gerard. "Nebo budu v pohodě když se můj zadek přestane cítit jako by hořel"
"Dobře, mám tu nějakou pleťovou vodu, kterou by sis na to mohl dát. Mohla by ti pomoct", řekl Frank, mírně se usmívajíc.
"Jenom když mi slíbíš že mi to tam namažeš", usmál se Gerard nazpět.
"Dohodnuto". Frank se přisunul k Gerardovi pro krátkou pusu předtím než ho táhnul do ložnice.
"Lehni si dolů než to najdu" Gerard ležel žaludkem k posteli a Frank šel najít pleťovou vodu. Když přišel zpět, posadil se vedle Gerarda na postel, vymačkávajíc malé množství pleťové vody do svojí dlaně.
"Nepřeháněl jsem to, že ne?", zeptal se jak mazal pleťovou vodu na Gerardův zadek.
"N.. ne", řekl Gerard, jeho dech se zasekl v hrdle, "Líbilo se mi to".
"Dobrý", povzdechl si Frank, "nechtěl jsem vystrašit prvního kluka, kterého mám opravdu po letech rád".
"To se nestane" Gerard táhnul Franka dolů aby si lehnul vedle něj. Jemně Franka políbil a přehodil svojí paži přes Frankův pas.
Těsně předtím než usnul, slyšel Gerard Franka mumlal.
"Zítra mi koupíš víc ovesných vloček" Gerard se jenom usmál.

OH

14. srpna 2008 v 11:52 My shits
Zapněte si teďka olympijský hry. Vypadá to tam jak gay porno kanál xD
EDIT: dávali tam judo a měli bystě vidět jak se ti chlapi tam po sobě váleli a vypadalo to jako by se chystali na "věc"xD
jak prohlásila moje babička spíš než judo to vypadalo jak když spolu laškujou:D

Chemistry 2202- 2/2

12. srpna 2008 v 10:50 Translated
Mám to už v počítači dýl a chtěla jsem se toho konečně zbavit.
Sice jsem teďka trošku vytížená protože mám celej tejden brigádu a navíc nám dělaj novou střechu což mě sere protože mám pocit že mi za chvíli spadne strop na hlavu ale druhou část palačinkový úchylárny přidám brzo. mám jí už přeloženou od neděle
Cítil jsem se tak špinavě. Tak zasraně špinavě. Byl jsem tady, ležící na učitelově lavici zatímco se mi můj přítel dobýval do kalhot a chtěl použít moje tělesné tekutiny pro jeho vlastní učící potěšení (tím nejspíš myslí to jak chce použít spermie do chemických pokusů).
Byl jsem tak zasraně nadržený.
"Sedni si na lavici"
Udělal jsem aniž bych řekl jakoukoliv stížnost, předtím než si Gerard kleknul na kolena přede mě. Rozepnul můj knoflík stejně jako po chvíli rozepnul zip, strčil ruku do mých boxerek a vytáhnul můj tvrdnoucí penis ven.
Sledoval jsem ho jak si hraje s mojí kůži přitom používal svoje prsty tak profesionálně předtím než konečně začal pumpovat mojí erekci.
Bez nějakého upozornění nebo dokonce bez toho abych to vůbec čekal ovinul svoje plné mokré rty kolem mé špičky, šlehal svým jazykem kolem celé délky povlíkajíc mě slinami. Mírně jsem zatlačil svoje boky nahoru a on stále ještě zůstal a nechal mě vyklouznout z jeho rtů.
Odstoupil nazpátek, jeho rty na mě opět zaútočili. Byl v tom pořád lepší. Mohl jsem v jeho očích vidět že je více než vzrušený a byl pravděpodobně na nejlepší cestě že začne ojíždět nejbližší věc co k němu je jestli nedostane co nejdřív uvolnění.
Sklouzl jsem svýma rukama dolů, zastrčil jsem mu vlasy za ucho na pravé straně a podržel láskyplně jeho bradu.
Přejel jsem prsty po jeho rtech, otevřel ústa a já vklouzl mým prstem dovnitř.
Obtočil jsem svojí ruku kolem mého penisu a pumpoval sebe zatímco jsem zasunoval prst dovnitř a ven z jeho úst .
Lehce zasténal a začal sát můj prst .
"Můžeme šukat? Jako....", zasténal když se začal mnout dlaní přes džíny "Budu tě učit chemii až přijdeme domů, chci tě šukat, tak hrozně, právě tady, právě teď..."
"Mm, yeah, udělej to"
Dokonce jsem si ani neuvědomoval, že částečně zním jako kurva dokud mi Gerard neroztáhnul nohy a vlastně mě tak nazval.
"Pojď sem moje malá děvko"
Naklonil jsem se zpět a roztáhnul nohy když mi strhnul džíny dolů z mých boků.
Stáhnul je z mých nohou a zahodil je na podlahu. Popadl moje boky jednou rukou a druhou si sundal tričko. Hodil ho pryč a svojí ruku odtáhnul pryč.
Běhal svojí levou rukou nahoru a dolu po mém stehnu a svojí druhou rukou si rozepnul a sundal kalhoty.
Zatlačil moje tělo trochu nazpět a zatlačil na moje nohy aby na ně dosáhl.
"Chceš připravit?", zeptal se, ale já jsem zavrtěl hlavou, ne.
"Jenom to udělej, prosím"
Chytnul sebe jednou rukou a druhou rukou mě držel na levé straně boků
Roztáhnul jsem nohy a mírně se posadil přičemž jsem se podepřel pažemi desky stolu.
Zarazil jsem se svými patami o zem abych neklouzal a dramaticky jsem prohnul zády jak jeho penis zasáhl můj vstup.
Můj žaludek se zhoupnul a já cítil chvění jak klouzal dovnitř a ven bez komplikací.
Jeho boky přiráželi proti mojí dolní části a teplo se rozlévalo celým mým tělem. Vždycky tu bylo tolik... pocitů, ano, pocit, který jsem miloval právě když mi Gerard byl tak blízko. Nemohl jsem to vysvětlit předtím, nemůžu to vysvětlit ani teď, musíte s někým spát, potom budete vědět o čem mluvím.
Pohyboval svými boky v pravidelných přírazech. Sáhl jsem nahoru a popadnul jeho rameno přidržujíc sebe aby se mi nepodlomili nohy a nespadl na lavici.
Byla to pro mě přinejmenším dost nevhodná pozice, ale bylo úžasný jak hluboko do mě Gerard kvůli tomu pronikal.
Prsty obmotal kolem mého penisu když svoje nehty zarýval do mých boků.
Zasténal jsem, nechal jsem to všechno vyjít ven. Nemohl jsem si pomoct, nevydrželi byste to, hlavně kdybyste měli celou délku Gerarda Waye uvnitř vás a ještě vás jemně hladil po penisu.
"Bože, oh bože Gerarde", zasténal jsem, moje tělo se třáslo pocity z přicházejícího orgasmu.
"Mm", řekl Gerard na odpověď, neodvracejíc své soustředění ode mě abych se cítil úžasně. Jeho prsty dráždili všechny správná místa a já cítil jak moje mysl za chvíli exploduje potěšením.
"Jenom několik... vícekrát", zafuněl jsem a moje hruď se rychle zvedala a klesala. Zmítal jsem se, přirážejíc k jeho délce.
Cítil jsem se vysvobozený, byl jsem pryč jakoby v mé vlastní zemi.
Klesl jsem zpět na stůl, moje oblečená záda se třela o dřevo zatímco jsem divoce funěl. Gerard vyklouzl ven a přinesl si džíny. Posadil jsem se jak nejlépe jsem mohl a díval se na něj, jak tam stál s rajcovním výrazem vyzařujícím z jeho tváře jak jsem seděl na učitelově lavici, lokty na knihách a nahý od pasu dolů.
Gerard si nandal džíny předtím než sebral moje.
"Myslím, že potřebuji pomoct v matematice, víš, opravdu nerozumím násobení", uculil jsem se na něj, odfoukávajíc svojí ofinu pryč z obličeje jak se Gerard zasmál a pohladil mě. The end

Vote!

10. srpna 2008 v 21:00 My shits
Jelikož se pořád nudim dala jsem se do překládání. Už mám v zásobě dvě jednorázovky tak mě napadlo dopřekládat to co mám rozdělaný. Jenže se mi do toho nechce pokud to nikdo nebude číst. Takže hlasujte ať vim o co stojíte

I Want Pancakes! 1/2

10. srpna 2008 v 13:14 | vamplover82- překlad Pájina |  Translated
Ze začátku možná trochu nudný, pak se to rozjede. Rozdělila jsem to na dvě půlky, jsem líná to překládat celý. Pokud chceš pokračování, víte co míte dělat
Frank opravdu miluje palačinky. K snídani, obědu, večeři.. nezáleží na tom kdy, chce je vždycky když je mít může. Ovšem, jeho problém byl že nemohl jíst jenom palačinky které si vyrobil sám.
Nikdy nenašel žádné jiné (ty palačinky), které by byli přijatelné, takže se většinu času musel obejít bez nich, bylo příliš obtížné dělat si palačinky v autobuse a vůbec. Ale naštěstí pro Franka, právě teď byl doma. A byl zatraceně dobrý v dělání palačinek.
Frank začal vytahovat nádobí, které potřeboval ze skříněk.... mixér, obracečku, odměrku. Po tomhle promíchal všechny přísady co potřeboval na výrobu těsta.
Bohužel, nemohl najít nikde ovesné vločky. Ale Frank byl v pohodě, měl nějaké z minulé noci. Po neúspěšném hledání, se Frank rozhodl zkontroloval jedno poslední místo, popelnici. A tam to bylo; prázdná plechovka ovesných vloček. V tuhle chvíli si Frank byl jistý, že jeho hlava exploduje. Gerard snědl zbytek jeho ovesných vloček, dokonce po tom když mu Frank minulou noc řekl ať je nejí.
Popravdě, Frank byl natolik milý aby nechal Gerarda zůstat s ním zatímco jeho byt byl zakouřený (tuhle větu nechápu); přinejmenším, Gerard mohl ty zasrané vločky nechat na pokoji.
"Gerarde!", Frank prakticky zařval.
Gerard po chvíli přišel do kuchyně, dívajíc se jako by tam očekával požár.
"Co?", zeptal se udýchaně, divoce se kolem sebe rozhlížejíc.
Když Gerard neviděl nic zvláštního, trochu se uklidnil a podíval se na
Franka. Jeho tvář rudě zářila a jeho ruce byli sevřené v pěst. A... yeah, jeho žíla mu silně pulzovala v čele.
Gerard opět znervózněl. Protože, jo, rozzuřený Frank byl opravdu hot, hlavně s těmi odlesky v oku. Frank přešel pár kroků k Gerardovi, vypadalo to jako by skoro vyrostl ze země s jeho malou postavou.
"Kalhoty dolů a ohni se přes stůl", řekl Frank, jeho hlas zněl zlostně.
Gerard po několik sekund zíral s otevřenou pusou.
"Co-cože?", vykoktal konečně.
"Sundej si kalhoty a ohni se přes stůl"
Zatímco se Gerard nemohl přinutit k tomu co Frank žádal, přemýšlel o tom že ještě nikdy neviděl Franka tak šíleného.
Gerard si rozepnul knoflík a zip na jeho kalhotech, tlačíc je dolů z jeho kotníků. Pomalu se otáčel, pokládajíc svoje paže na stůl a mírně se ohnul.
Chvíli, když Frank nic nedělal a Gerard byl téměř přesvědčený, že Frank jenom chtěl aby se cítil hloupě dokud neucítil tělesný tlak proti jeho zádům.
"Co jsem ti říkal o ovesných vločkách?", zašeptal Frank do Gerardova ucha.
Gerard nechápal dokud neměl ´oh, shit´moment.
"Um... nešahat na ně? Podívej, opravdu se omlouvám a můžu jít nějaké koupit...", mumlal, pokoušejíc se vzdálit.
"Nechoď pryč", řekl Frank, běhajíc svojí levou rukou po Gerardovi, ", myslím, že potřebuješ potrestat".
Najednou přinesl obracečku a popadl Gerardovu pravou půlku (zadku xD).
Gerard ustupoval pryč kvůli bolesti z téhle akce, tlačíc svoje boky dopředu.
"Řekl jsem, neodcházej!", zasyčel Frank a udeřil obracečkou na levou stranu Gerardova zadku.
Gerard mírně zakňučel, ale zvládl zůstat na místě. Frank nepřestával plácat Gerardova pozadí s obracečkou, zbavujíc se jeho frustrace a zlosti z nedostatku palačinek.
Po asi patnácti plácnutích, nicméně,
Gerard nechal vyklouznout tiché, klidné zasténání a Frank okamžitě zastavil. Obmotal svojí levou paži kolem
Gerardova pasu, dotýkajíc se tvrdého penisu, který tam našel.
"Ty špinavá děvko", řekl Frank škádlivě, ale se špetkou nedůvěřivosti, "ty si se vlastně svléknul kvůli tomuhle".
Pomalu běžel svojí rukou nahoru a dolů.
Gerard zakňučel což způsobilo Frankovi zářivý úsměv.
"Když jsi hodný, možná ti dám odměnu, když jsem hotový s tvojí pomstou",
Frank tlačil svoje boky Gerardovým tak, že Gerard mohl cítit jeho erekci.
"Prosím?", zašeptal Gerard.
"Oh yeah, chceš to, v pořádku", řekl
Frank, pokládajíc obracečku dolů.
Popadl kuchyňský olej, který mu zbyl z dřívějška, velkoryse v něm namáčel dva své prsty a strčil oba do Gerarda, který zasténal ale zvládal se nepohybovat.
Po pár minutách roztahování Gerarda, Frank vytáhl prsty a opět popadl obracečku. Gerardovi boky se pokoušeli následovat Frankovi prsty když vyjeli z něho ven, dříve než pochopil svojí chybu.
"Co jsem ti říkal?", zeptal se Frank, plácnul Gerarda obracečkou po zadku jako předtím několikrát až na rozdíl, že tentokrát jí Frank otočil a strčil jí držákem do Gerarda.

At home

8. srpna 2008 v 11:18 My shits
Takže jsem opět doma. Přijela jsem už včera.
Opravdu nemám náladu napsaní. Dovolená byla skvělá ale stačí abych přijela zpátky a moje nálada je na bodu mrazu.
Nejdřív když jsem vlezla na net tak jsem zjistila že moje neoblíbenější autorka Anaj skončila se psanim. Málem mě kleplo. Ona byla mistr
Potom jsem se ještě o sobě doslechla něco co se šíří městem. Místo brigády prej chodim chlastat a všem lžu. Takže už jsem pro všechny hulička, alkoholička, feťačka a bůhví co ještě. Divim se, že o mě ještě neřekl že jsem kurva. to příde časem.
Upřímně řečeno je mi u prdele co si o mě kdo myslí. Názory ostatních mě nezajímali a nezajímají. Tak ať si ty kecy co ty hovada vymýšlí nechaj pro sebe.
Toť vše. Ať mi všichni co mě nesnášej políbí prdel

Who is it? Ghost or guy?- 5.díl 2.řada

5. srpna 2008 v 8:00 | Pájina |  Frerard stories
Je to určitě divný ale chtěla jsem něco napsat. Touhle dobou jsem na půli cesty za našimi bratry a sestrami na slovensko:D
komentujte ať vim co si o tom myslíte
-------------------
Vyděšeně jsem si sedl na postel a koukal na prostěradlo. On tu opravdu byl. Vedle mě. seděl tu se mnou. Sakra tohle se snad může stát jenom mě. Vstal jsem z postele a šel se obléknout. Když jsem se vrátil zpátky k posteli, všimnul jsem si papírku na zemi. Zvednul jsem ho a přečetl si ho.
"Když napravíš všechno co jsem kdy udělal, minulost ti odpustí. Já už ti odpustil. Pomsti mě za to"
Zmateně jsem svraštil obočí. Bylo mi jasné, že mi to tu v noci nechal Mikey. Jenže jsem nechápal ten obsah.
"Když napravíš všechno co jsi udělal, minulost ti odpustí..."tím možná bylo myšleno abych nějak odčinil Mikeyho smrt. Jenže zase druhá část:".. Já už ti odpustil, pomsti mě za to" byla divná. Počkat.. pomsti mě za to? To znělo jako bych musel... zabít Mikeyho vraha. Ne to ne.. nechci aby ze mě byl vrah. Ještě chvíli jsem se zamyšlením díval na lístek a nakonec jsem to pochopil po svém: Když zabiju Mikeyho vraha- najdu Gerard. Jo, určitě to tak je.
Zabouchnul jsem za sebou dveře a vyšel ze dveří. Venku bylo zataženo, foukal vítr a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Bylo mi to jedno. Potřeboval jsem se nadýchat čerstvého vzduchu.
Přemýšlel jsem. Kdybych měl zabít Mikeyho vraha, musel bych se vrátit nazpátek do USA. Ale zase Mikey se mi zjevil tady a ne v USA. To něco znamená.
Bezmyšlenkovitě jsem šel městem až jsem došel na Karlův most (Frankie je v Praze!!). Potom jsem došel až na nějaký velký náměstí a koukal jsem se po obchodem. Byly tu samí hnusný obchody s oblečením (to je pravda). Vešel jsem do tmavý zapadlý uličky a šel pořád dál. Po chvíli mě zaujal jeden obchod. Na černý ceduli nade dveřmi bylo napsáno: "Čarodějnický obchod" (nikdy jsem tam nebyla ale prej tam fakt něco takovýho je). Vešel jsem dovnitř. Uvnitř bylo plno kouzelných karet, koulí (ne takových jaký myslíte vy, prasata!), knih a různý podobný veteše. Přišel jsem k pultu a pozdravil prodavačku. Měla dlouhý blond vlasy a vypadala jak čarodějnice (no prostě jako Gerardova máma). Okukoval jsem všechny poličky a snažil jsem se ignorovat ten vtíravý pocit, že ta prodavačka mi pořád čumí na záda (spíš na prdel no).
"Nechtěl byste vyvěštit budoucnost?", zeptala se mě najednou. Lekl jsem se tak, že jsem málem shodil všechno na poličce přede mnou. Chvíli jsem přemýšlel a pak jsem přikývnul. Prodavačka mi nabídla židli vedle ní a já si sednul. Přinesla si karty a rozložila je na stůl. Chvíli do nich koukala a já jí se zaujetím přemýšlel. Zajímalo by mě co tam vidí.
Po chvíli na vzhlédla s obavou v očích.
"Co tam vidíte?", zeptal jsem se zvědavě.
"No.."

Good-bye my child

3. srpna 2008 v 14:01 My shits
Zítra odjíždím pryč. Jedu do Břeclavy a na den do Bratislavy. Vrácim se až ve čvrtek. Ach jo co budu číst:(
Pokusim se teďka něco napsat. I když nevim jak když nemám žádnou isnpiraci.

Liar, liar (Burn in Hell)

1. srpna 2008 v 20:20 | Pájina |  Songfics
Tohle je něco, co jsem chtěla hodně dlouho napsat. Něco hodně osobního. Vy vtom nejspíš nic neuvidíte, ale já v tom vidim všechno. Je to divný. Hodně divný.
EDIT: for Petí: je pravda že o tom nechci mluvit. Je to o jednom člověku kterej mě dost ublížil
Název a části textů jsou z písničky kterou asi všichni znáte. Liar, Liar (Burn in Hell) od mých milovaných The Used
-----------------
Nenávidíš mě? Ne... nemůžeš mě už nenávidět. Smažíš se v plamenech. Díky mě. Já jsem tě poslal do pekla. Kvůli tomu co si udělal. Jak si mě podvedl. Jak si zklamal naše přátelství.
Liar liar pants on fire
Liar liar stop yourself from catching
Fire fire god and maker
Liar liar pants on fire
Jak si myslíš, že mi bylo? Jak si myslíš, že mi bylo po tom co si mi to řekl? Hm? Na to si nemyslel. Byl jsi jen sobecký parchant. Vždycky jsi myslel jenom na sebe. Vždycky. A já jsem myslel, že mě máš rád. Mýlil jsem se v tobě. Jako ve všech. Důvěra je křehká. A ty jsi jí rozbil úplně.
Liar liar house on fire
And the glass tastes nasty chewing fat
I bet your tummy hurts you, you mother fucker
Mother never loved you
Father touched you with the hands of god
He's gripping tighter
Saying you will burn in hell, they say
You will burn in hell
Nevím, proč si to udělal. Potřeboval jsi si na mě léčit mindráky? Proč zrovna na mě? Udělal jsem ti snad někdy něco? Ublížil jsem ti nějak? Stačilo jen říct. Upřímnost nadevše.
Nebo se mě chtěl jenom zranit? Povedlo se ti to. A já jsem se ti za to pomstil.
Sweet Revenge.. Ano, pomsta je sladká. Ještě si pamatuji na ten výraz. Na výraz kdy jsem ti nožem propíchnul srdce. Ten nůž mám doteď schovaný ve skříni. Na památku...
You're gonna burn in hell
You're gonna burn in hell
Hell hell hell
You will burn in hell they say
You will burn in hell
You fucking liar!
Možná taky skončím v pekle, ale budu šťastný. Šťastný, že jsme to dokázal. Jenom jedno bych ti chtěl vzkázat:
"Uvidíme se v pekle!"
Liar liar pants on fire
Hanging from a telephone wire

I love it

1. srpna 2008 v 19:03 My shits
Takže asi jste si všimli novýho dizajnu. Děkuju za něj moc Ajdě a tomuto blogu:
designzs-for-u.blog.cz
Doufám že se vám to bude líbit stejně jako mě.
O víkendu možná něco sesmolim, mám nápad na jednorázovku (poslední dobou mě napadaj samí songfic) a možná napíšu i nějaký pokračování i když to nevim jestli budu mít inspiraci.
Takže pěkný výkend