14.února 2/2

16. února 2008 v 13:01 | Pájina |  One-shot
Promiňte mi že je to "trochu" morbidní
Otočil jsem ho k sobě zády.
´Asi bych měl použít ochranu´,bliklo mi v hlavě. Zvedl jsem se a šel ke stolu pro kondom.
"Kam jdeš?", zeptal se Bert zmateně. Vytáhnul jsem ze stolu krabičku kondomů a zamával mu jí před nosem.
Lehl jsem si na něj a na uvolnění jsem ho líbal po zádech. Otevřel jsem krabičku a vytáhnul obal od kondomu. Nasadil jsem si ho a pomalu na něj zatlačil. Unikl mu bolestný sten. Zajel jsem do něj na doraz a nechal mu chvilku na uklidnění. Povelem k "akci" pro mě bylo jeho nedočkavé kňučení. Začal jsem přirážet. Jeho páteř se pode mnou prohýbala a já ho pevně držel za boky. Cítil jsem že za chvíli budu. Zakřičel jsem a pevně stisknul jeho boky. Bert se udělal chvíli po mě. Vyhodil jsem kondom a lehnul si k němu.


"Hezčí Valentýn jsem nikdy nezažil", usmál se na mě a políbil mě.
Usnuli jsme spolu v objetí...
Ráno mě probudil zvonek. Nezdržoval jsem se oblíkáním a hodil na sebe jenom boxerky abych tomu "návštěvníkovi" nezpůsobil doživotní trauma. Otevřel jsem dveře a zůstal překvapeně stát..
Byl tam člověk který mi v mém životě nejvíce ublížil. A objevil se zrovna teď, když se mi na něj podařilo zapomenout.
"Ahoj Gerarde", pozdravil mě s pohledem upřeným do země.
"Nazdar", odpověděl jsem mu chladně.
"Potřebuju s tebou mluvit. Vážně"
"Tak mluv"
"Sice jsem myslel, že bychom si mohli promluvit v klidu u tebe ale když to chceš slyšet tady na chodbě tak dobře.. Lituju toho že jsem tě opustil. Byla to chyba. Ten kluk je naprostej idiot a tobě se nevyrovná. Jsi ten nejlepší člověk kterého jsem kdy potkal. Odpustíš mi?", ještě před týdnem bych za tenhle okamžik dal všechno na světě ale teď ne. Našel jsem Berta a jeho neopustím.
"Tohle Franku nejde odpustit. Ty si mě odkopnul tak teďka ti to vracím. Mám už někoho jinýho", řekl jsem mu
"Ty někoho máš? Koho?"
"Mě", ozval se hlas za mnou. Přišel ke mě Bert a dal mi ruce na ramena. Jasně ukazoval Frankovi že už u mě nemá šanci.
"Tohodle budeš litovat", řekl Frank rozzuřeně a rychle zmizel z mého bytu.
Spokojeně jsem se obrátil na Berta a něžně ho políbil. Myslel jsem že to takhle bude na věky ale mýlil jsem se.
Po měsíci
Všechno s Bertem skvěle klapalo. Přestěhoval se ke mě. Cítil jsem se doopravdy šťastný. Každou chvíli se měl Berty vrátit z práce. Už za hodinu.
Uběhla hodina... dvě... začínal jsem panikařit. Vzal jsem mobil a zavolal mu.
"Halo?", uuf je to on.
"Ahoj Berty kde jsi? Měl jsem o tebe strach"
"Promiň Gee musel jsem se o chvíli zdržet v práci a taky jsem chtěl, abychom si udělali hezkej večer tak jsem šel ještě něco nakoupit. Za chvíli mě máš doma"
"Tak jo už se těším. Ahoj"
"Pa"
Sednul jsem si na okno a koukal ven. Už jsem se nemohl Berta dočkat. Konečně jsem uviděl vysokou postavu s dlouhými vlasy jak šla po ulici.
Počkat... kdo to šel za ním? Nějaká malá postava ho nenápadně sledovala. A držela něco v ruce.
Zatajil se mi dech. To byl Frank! Sledoval Berta!
A v ruce držel... baseballovou pálku. To přece nemůže udělat.
Frank ho dohnal a pálkou mu udeřil do hlavy. A ještě.. ještě...
Bert se skácel k zemi. Nevěděl jsem co bych měl dělat. Nevěřícně jsem stále seděl na okně a koukal dolu. Frank zvednul hlavu a všiml si mě. Zlostně se mu zablýskli oči.. Vyrazil směrem k mému bytu. Seskočil jsem z okna a bojácně jsem se vydal ke dveřím od bytu. Uslyšel jsem jak zavrzali hlavní dveře v domě (bydlel v paneláku tak prostě ty hlavní dveře). Potom vyšel po schodech. A zazvonil. Snad si nemyslel, že mu otevřu.
"Dělej otevři! Snad si nemyslíš že se zachráníš. Nemáš kam by si utekl. "
Utekl jsem do kuchyně. Uslyšel jsem rány do dveří. Frank měl asi slušnou sílu.
Ozvalo se rozražení dveří. Schoulil jsem se do rohu kuchyně. Slyšel jsem kroky. Vešel do kuchyně.
"Kdepak si ty moje zlatíčko? Přede mnou se neschováš!", jeho nohy se pořád přibližovali. Zvednul jsem hlavu a pohlédnul jsem do jeho krutých očí.
"Tak tady máme naší kurvičku. Mohli bysme si trochu užít"
"Nee Franku prosím ne", nebral ohled na mě a na moje prosby. Násilím mě odvedl do ložnice a hodil mě na postel. Svlíknul ze sebe všechno oblečení a ze mě ho úplně serval.
"Nee", už jsem nemohl skoro mluvit. Naposledy jsem se mu podíval do očí a on si mě otočil.
Nenamáhal se s žádnou přípravou. Drsně do mě vnikl a já měl pocit jako by se moje tělo mělo rozpadnout. Sténal mi do ucha a já měl pocit že se pobleju. Naštěstí se brzo udělal a odvalil ze mě. Myslel jsem že už mě nechá na pokoji. Jenže to byl teprve začátek... a konec.
Frank někam odešel. Zničeně jsem ležel na posteli a vzlykal.
"Ale ale kurvičko.. nebreč už bude konec", vylekaně jsem se na něj podíval. Z jeho očí jsem nedokázal vyčíst co se chystá udělat.
"Nikdy nesmíš patřit nikomu jinému.. budeš jenom můj.. navždy", řekl a vytáhnul pistoli.
"Budeme spolu navždy.. tam.. na druhém břehu.. Neboj půjdu hned za tebou".
Padnul výstřel. Mrtvý jsem se svalil na postel. Hned potom vedle mě dopadlo druhé tělo. Frank. Vzal mě za ruku. Chtěl jsem se mu vyškubnout, ale už jsem neměl síly. Moje mysl se propadala do prázdna.. Už jsem na druhém břehu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | Web | 16. února 2008 v 13:25 | Reagovat

áááách až ma striasa božinku, fakt dokonalé, dvojča mé XD síce trochu drsné, ale fakt dokonalé, wau

2 LucyA LucyA | Web | 16. února 2008 v 13:52 | Reagovat

tak to je husté..ja, neviem prečo ale musela som sa pri tom rehotať..:D:D:D:D:D:D ako fakt sorry...je to super!!fakt..ale.. mne to príde smiešne no..:D:D ja som už vážne psychopat...:D

3 pájina pájina | 16. února 2008 v 14:44 | Reagovat

Miša: ooch díky za pochvalu ségra:D já vim že je to drsný no ale ty píšeš morbidnosti taky:P

LucyA: ty si se u toho fakt tlemila?:D bože:D:D

4 Miša Miša | Web | 16. února 2008 v 17:07 | Reagovat

jáááá a morbídnostiiiii?! nieeeeee :D

5 LucyA LucyA | Web | 16. února 2008 v 17:43 | Reagovat

oohh miša, ty píšeš nádherné romantické uslintané lepkavé ružovučké stories, však??..:P

:D:D sa na tom ešte furt smejem..taká funny story..:D:D:D:D

6 pájina pájina | 16. února 2008 v 19:05 | Reagovat

cožeee??? že miša piše romantický story? tche a jako co třeba monrouvil to neni morbidní?:D:D teda ale nechápu jak tohle muže bejt funny story:D cvoku:D:D

7 Jesska Jesska | 19. února 2008 v 23:03 | Reagovat

eeehm akožee aj ja som sa mierne tlemila v jednu chvílu a pak som bola absolútne vážna akože to pri prvej časti a pak ehm no proste ok morbídne xD...eeh monroeville morbídny? xD ehme ok ja nič xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama