A brief encounter 5

10. prosince 2007 v 18:18 | Pájina |  Translated
Takže tohle je poslední díl.. dost dlouhej.. pls komentáře
Slova v závorce jsou překlady z toho co Gerard říká. Jestli tam nebudou žádné hranaté závorky, nebylo to míněné překládat.
Frank se vzbudil a povzdechl si. Přemýšlel nad minulou nocí.
"Miluju upíra.. skvělý", řekl Frank mnoucí si svoje oči a vstávající z postele. Vešel do koupelny, aby se osprchoval a s nadějí odplavil pryč svoje smíšené pocity. Po sprše se cítil o něco lépe tak se šel zpět do pokoje obléknout. Šel k zásuvce kde měl svoje spodní prádlo, když slyšel něco co mu málem přivedlo infarkt.
"Normálně chodíš po svém bytu nahý nebo je to kvůli mně?"
Frank se rychle otočil, bojoval proti touze skrýt si svůj rozkrok
"Sakra! Nemohl by si jednou zaklepat!?"
"Ovšem, ", zahihňal se Gerard když si sedl na Frankovu postel. Apaticky se přes ní roztáhl, jeho vlasy mu padali do tváře.
Vypadal jako obrázek nevinnosti, pouze Frank věděl že to není pravda. Věděl, co se schovávalo pod jeho povrchem- zabiják bez slitování.. a jeho láska.
"Podívej, nechci vypadat hrubě tak se nezlob. Ale já se pokouším se obléct."
"Mám tě opustit?"
"Ne úplně.. jenom opusť mojí ložnici"
Gerard vypadal pobaveně. Jeho oči, nyní čistě lískové, zářili potlačeným smíchem.
Frank zamrkal a šel se oblíkat.
"Budu na tebe potom čekat tady venku" ozval se Gerardův hlas z obývacího pokoje.
Frank zavřel dveře do pokoje a povzdechl si úlevou. To bylo všechno co potřeboval, být se sexy upírem v jeho posteli v slunečném dni.. světlo...? Frank rychle vytáhl boxerky a pár džínů a odešel do obývacího pokoje.
"Pěkné", řekl Gerard obdivující Frankovu horní polovinu. Frank ignoroval náhlé červenání a řekl:
"Co tu děláš ve dne?" Gerard se hlasitě zasmál.
Frank si sedl dolů vedle Gerard na gauč odpočinout si.
"Upíři.. my.. já dohlížím na to dostat víc.. intenzity v denním světle"
"Intenzity?"
"Mmhmm dostanu za to vyznamenání"
"Je to možné?", zeptal se Frank, Gerard povytahující obočí se znovu zasmál
"Ano, je to možné. Já dohlížím na to opatřit víc.." a pak se zastavil, neochotný pokračovat.
"Více čeho?"
Gerard zatřásl hlavou.
"Polekal bych tě"
"Ne nepolekáš, opravdu. Já to chci vědět!" Frank se dychtivě naklonil vpřed.
"Dobře, ale pamatuj si, že jsem tě varoval.. dohlížím na to dostat více pití ve dne", řekl Gerard široce ukazující svoje zuby. Frank vyjekl a spadl zády na gauč. Gerard se zahihňal.
"To nebylo vtipný, Gerarde", zamumlal Frank, vstávající a narovnávající svoje záda.
"Tak jsem to nemínil, aby bylo.. bylo to pravdivé, ale ty nejsi v žádném nebezpečí. Věř mi, já tě teď dobře ohlídám."
Frank se ostražitě podíval na Gerarda. Gerard si povzdechl
"Nenávidím, když se mě lidé bojí"
"Můžeš jim to vyčítat?", zeptal se Frank
"Předpokládám že ne", řekl Gerard smutně
"Jsem víc zvědavý než abych se bál, Gerarde", řekl Frank, podívající se na něj a opatrně se dotýkající jeho ramen.
"Opravdu?", zeptal se Gerard, světýlka znovu zazářila v jeho očích. Frank hlavou přikývl.
"Co chceš vědět?"
"Um.. za prvé proč máš takové oči..", Gerard se zachechtal
"Myslel jsem si to"
"Proč se mění?" Myslím, že každou chvíli získají jinou barvu", řekl Frank zkoumající si vlastní oči.
"Momentálně, to je jedno z nejlehčích vysvětlení. Ty oči se mi mění podle mých citů. Když jsem šťastným jako nyní, jsou oříškové. Když zažiju jednu z temnějších lidských emocí: zlost, smutek, strach, chtíč.. "Frank se usmál "chtíč.. to je jedna z mých oblíbených"
"Mmm, to je jeden z nejpříjemnějších smrtelných hříchů", souhlasil Gerard, černá se objevovala na okrajích jeho očí chvíli před zmizením.
"Tak", řekl Frank, zkoušející se ignorovat okamžitý posun v Gerardově oční barvě.
"Kolik ti mimochodem je?"
"Mě je 25", odpověděl Gerard smějící se.
"Ty víš jak to myslím", rozzlobil se Frank
"Dobře … tak 25 mi bylo v roce 1540.." řekl Gerard dívající se z blízka na Franka.
"No páni! To znamená, že 25 let bylo...", Frank svraštil čelo v soustředění
"...467 let! Sakra a já byl vděčný když mi bylo 21"
"Věř mi, já jsem byl vděčný, když jsem to poprvé dělal ve 25. Být italský šlechtic v této době není snadný", řekl Gerard
"Ty jsi žil v Itálii?", zeptal se Frank, jeho pozornost okamžitě zbystřila.
"Si", odpověděl Gerard, přikyvujíc
"A umíš mluvit italsky?"
"Fluente", řekl Gerard s malým úsměvem.
"Právě si myslím, že jsem nemohl dostat nikoho rajcovnějšího než tebe", řekl Frank a plácl se přes ústa
"Grazie. Dovro ricordarsi di che lo gradite parlare in italiano,"řekl Gerard perfektně italsky.
Frank údivem otevřel pusu.
"Mohl bych to říct pomalu.. a v angličtině jestli se nebudeš zlobit?"
"Řekl jsem: ´díky. Budu si pamatovat, že máš rád když mluvím italsky" Gerard se smál a třásl hlavou
"Myslel si, že to neumím?"
"Ne to ne.. jenom, nečekal jsem že na mě začneš mluvit jak rodilý Ital", řekl Frank a vypadal rozpačitě
"Non si trova, non li soddisfa," (nelži nesluší ti to) řekl Gerard zamračeně
"Já nelžu!", protestoval Frank
"Come conoscete che cosa sto dicendo?" (Jak víš co jsem říkal?)zeptal se Gerard překvapeně.
"Umím číst tvůj hlas", odpověděl Frank.
"Che cosa allora ho detto?" [Co jsem řekl potom?]
"Nelži mi, že ano?"
"Basicamente" [v podstatě] řekl Gerard
Frank se zahihňal
"Ty víš Gerarde.. já ti můžu říct jednu věc v italštině.."
"Jakou?", zeptal se Gerard, v jemně zdůrazněné angličtině.
Frank se naklonil dopředu a otřel svoje rty o Gerardovi. Gerard překvapeně seděl když Frank pokračoval v líbání, a konečně se v této chvíli uvolnil. Frank postupoval z Gerardových úst na jeho ucho.
Rychle běhal jazykem po okraji, modlící se k bohu aby se neodtáhl.
Bohudík neodtáhl. Jenom se zatřásl a nechal jeho oči klouzat a zavřít se.
Konečně, vyvolal kuráž ve Frankovi, vdechující jeho ucho.
"Ti amo."
Gerardovi oči se otevřeli.
"Che cosa!? No, no, no, Frankie! Non potete! Non dovete...!"
"Gerarde, anglicky! Já ti nemůžu rozumět!", zavolal Frank, zkoušející zpracovat smysli aby pokračovali.
"Non potete dire le cose come quello, Frank! Non a qualcuno gradiscalo!", řekl Gerard panicky
"Non potete amarli, Frankie... perché, non posso amarlo indietro. Non sono permesso..."
"Gerarde...Gerarde, klid. Shh sedni si..", řekl Frank, vzal Gerardovu tvář do rukou a jemně hladit jeho tváře palcem. Sledoval pomalou změnu Gerardových očí z oříšků na černou.
"Teď, pomalu a v angličtině", řekl Frank, skrývající jeho zklamání když Gerard odsunul jeho ruce ze svojí tváře.
"Neřikej mi to Franku, pořád znova", Gerardův přízvuk byl teď silnější. Bylo to, jako by musel bojovat, aby dostal slova ve správném jazyce ven.
"Ale Gerarde..", protestoval Frank.
"Já jsem řekl ne Franku!", vyštěkl Gerard, škubnul Frankem a uskočil pryč.
"Nesmí to pokračovat! Ne!"
Gerard vstal a vykročil ke dveřím
"Gerarde počkej-", ale byl už pryč.
Frank se stočil na gauči na bok a nechal padat tiché slzy. Gerard utíkal pryč. Cítil se hrozně jak zranil Franka, ale co jiného mohl dělat.
Bylo to pro něj nebezpečné milovat člověka! Cítil hladovou bolest táhnoucí se přes jeho tělo, která mu vše dělala ještě horší . Jedna věc kterou Gerard věděl jistě, že dnes večer bude hodně nešťastných rodin. Vzhlédl aby se porozhlédl po první nešťastné oběti...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kakoš Kakoš | Web | 11. prosince 2007 v 5:53 | Reagovat

ráda se spřátelím :) akorát, že ten blog vedu zatím jen já...jednu povídku píšem tři holky, ale jinak je to čistě moje :)

2 Anaj Anaj | Web | 11. prosince 2007 v 9:24 | Reagovat

jezisi.. je to dokonale krute.. uzasny preklad. naozaj uzasny.. <33

3 Nathalie Nathalie | E-mail | Web | 11. prosince 2007 v 13:07 | Reagovat

je to paráda, prostě super , brutal, uchvytny, uzasny, perfektni :D libi se mi to :D jinak vsimli ste si, kdy (čas) to je přidaný ? :D zboznuju "hru" s cislicemi :D a ten cas 18:18 je ...... je to proste uzasny ___ vsechno- pribeh, stranka ,......... :D

4 pájina pájina | 11. prosince 2007 v 14:08 | Reagovat

kakoš: super už jsem si tě hodila do spřátelenejch ale vždycky mi chvíli trvá než se to tam objeví

anaj: moc dík.. to se tak krásně čte:)

nathalie: tobě děkuju též:) a ten čas je náhoda

5 lucyA lucyA | Web | 11. prosince 2007 v 19:12 | Reagovat

lúúúbim túto story... z tých upírskych čo som doteraz čítala, sa mi najviac táto zapáčila... ♥..chjo...

6 pájina pájina | 11. prosince 2007 v 21:27 | Reagovat

lucyA: to je pro mě čest:)

7 Nathalie Nathalie | E-mail | Web | 21. prosince 2007 v 11:11 | Reagovat

Já si to čtu znova a znova ! :D

8 pájina pájina | 26. prosince 2007 v 21:00 | Reagovat

snad kvůli tobě začnu hledat zase něco vo upírech:D

9 Rebecca Norton Rebecca Norton | Web | 30. října 2008 v 15:33 | Reagovat

úžasný, škoda že už to nepokračuje..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama