Prosinec 2007

Are you heartless 15

31. prosince 2007 v 9:31 | Pájina |  Translated
Takže tady máte k silvestru další díl.. pořádně si večer užijte a moc se nezřískejte:D tak pěknej silvestr a happy new year
Automobilová nehoda
"Musím jít za Gerarde, říct mu to", řekl jsem tiše.
"Okay babe", odpověděl Tommy
"Půjdeš se mnou?"
"Samozřejmě", usmál se.
Vyšli jsme z domu a drželi se za ruce. Setmělo se a bylo docela chladno, když jsme se dostali na konec ulice, ocitli jsme se před opuštěným Gerardovým domem. Cítil jsem se nervozní přesto nadšený.
"Bude to v pořádku", řekl Tommy a zmáčknul mojí ruku, vypadalo to, jako by mi mohl číst myšlenky. Podíval jsem se dolů do ulice a viděl dva muže jak se spolu drží za ruku, oba byli docela vysocí. Když se přiblížili k nám, poznal jsem je. Pustil jsem Tommyho ruku, vypadal trochu ublíženě, ale myslím že to pochopil.
"Ahoj", řekl Bert s úsměvem.
"Čau", oplatil jsem mu úsměv.
"Takže jak se máte?", zeptal se mě a Tommyho.
"Fajn", odpověděl jsem, "a jak se máš ty?"
"Skvěle", řekl, proč působil tak.. normálně? Kdybych já zjistil že můj přítel chodí s někým jiným, musel bych ho zabít.
"Už musíme jít", řekl Tommy.
"Oh, dobře tak zas někdy ahoj", řekl Bert, pustil Geeho ruku a obejmul Tommyho. Podíval jsem se na Gerarda a on se na mě trochu rozpačitě usmál. A jak to pokračovalo?
Bert pustil Tommyho a obejmul mně.
"Vím to o tobě a Gerardovi tak si nemysli že to nevím. Jenom čekám na správný moment na to abych ho donutil tě odkopnout. A on tě odkopne protože miluje mně, tebe má jenom na sex", šeptal mi Bert zatímco mě objímal.
"Nikdy jsme spolu nespali", zašeptal jsem mu nazpátek.
"Sklapni", zašeptal když mě pustil, "takže uvidíme se v pondělí kluci, papa".
"Co to mělo znamenat?", zeptal se Tommy když jsme se vrátili k němu domu.
"Co?", zeptal jsem se.
"Bert ti něco šeptal, když tě objímal, co ti říkal?"
"Nic důležitýho"
"Řekni mi to babe, prosím"
"On mi řekl ´ vím to o tobě a Gerardovi tak si nemysli že to nevím. Jenom čekám na správný moment na to abych ho donutil tě odkopnout. A on tě odkopne protože miluje mně, tebe má jenom na sex.´je to směšný protože jsme spolu nikdy nespali. Plýtval jsem hodně času chozením s Gerardem když předstíral, že mě miluje, když jsem mohl být šťastnější s tebou.">
"Takže ty mě máš rád?"
"Jo, už odkdy jsme se poprvé setkali, věděl jsem že budeme skvělý kámoši a teď vím, že tě miluju a doufám že budeme vždycky spolu snad aspoň jako přátelé protože nevím co bych bez tebe dělal".
"Miluju tě Frankie"
"Taky tě miluju babe", řekl jsem, zvedl jsem se ze svého místa, přešel pokoj a sedl si vedle Tommyho. Seděli jsme a přitom koukali na nějakej hroznej film v televizi, když jsem slyšel jak se otevřeli dveře. Podíval jsem se na Tommyho který usnul, jeho hlava ležela na mém rameni. Zůstal jsem jak jsme byli protože jeho máma vypadala smířená s tím ,že je gay.
Najednou přišla jeho sestra celá ubrečená. Vstal jsem a pokoušel se nevzbudit Tommyho a šel za ní.
"Co se stalo?", zeptal jsem se jí.
"To máma, na cestě na party nějaké auto nabourala do našeho a my jsme se srazili. Ona je vážně zraněná. Já jsem byla v pořádku, nejsem ani trochu zraněná, ani škrábnutí ale moje máma má zranění hlavy, je ve špatnym stavu. Nechtěla jsem jí opustit, ale musela jsem kvůli Tommymu, cítím se jako by se jí mělo něco stát. Řekneš mu to za mně? Myslím, že já bych to už znovu říct nedokázala."
"Ovšem, řeknu mu to", šel jsem s jeho sestrou do kuchyně.
"Dáš si něco k pití?", zeptal jsem se jí. Opravdu jsem netušil co udělá nebo řekne, nikdy jsem si jí nepředstavoval v téhle situaci.
"Mohl by si mi udělat nějaký kafe?"
"Jasně", udělal jsem jí kafe a sedl si sní je stolu.
"Hádám, že ty řídit neumíš?", řekla s pohledem na mně, její make-up byl rozmazaný a oči červené.
"Um, ne neumím, a ty?"
"Ne, já jenom že je to docela daleko do nemocnice ve které je"
"Jak jsi sem došla?"
"Pešky, ale je to dlouhá cesta"
"Moje máma řídí, mohla by nás odvízt"
"Myslíš že jí to nebude vadit?"
"Jasně že ne, půjdu jí zavolat"
"Díky um, promiň nevím jak se jmenuješ"
"Frank", řekl jsem jí. Vzal jsem telefon ze svojí kapsy a vytočil máminy číslo, po pár minutách to zvedla.
"Franku? Ahoj zlatíčko"
"Ahoj mami, potřeboval bych tvojí pomoc"
"Jakou?"
"Tommyho máma je v nemocnici, je na tom hodně špatně. Její sestra a on se za ní potřebují dostat ale neumí řídit tak mě napadlo jestli by s jim mohla pomoct, tím myslím jestli by si je tam nemohla odvízt"
"Ovšem zlatíčko, je to ten kamarád který bydlí blízko nás?"
"Jo"
"Dobře, budu tam za chvíli, neboj se, papa."
"Ahoj mami", dal jsem si svůj telefon nazpátek do kapsy a šel to říct Tommymu. Ještě spal.
"Tommy", zašeptal jsem potichu. Pohnul se a otevřel oči.
"Co?", zeptal se ospale.
"Tv-tvoje máma."
"Co se stalo?", řekl a vyskočil.
"Měla auto nehodu, má hodně vážné zranění hlavy. Je v nemocnici. Moje máma za chvíli přijede a vezme tebe a Chloe za ní do nemocnice
"Pojedeš se mnou Frankie? Potřebuju tě tam, prosím"
"Ovšem že pojedu babe", pevně jsem ho objal, nic neřikajíc. Tím myslím, co bych mohl řikat, jeho máma byla v nemocnici téměř mrtvá, bože co když umře? Neměl žádnou jinou rodinu, tím myslím, že jeho táta je mrtvý a zbytek rodiny je daleko. Kvůli tomu že jeho máma a táta pili protože jeho sestra si užívala na party a protože on měl rád kluky. Ale co kdyby se musel odstěhovat ke zbytku rodiny? To bych ho už nikdy neuviděl.
On není ten bez srdce
Šli jsme do nemocnice, zůstal jsem tam s Tommym dokud nebyl připravený jít domů. Dnes jsme tam jeli zase, moje máma řídila. Nechtěl jsem tu zůstat, ale nakonec jsem se rozhodl, dobře, vlastně Tommy myslel, že bych měl zůstat jít a říct to Mikeymu. Ten si pravděpodobně ještě myslel, že jsme já a Gerard ještě spolu a mohl by to Bertovi říct. Šel jsem k němu domu a zaklepal na dveře a rychle se skryl za obrovským květináčem který byl na straně dveří.
Gerard zavolal:" Ahoj", a když nikoho neviděl, rozhlížel se kolem.
"Kdo je to?", slyšel jsem volat Mikeyho.
"Nikdo tu není", zakřičel nazpátek, zavřel dveře a já ho slyšel odcházet. Šel jsem kolem okna kde jsem uviděl Mikeyho. Rozhlédl jsem se po pokoji abych se ujistil, že tam není Gerard. Potichu jsem zaklepal na okno a Mikey se rozhlédl kolem. Otevřel okno:
"Chceš Geeho?", zeptal se,
"Ne.. a šeptej".
"Proč?"
"To je dlouhý příběh a já jsem ti chtěl říct, jdi otevřít dveře a potom si promluvíme ve tvojem pokoji a musím si bejt jistej, že mě Gerard neuvidí.
"Okay", zavřel okno a šel ke dveřím, tiše je otevřel a já jsem vstoupil dovnitř. Dveře nahlas bouchli a Mikey přes mě rychle přehodil přikrývku,
"Kdo to je?", ozval se Gerard z kuchyně.
"Um, to je Fran", zakřičel, popadl mojí ruku a táhl mě po schodech. Když jsme došli do jeho pokoji, zamknul dveře a sedl si na postel.
"O čem jsi chtěl mluvit?", zeptal se.
"Takže ty ještě chodíš s Fran?", zeptal jsem se ho a ignoroval jeho otázku.
"Jo, mám jí opravdu rád. Zrovna nejlepší kamarádka Fran Kara a její přítel Dan s námi půjdou zítra na velký nákupy. Jsem trochu nervozní protože jsem se s nimi ještě nikdy nesetkal, chodí na totálně odlišnou školu takže jo, jsem trochu nervozní."
"Já jsem jí neviděl od té doby co předstírala že je moje přítelkyně, to už musí bejt pár měsíců. Vede se jí dobře že jo?"
"Je těhotná", neočekávaný!
"Fuck!"
"Jo, vážně"
"Opravdu? Je vážně těhotná?"
"Jo"
"Dobře, takže co se chystáš dělat?"
"Miluju jí Franku, chci sní zůstat a pomoct jí, i kdyby nebylo moje.
"Proč by nemělo být tvoje?"
"My spolu to víš... jenom jednou"
"Jednou stačí když se to tak vezme", zasmál jsem se.
"Jo, ale my jsme používali ochranu".
"Oh."
"Dobře, pravděpodobně nebude tvoje."
"Já vím ale stejně i když nebude moje pak to byla pravděpodobně jenom nějaká chyba a já vím že mě miluje".
"Kolik ti je?"
"15, proč?"
"Bože!",
"Jo, to je to docela radostný to slyšet. Takže jak je to s tebou a Gerardem?", zeptal se.
"Dlouhej příběh"
"Jo, taky jsi říkal že si se mi něco chystal říct tak.. povídej.">
"Okay, dobře.. ty víš jak chodil Gee s Bertem?"
"Jo"
"Bert to zjistil, já jsem tu chtěl přes noc spát a Gee dostal nějakou zprávu, pak sem někdo přišel a on mě políbil a potom.."
"Franku, je to můj bratr, přestaň."
"Promiň, mimochodem jsme byli v boxerkách a on.."
"Franku!", zakřičel.
"Shhh", řekl jsem, uslyšeli jsme kroky přicházející po schodech
" on mi řekl abych odešel, tak jsem šel k Tommymu, mě a Tommyho uviděl Bert, Bert mi řekl, že se chystá Geeho donutit vybrat si, já miluju Geeho a Tommyho, možná to skončím s Geem ale nevím tak prosím mu to neříkej a kde se můžu schovat".
"Do skříně", jak řekl tak někdo zaklepal na dveře. Mikey mě natlačil do skříně a já ho slyšel otvírat dveře.
"Čau", řekl Gerard, dobře, myslel jsem že to byl Gerard, neviděl jsem ho.
"Myslel jsem, že jsem tě slyšel mluvit s Frankem"
"Jo, volal jsem mu"
"Nebyla tu Fran?", vždycky Gee poznal, že Mikey lže takže stejně to bylo i teď. Vyšel jsem ze skříně a Mikey vypadal mírně překvapeně a Gerard ještě víc.
"Ahoj", řekl jsem a na oba se usmál.
"Proč si tu?", zeptal se Gerard.
"Já jenom..."
"Já jsem chtěl aby přišel."
"Tak proč se schovával ve skříni?"
"Protože jsem musel říct někomu tajemství a bál jsem se že budeš kvůli mě zklamanej tak jsem myslel, že to řeknu Frankovi, ale pak mě napadlo že jestli ho tu uvidíš, budeš si myslet něco špatného a potom musím říct taky něco tobě a nevim jestli jsem na to připravený. Takže myslím že bych mu to měl říct Franku"
"Mikey, ty mě trápíš. Řekni mi prosím, ví to už Frank?", řekl s pohledem na mě, já jsem pomalu přikývl hlavou.
"Myslím, že bys mu to měl říct Mikey", řekl jsem a usmíval se na Mikeyho. Nevěděl jsem co se mu chystal říct, ale Mikey byl chytrý takže rozhodně něco vymyslí.
"Budu mít dítě", řekl Mikey, já i Gerard jsme vybuchli smíchy, "sklapněte, já myslel že budu tátou".
"Počkej, cože?", zeptal se Gerard
"Fran je těhotná"
"A je tvoje?"
"Jo, ne, nejsem si jistý"
"Dobře, tak spal si sní nebo ne?"
"Spal", začervenal se, "ale jenom jednou a dobře my, my používali, používali..."
"Ochranu?", dokončil Gerard jeho větu za něj.
"Jo", řekl Mikey a najednou zazvonil zvonek. Mikey šel otevřít a nechal mě a Gerard samotného. Žádný z nás nepromluvil, jenom jsme tiše seděli a mezi námi bylo hodně nepříjemné ticho. Po čase který se zdál jako několik hodin, možná dokonce několik dnů, měsíců nebo roků, dobře, trochu jsem přeháněl. Stejně po dlouhé době se Mikey vrátil následován Bertem, perfektní.
"Musím něco říct", řekl Bert když si Mikey sedal zpět na svojí postel.
"Tak pojď pryč", řekl Gee a vstal.
"Ne, musím vám všem něco říct".
"Počkej minutu, Mikey nám zrovna říkal nějaké dobré zprávy", řekl jsem, vůbec jsem nechápal proč jsem to řekl. Bylo to jako bych nechtěl, aby Bert něco řekl a já jsem chtěl odejít, ale cítil jsem že musím zůstat kvůli Mikeymu.
"Cože?", Bert se usmál na Mikeyho, potom se otočil na mě a hodil po mě vražedný pohled, já ho tak nesnášim. Nemohl jsem uvěřit, že před pár dny byl můj nejlepší kamarád.
"Fran je těhotná, budeme mít dítě".
"To je skvělá zpráva", zakřičel Bert a začal objímat Mikeyho.
"Ne to není", řekl Mikeyho smutně, když ho Bert přestal objímat a sedl si na postel.
"Proč?"
"Protože, dobře Frank a Gee to už ví, takže ti to taky řeknu, my jenom, my..."
"Spali spolu jenom jednou a používali ochranu", dokončil to Gerard.
"Oh bože, to není možný, ne", řekl Bert.
"Já vím, ale nemyslím si, že je ona typ holky aby chodila s někým jiným."
"To bude v pořádku, já teď musím jít"
"Chtěl si nám něco říct", řekl Gerard.
"Cože? Ne, nechtěl".
"Já musím taky jít", řekl jsem, dostal jsem se nahoru a následoval Bert ze dveří. Když jsme se dostali před dveře, Bert šel k sobě domu a já šel za Fran. Když jsem tam došel, zaklepal jsem na dveře. Světla byla rozsvícená ale nikdo nebyl doma. Rozhodl jsem se, že na ní počkám dokud nepříjde, dobře, neměl jsem nic lepšího na práci. Musel jsem zjistit čí dítě to bylo, sedl jsem si na schodech před dveřmi. Mohl to být Gee? Ne on by to nikdy nemohl udělat svému bratrovi, nemohl by bejt tak bez srdce, ale ne.. Tommy? Ne, on jí tak dobře nezná. Bert? Ne toho nezná. Možná otce já ani neznám. Možná jí Bert znal, myslím, že vypadal šokovaný, když Mikeyho říkal že je těhotná. Jak to přesně řekl? ´Oh bože, to není možný, ne´, proč to tak řekl? Rozhodně ví kdo je otec a pokud mi to Fran neřekne tak donutím říct mi to Berta!

Are you heartless 14

29. prosince 2007 v 15:52 | Pájina |  Translated
Dala bych to sem dřív ale sestra mě sem nechtěla pustit a teď jsem zas koukala na underworld a přitom mě napad jeden příběh.. takže až nikdo nebude doma tak to přepíšu do počítače a budete tu mít první díl
Automobilová nehoda
"Musím jít za Gerarde, říct mu to", řekl jsem tiše.
"Okay babe", odpověděl Tommy
"Půjdeš se mnou?"
"Samozřejmě", usmál se.
Vyšli jsme z domu a drželi se za ruce. Setmělo se a bylo docela chladno, když jsme se dostali na konec ulice, ocitli jsme se před opuštěným Gerardovým domem. Cítil jsem se nervozní přesto nadšený.
"Bude to v pořádku", řekl Tommy a zmáčknul mojí ruku, vypadalo to, jako by mi mohl číst myšlenky. Podíval jsem se dolů do ulice a viděl dva muže jak se spolu drží za ruku, oba byli docela vysocí. Když se přiblížili k nám, poznal jsem je. Pustil jsem Tommyho ruku, vypadal trochu ublíženě, ale myslím že to pochopil.
"Ahoj", řekl Bert s úsměvem.
"Čau", oplatil jsem mu úsměv.
"Takže jak se máte?", zeptal se mě a Tommyho.
"Fajn", odpověděl jsem, "a jak se máš ty?"
"Skvěle", řekl, proč působil tak.. normálně? Kdybych já zjistil že můj přítel chodí s někým jiným, musel bych ho zabít.
"Už musíme jít", řekl Tommy.
"Oh, dobře tak zas někdy ahoj", řekl Bert, pustil Geeho ruku a obejmul Tommyho. Podíval jsem se na Gerarda a on se na mě trochu rozpačitě usmál. A jak to pokračovalo?
Bert pustil Tommyho a obejmul mně.
"Vím to o tobě a Gerardovi tak si nemysli že to nevím. Jenom čekám na správný moment na to abych ho donutil tě odkopnout. A on tě odkopne protože miluje mně, tebe má jenom na sex", šeptal mi Bert zatímco mě objímal.
"Nikdy jsme spolu nespali", zašeptal jsem mu nazpátek.
"Sklapni", zašeptal když mě pustil, "takže uvidíme se v pondělí kluci, papa".
"Co to mělo znamenat?", zeptal se Tommy když jsme se vrátili k němu domu.
"Co?", zeptal jsem se.
"Bert ti něco šeptal, když tě objímal, co ti říkal?"
"Nic důležitýho"
"Řekni mi to babe, prosím"
"On mi řekl ´ vím to o tobě a Gerardovi tak si nemysli že to nevím. Jenom čekám na správný moment na to abych ho donutil tě odkopnout. A on tě odkopne protože miluje mně, tebe má jenom na sex.´je to směšný protože jsme spolu nikdy nespali. Plýtval jsem hodně času chozením s Gerardem když předstíral, že mě miluje, když jsem mohl být šťastnější s tebou.">
"Takže ty mě máš rád?"
"Jo, už odkdy jsme se poprvé setkali, věděl jsem že budeme skvělý kámoši a teď vím, že tě miluju a doufám že budeme vždycky spolu snad aspoň jako přátelé protože nevím co bych bez tebe dělal".
"Miluju tě Frankie"
"Taky tě miluju babe", řekl jsem, zvedl jsem se ze svého místa, přešel pokoj a sedl si vedle Tommyho. Seděli jsme a přitom koukali na nějakej hroznej film v televizi, když jsem slyšel jak se otevřeli dveře. Podíval jsem se na Tommyho který usnul, jeho hlava ležela na mém rameni. Zůstal jsem jak jsme byli protože jeho máma vypadala smířená s tím ,že je gay.
Najednou přišla jeho sestra celá ubrečená. Vstal jsem a pokoušel se nevzbudit Tommyho a šel za ní.
"Co se stalo?", zeptal jsem se jí.
"To máma, na cestě na party nějaké auto nabourala do našeho a my jsme se srazili. Ona je vážně zraněná. Já jsem byla v pořádku, nejsem ani trochu zraněná, ani škrábnutí ale moje máma má zranění hlavy, je ve špatnym stavu. Nechtěla jsem jí opustit, ale musela jsem kvůli Tommymu, cítím se jako by se jí mělo něco stát. Řekneš mu to za mně? Myslím, že já bych to už znovu říct nedokázala."
"Ovšem, řeknu mu to", šel jsem s jeho sestrou do kuchyně.
"Dáš si něco k pití?", zeptal jsem se jí. Opravdu jsem netušil co udělá nebo řekne, nikdy jsem si jí nepředstavoval v téhle situaci.
"Mohl by si mi udělat nějaký kafe?"
"Jasně", udělal jsem jí kafe a sedl si sní je stolu.
"Hádám, že ty řídit neumíš?", řekla s pohledem na mně, její make-up byl rozmazaný a oči červené.
"Um, ne neumím, a ty?"
"Ne, já jenom že je to docela daleko do nemocnice ve které je"
"Jak jsi sem došla?"
"Pešky, ale je to dlouhá cesta"
"Moje máma řídí, mohla by nás odvízt"
"Myslíš že jí to nebude vadit?"
"Jasně že ne, půjdu jí zavolat"
"Díky um, promiň nevím jak se jmenuješ"
"Frank", řekl jsem jí. Vzal jsem telefon ze svojí kapsy a vytočil máminy číslo, po pár minutách to zvedla.
"Franku? Ahoj zlatíčko"
"Ahoj mami, potřeboval bych tvojí pomoc"
"Jakou?"
"Tommyho máma je v nemocnici, je na tom hodně špatně. Její sestra a on se za ní potřebují dostat ale neumí řídit tak mě napadlo jestli by s jim mohla pomoct, tím myslím jestli by si je tam nemohla odvízt"
"Ovšem zlatíčko, je to ten kamarád který bydlí blízko nás?"
"Jo"
"Dobře, budu tam za chvíli, neboj se, papa."
"Ahoj mami", dal jsem si svůj telefon nazpátek do kapsy a šel to říct Tommymu. Ještě spal.
"Tommy", zašeptal jsem potichu. Pohnul se a otevřel oči.
"Co?", zeptal se ospale.
"Tv-tvoje máma."
"Co se stalo?", řekl a vyskočil.
"Měla auto nehodu, má hodně vážné zranění hlavy. Je v nemocnici. Moje máma za chvíli přijede a vezme tebe a Chloe za ní do nemocnice
"Pojedeš se mnou Frankie? Potřebuju tě tam, prosím"
"Ovšem že pojedu babe", pevně jsem ho objal, nic neřikajíc. Tím myslím, co bych mohl řikat, jeho máma byla v nemocnici téměř mrtvá, bože co když umře? Neměl žádnou jinou rodinu, tím myslím, že jeho táta je mrtvý a zbytek rodiny je daleko. Kvůli tomu že jeho máma a táta pili protože jeho sestra si užívala na party a protože on měl rád kluky. Ale co kdyby se musel odstěhovat ke zbytku rodiny? To bych ho už nikdy neuviděl.

Are you heartless 13

28. prosince 2007 v 9:12 | Pájina |  Translated
V tomhle díle je další drsná máma:D
Konec?
"Jak můžeš vědět, že to ví? Jako on ti to řekl? Nebo si to domyslel?"
"Víš jak si se mnou povídal, před dvěma měsíci v pátek?"
"Jo"
"Řekl mi, že si myslí, že je Gerarda s někým jiným. Pak ten pátek říkal, že viděl vás dva jak jste se líbali. Um, myslím si že to bylo v ten den když jste nebyli oba dva ve škole."
"Proč předtím nic neřekl?"
"Říkal, že si chtěl být jistý, že ty něco uděláš."
"Co jsem měl udělat?"
"Dobře, co jsi mohl udělat? Musel jsi před ním v pondělí stát". (A/N: vo čem to sakra melou??)
"Musím to říct Gerardovi"
"Nemyslím si že bys měl"
"Potřebuju ho, potřebuju ho vidět, musím mu to říct".
"Fajn, zavolej mi až mě budeš potřebovat jo?"
"Jasně mami", zahihňal jsem se.
"Sklapni", řekl a šťouchnul do mě.
"Spolehni se", řekl jsem a začal utíkat nahoru po schodech.
"Fajn", zakřičel a běžel za mnou když jsem se dostal na konec schodiště. Rozhlédl jsem se kam bych si sednul. Najednou mě Tommy shodil na podlahu, já ho chytnul za koleno a on na mě spadl. Zrovna když jeho máma vyšla z jednoho z mnoha pokojů- hádám že to byla máma-měla paruku blond vlasům opravdu, opravdu, opravdu krátkou červenou sukni a přiléhavý černý top s nějakými červenými botami. Vypadala dost blbě, bez urážky, ale byla to pravda.
"Ahoj zlatíčka", řekla když překračovala Tommyho nohy "kdo je tvůj kamarád?"
"Frank", usmál se.
"Přítel?", zeptala se ho.
"Ne", řekl Tommy a mírně se začervenal.
"Oh, podívej, jdu s tvojí sestrou pryč- když dostane její prdel z koupelny- jdeme na party, nejspíš tam budeme celou noc, takže se uvidíme zítra nebo další den. A jestli spolu budete spát, potom to dělejte v tvém pokoji protože nechci více rozbitých talířů Tommy. Kuchyňské stoly jsou na jídlo ne na sex, ano baby?"
"Ano mami"
"Dobře! Konečně Chloe, pojď baby jdeme"
"Mami opravdu nemusíš chodit", řekla Chloe, zajímalo mě, proč se o ní Tommy nikdy dřív nezmínil.
"Oh baby, to není žádný problém", o pár minut pozdějš Tommyho máma a sestra odešli, my zůstali sami a seděli jsme na konci schodiště.
"O čem to tvoje máma mluvila? Ty víš, to o těch talířech? A proč si se nikdy předtím nezmínil o tvé sestře?"
"Moje máma a sestra šli jednou na noc pryč a já jsem se dost nudil tak jsem začal uklízet dům a rozbil jsem nějaké talíře. Když moje máma přišla domů byl tu můj přítel a ona si myslela že jsme...no víš co. A moje sestra tu skoro neni, většinou někde flámuje, stejně tak i moje máma. Přál bych si, aby občas byli aspoň trochu normální."
"Tvoje máma a sestra jsou milý.
"Jo jsou ´milý´ ale většinou dost pijou, hodně".
"Dobře, to není tak špatný, myslím že se nemusíš o ně starat nebo tak něco. Ty víš, po tom co se trochu napijou, ale přinejmenším jsou tu pro tebe".
"Tvoji rodiče tu pro tebe nejsou? Tvoje máma je milá a s tvým tátou jsem se nikdy nepotkal, ale myslím že bude taky takový.
"Můj táta um.. dobře, moc často tu není. Hodně pracuje pryč, zrovna je v Paříži."
"Vždycky jsem chtěl jet do Paříže", usmál se Tommy, "ačkoliv pochybuju, že tam někdy pojedu".
"Proč ne?"
"Já nikdy nedostanu co chci...nebo koho já chci", awww sladký Tommy někoho miluje, co když miluje Gerarda? Co když řekl Bertovi o mě a Gerardovi aby mohl být s Geem? Ale Tommy takový neni, Tommy by to nikdy neudělal.
"Tak ty někoho miluješ? Awwwwh"
"Jo, víš co Franku? Já myslím, že jo".
"A kdo to je"
"Když ti to řeknu, slib mi že se z toho nezblázníš", oh bože je to Gerard, já to vím.
"Ovšem že ne", lhal jsem, kdyby miloval Gerarda zabil bych ho!
"Dobře, ne já ti to nemůžu říct"
"No tak"
"Dobře, ta osoba kterou myslím že miluju je..."
"Jo"
"Já nevím jak to říct, ty mě budeš nenávidět a už mě nikdy nebudeš chtít znovu vidět, nemůžu to říct, prostě nemůžu", miluje Gerarda, vím to! Vím to! Jsem si jistý! Co když ho Gerard taky miluje? Co když se rozhodne chodit s Tommym stejně jako se mnou a Bertem? Tohle by mi Gerard nemohl udělat! Znám ho a vím že by mi nikdy nic takového jako tohle neudělal, nebo ano?
"Prosím Tommy, já tě nebudu nenávidět kvůli něčemu co řekneš, vždycky budu chtít bejt tvůj kamarád, já tě miluju!"
"Ano ale.. já tě chci taky", počkat cože?
"Tommy, co tím myslíš?"
"Myslím to tak.. tak že tě miluju ale nechci protože vím že miluješ Geeho a ty mě nikdy milovat nebudeš."
"Vždycky tě budu milovat"
"Co?"
"Miluju tě, miloval jsem tě od té doby co jsem tě poprvé potkal a nikdy tě nepřestanu milovat. Chci být s tebou normálně, ne jako já s Gerardem. Chci chodit po ulicích a držet tvojí ruku a sedět ti ve škole na klíně a říct ti předevšema jak tě miluju, to je to, proč to chci skončit s Gerardem. A jestli budeš můj přítel, chci abysme spolu jeli do Paříže.

Are you heartless 12

26. prosince 2007 v 21:02 | Pájina |  Translated
Kdo zabije nebo alespoň na tejden odstraní mojí sestru dostane ode mně medaili..
Domovní zvonky a polibky
Najednou zazvonil domovní zvonek, zvednul jsem se z Gerarda a šel k televizi, abych jí zapnul.
"Musím jít otevřít", řekl když se znovu ozval zvonek. Jakmile vyšel ze dveří, vyskočil jsem ze svého místa a běžel tak, kam Gerard hodil svůj telefon. Vím, že bylo špatný číst jeho zprávy, ale byl jsem zvědavý co ve zprávě kterou poslal Bert bylo. Zapnul jsem telefon a šel do zpráv. Nic tam nebylo, ale možná to bylo nejlepší, možná jsem nechtěl vědět co v té zprávě bylo. Slyšel jsem jak se hlavní dveře zabouchly tak jsem rychle běžel zpět na svoje místo na jeho posteli.
"Měl si zábavu?", zeptal jsem se ho.
"Moc ne", odpověděl a sednul si vedle mě. Svojí paží mě obejmul a přitáhnul si mě blíž k němu.
"Miluju tě Gee"
"Taky tě miluju Frankie", řekl jsem a zas vypnul televizi.
"Co jsi tu dělal?", zeptal jsem se ho. On mě jednoduše políbil.
"Já jsem chtěl odpovědět ne políbit. Ty mě vždycky políbíš když se tě na něco zeptám?", řekl jsem a přiblížil se blíže k němu.
Znovu mě políbil, krásný, zamilovaný polibek. Běžel svým jazykem po mém spodním rtu a já mu okamžitě poskytl vstup do svých úst. Odtrhli jsme se od sebe a já se přesunul ze strany vedle jeho boků na jeho klín. Naklonil jsem se dopředu a naše rty se spolu znovu srazili v polibku plném chtíče. Jeho jazyk prozkoumával má ústa, zatímco se začal pomalu houpat, jeho boky naráželi na moje. Tichý sten se vydral z mých rtů, když se tření mezi našimi těly stalo nesnesitelné. Přerušil jsem náš polibek a pomalu svlékal Gerardovu košili z jeho perfektního těla, on udělal to samé mě a hodil mojí košili pryč od mého těla na podlahu. Nechal jsem své ruce klouzat po jeho těle, zkoumajíc nově odkrytou kůži. Líbal mi ramena a nechával malé polibky dole u opasku mých džín. Potom je rozepnul a začal stahovat z mých nohou. Sáhl jsem dolů a pomalu rozepínal jeho pásek. Džíny pomalu klouzali z jeho krásného těla a oba dva jsme zůstali jenom v boxerkách. Znovu jsem ho políbil ale on se najednou odtáhl.
"Promiň Franku, j-já nemůžu"
"Co? Nerozumím ti Gee, co se stalo?"
"Cítím se nějak špatně, myslím, že by si měl jít domů"
"Ale Gee! Co jsem udělal?"
"Nic, ty si nic neudělal, já jenom myslím, že bude nejlepší když půjdeš domů".
"Naštval jsem tě něčím? Omlouvám se, já jsem nechtěl, to je všechno moje chyba, omlouvám se Gee", řekl jsem téměř s pláčem.
"Frankie, ty jsi nic neudělal, já se jenom cítím špatně, jdi domů"
"Fajn", řekl jsem, sebral můj telefon a bundu a vyběhl z jeho pokoje. Když jsem zavřel dveře za mnou, slyšel jsem jeho frustrovaný sten. Proč byl on takovýhle člověk? Byla to moje chyba? Vzal jsem si svoje boty a vyběhl pryč z hlavních dveří. Když jsem byl v polovině jeho ulice, zazvonil mi telefon. Aniž bych se podíval, kdo volal, odpověděl jsem a doufal, že je to Gerard.
"Gerarde?", zeptal jsem se.
"Ne, to jsem já, Tommy"
"Oh", řekl jsem zklamaně.
"Frankie, jsi v pořádku?"
"Ne, ne tak docela, mohl bych k tobě přijít?"
"Jasně"
"Teď?
"Jo"
"Díky, uvidíme se za pár minut".
"Papa babe"
"Pa"
Zbytek cesty k Tommymu jsem běžel protože jsem si sním potřeboval promluvit. Zajímalo mě jak Geemu je, možná mi třeba napíše zprávu, ačkoliv jsem o tom pochyboval. Potom jsem si vzpomenul, že mi Tommy něco chtěl říct, zajímalo mě co to bylo. Konečně jsem tam došel, hlasitě jsem zaklepal na dveře a za chvíli mi Tommy otevřel.
"Je tu tvoje máma?", zeptal jsem se ho.
"Ne, šla na nějakou party, takže se vrátí někdy v ranních hodinách totálně opilá, nebo tam zůstane přes noc, víš.. od smrti mého táty pořád pije. Mimochodem proč si se ptal?"
"Jenom mě to zajímalo, můžu tu pár hodin zůstat?"
"Jo, jasně, tak co se stalo?"
"To Gee, chová se ke mně divně"
"Co tím myslíš?"
"Dobře, tenhle víkend jsem u něho chtěl spát, ale on řekl své mámě, že mám přítelkyni. Takže ta dívka, Fran, předstírala že je moje holka a setkala se s Geeho mámou a ona uvěřila tomu, že spolu chodíme. Potom jeho máma šla brzo do práce, takže jsme tam byli jenom já, Gerard, Fran a Mikey. Potom se Mikey rozhodl pozvat Fran na rande, takže teď tvoří takový sladký pár, takže já a Gerard jsme byli konečně sami. Koukali jsme na televizi a jemu přišla zpráva od Berta. Předtím vypadal dost šťastně ale když si to přečetl, úsměv mu zmizel. Potom jsem dostal zprávu od tebe a chtěl jsem k tobě přijít, ale on chtěl abych zůstal, tak jsem to udělal. Stejně jsme koukali na televizi a pak zazvonil zvonek, tak šel otevřít. Já jsem začal kontrolovat jeho zprávy, vím, že jsem to neměl dělat, ale já jsem musel, stejně tam nic neměl, všechny je vymazal.
Když se vrátil, políbil mě, ale to nebyl normální polibek, byl zvláštní, mohl bych říct, že mě miloval. Potom j-jsme byli.. um.. j-jenom v boxerkách a já jsem ho zase líbal, ale on se odtáhl a řekl mi že se cítí špatně a že bych měl jít domů a já jsem tak zmatený. Teď nevím, co mám dělat!", začal jsem brečet.
"Awwww Frankie, nebreč", řekl a začal mě objímat.
"Jsem v pořádku", řekl jsem, když mi utíral slzy, "co si mi ty chtěl říct?"
"Co?"
"Když jsem ti volal, říkal jsi, že mi musíš něco říct, co to bylo?"
"Dobře, zrovna jsem ti chtěl říct dvě věci"
"Jaké?"
"Kterou chceš abych ti řekl jako první?"
"Tu dobrou"
"Dobrou? Dobře, já nevím kterou ti mám říct, protože pro tebe budou pravděpodobně špatný obě dvě"
"Jsem si jistý že nebudou"
"Já nechci zkazit naše přátelství..."
"Chystáš se mi říct že mě miluješ že jo?", řekl jsem se smíchem.
"Ne ovšem že ne", zasmál se. Přísahal bych, že jsem viděl slzu která stekla po jeho líci, když jsem řek to o něm a mě, ačkoliv to bylo nejspíš jenom moje toužící myšlení.
"Takže co si mi chtěl říct?", zeptal jsem se.
"J-j-já tě m-miluju, m-miluju tě.."
"CO?!", Tommy mě miluje!
"Bert mi řekl, on řekl Gerardovi že..."
"Já myslel, že to znamenalo že mě miluješ", řekl jsem se smíchem.
"To je hloupost", zasmál se, "chtěl jsem ti říct že to Bert ví!"
"Ví?"
"Jo"
"O mě a Gerardovi?"
"Jo", oh sakra!!

Are you heartless 11

25. prosince 2007 v 13:35 | Pájina |  Translated
Takže doufám že jste si užili vánoce stejně jako já a tu máte další díl:)
Frankova přítelkyně
Rozhlíželi jsme se po škole a nemohli jsme najít nikoho, kdo by vypadal na to, že by mohl být moje přítelkyně. Sedli jsme si nazpátek na lavičku.
"Franku, nemlátí támhle Jamese nějaká holka?", zeptal se mě Gerard.
"Um jo, myslím, že jsme zrovna našli mojí přítelkyni Gee"
"Ano", přiběhli jsme k dívce která mlátila Jamese, "můžeš přestat na chvíli v zabíjení Jamese a můžu se tě na něco zeptat prosím?", zeptal se Gerard.
"Co?", zeptala se, když James utekl pryč.
"Emo", zakřičel na ní zatímco běžel pryč ze školy.
"Embryo" , zakřičela na něj nazpátek, "takže na co jste se mě chtěli zeptat?"
"Dobře, my jsme gayové a chodíme spolu, ale on taky chodí se svým nejlepším kamarádem takže nesmíš nikomu říct že spolu chodíme. No a já bych chtěl u něj tenhle víkend přes noc spát a on řekl své mámě, že mám přítelkyni, kterou já nemám a já potřebuju někoho, kdo by předstíral že je moje přítelkyně. Zaujalo mě jak si mlátila Jamese a vypadáš pěkně, takže mohla by si předstírat že si moje přítelkyně? Mimochodem já jsem Frank a tohle je Gerard".
"Já jsem Fran a jo dobře, ale jedna podmínka, můžu jednoho z vás namalovat?"
"Jasně můžeš", zakřičel Gerard.
"Skvělý, takže za to mi pomůžete s mojí úkolem na výtvarku?"
"Jo"
"Potom já budu předstírat, že jsem tvoje holka"
"Jo"
"Woo", zakřičel Gerard a políbil mě.
"Kluci na kluky, kluci na kluky", otočili jsme se nazpátek na křičející Frank, opěvující ´kluci na kluky´
"Promiňte, jenom miluje gaye"
"Zvláštní", řekl jsme objímajíc jí, "díky moc za pomoc, přesto je tu jeden malý problém".
"Jaký?"
"Gerard řekl, že se můžeš setkat s jeho mámou tenhle večer, takže co děláš dnes večer?"
"Můj úkol na výtvarku"
"A co kdyby si přišla ke mně a já udělám tvůj úkol na výtvarku zatímco ty a Frank budete přesvědčovat mojí mámu že spolu chodíte"
"Dobře"
Odpočívali jsme u naší lavičky a Tommy a Bert přišli o pár minut později.
"Čau kluci", řekl Gee objímajíc Berta.
"Ahoj baby", odpověděl.
Šli jsme na odpolední vyučování, které uběhlo dost rychle narozdíl od rána. Po škole jsem se setkal s Geem a Fran na naší lavičce a šli jsme nazpátek do školy, aby zbytek kluků odešel pryč. Po asi deseti minutách čekání jsme vyšli ven ze školy a šli do Gerardova domu. Šli jsme dovnitř a našli jeho mámu v kuchyni.
"Ahoj mami, tohle je Frankova přítelkyně Fran"
"Tím myslíš, že spolu zrovna chodí?"
"Jo, to je ona"
"Ahoj Fran... jak se jmenuje příjmením Franku?"
"Um... to je um.."
"Mami, myslím si, že ti zvoní telefon", zakřičel Gerard v kritické chvíli.
"Oh, dejte mi minutu zlatíčka", řekla běžíc po schodech.
"Towersová", pošeptala mi Fran.
"Co?", řekl jsem zmateně.
"Moje příjmení.. je Towersová".
"Oh.."
"Franku, čau", zakřičel Mikey běžíc do kuchyně a přitom mě začal objímat.
"Ahoj Mikey", řekl jsem, "tohle je Fran"
"Přítelkyně?", řekl s úsměvem, věděl, že chodím s Gerardem. Chtěl jsem mu odpovědět, když Gerardova máma vešla do místnosti.
"Dobře, musím jít do práce o něco dříve, takže se uvidíme později Mikey, ahoj Gerarde", zakřičela když nevěděla, kde přesně její syn byl "sbohem Franku a Fran..."
"Towersová", řekla s úsměvem.
"Towersová", opakovala, zamávala na rozloučení a vydala se ke dveřím, "um Fran, mohla by si mi pomoct najít Gerarda?"
"Jasně", řekla s úsměvem a vyšla ven z kuchyně.
"Franku, ona doopravdy není tvoje přítelkyně, že ano?"
"Ne proč?"
"Jen tak.."
"Mohl by si sní jít na rande.. třeba dneska?"
"Myslíš, že by řekla jo?"
"Jo, můžeš se jí zeptat", opravdu jsem netušil, jestli by řekla ano, ale zrovna jsem chtěl, aby jsme já a Gerard byli o samotě. Mikey se okamžitě usmál jakmile vešla do pokoje.
"Nemůžu ho najít", řekla a sedla si na zem. Kopnul jsem do Mikeyho nohy a posunkem jsem mu naznačil ať se zeptá.
"Půjdu najít Geeho", řekl jsem, odešel jsem pryč z místnosti a zastavil se blízko dveří takže jsem mohl poslouchat, jak to pokračuje.
"Dobře, um.. chtěl jsem vědět, jestli by si se mnou nešla na rande, jako dneska večer. Pokuď chceš", poslouchal jsem Mikeyho přes téměř zavřené dveře.
"Wow, dobře um... okay", okamžitě jsem šel říct Gerardovi, že jeho bratr si vezme mojí ´přítelkyni´ pryč na noc, jenže v pokoji nebyl. Potom jsem uslyšel jeho zpěv ze zahrady, prošel jsem kuchyní kde si Mikey s Fran povídali a šel do zahrady najít Gerarde.
"Gee, bože, kde si, hádej co se stalo"
"Dělal jsem ten úkol na výtvarku, mohl by si jí ho dát? Moje máma už odešla?"
"Dobře, ano a ano, ale tak hádej ne?!"
"Díky a co?"
"Mikey jde dnes večer s Fran na rande takže budeme sami", řekl jsem brajíc si úkol z Gerardových rukou.
"To zní dobře!", usmál se a vstával ze svého místa, vzal mě za ruku a vedl mě do kuchyně za Mikeym a Fran.
"Tady", řekl a podal jí její kreslící blok.
"Dík", řekla, dala si sešit do tašky a sedla si nazpátek na židli.
"Já se půjdu připravit", řekl Mikey běžící po schodech. O dvacet minut pozdějš se vrátil dolu, Gerard šel do svého pokoje a já ho následoval.
"Vypadám dobře?", zeptal se mě Mikey jako jsem si v minulosti já ptal jeho.
"Jo", řekl jsem hlasitě, Gerard a Fran vybuchli smíchy.
"Co je?", zeptal jsem se.
"To znělo opravdu úchylně", zasmál se Gerard.
"Sklapni Gee", řekl jsem a odešel na opačnou stranu od něj.
"Nooo vrať se Frankie", řekl zatímco mě popadl za paži a zatáhl mě do svého pokoje. Vzdal jsem se a šel sním do pokoje, sedli jsme si na chvíli na postel a koukali na něco hrozného v televizi, potom jsme slyšeli zaklepání na dveře.
"Dále", zakřičel Gerard.
"Ahoj", řekl Mikey, "jdu teď pryč, takže uvidíme se později".
"Dobře", řekl Gerard, vypadal dost zaujatý televizí.
"Kam půjdete potom vy dva?", zeptal jsem se Mikeyho.
"No.., ona chce jít k sobě domu aby se upravila a potom já nemám žádný nápad"
"Wow, dobře bude legrace", řekl jsem a zamával mu, zamával mi nazpátek a zavřel dveře. O pár minut pozdějš jsme slyšeli jak se hlavní dveře otevřeli a zavřeli. Po několika hodinách se Mikey vrátil a Gerardova máma taky. Na služební cestu poslali někoho jiného takže pro mě bylo nesmyslné tu zůstávat, jak řekl Gerard. Omluvil jsem se, že je moje máma nemocná a šel domů. Uběhlo několik měsíců než jeho máma musela znovu odjet na víkend pryč. A já byl konečně v jeho domě na noc. Strávili jsme několik hodin sezením a díváním se na televizi, byl jsem znuděný, přepínal jsem a pořád měnit kanály. Gee mi nadával:
"hey já se na to chtěl koukal"
Hodil po mě vražedný pohled, pak mě objal a vrátil se zpět k sledování televize. Po hodinu nebo tak nějak Gerard dostal zprávu, otevřel telefon a přečetl si jí. Úsměv, který byl na jeho tváři zmizel, vypnul telefon a hodil ho přes pokoj.
"Co se stalo?", zeptal jsem se zvědavě.
"Nic", odpověděl, "jenom Bert"
"Co sním?"
"Ptal se mě, jestli bych se sním chtěl sejít na schůzku dnes večer nebo zítra. Jsem jenom trochu znepokojený, nic důležitého", přiblížil jsem se blíž k němu a vzal ho do objetí, o pár minut pozdějš jsem dostal zprávu já. Otevřel jsem telefon a četl zprávu: ´zavolej mi Frankie, je to naléhavé lásko, Tommy xxx´.
Začal jsem být ustaraný, co když se mu stalo něco hrozného, nebo to bylo něco nedůležitého? Jediná věc kterou jsem mohl udělat, bylo abych mu zavolal, tak jsem to udělal.
"Franku, musím ti něco opravdu důležitýho a naléhavýho říct a myslel jsem, jestli by si mohl ke mně přijít, třeba teď"
"Nemůžu, nemám čas, tak bys mi to mohl říct teď"
"Já si ale opravdu myslím, že bude nejlepší když příjdeš"
"Um dobře, tak se brzo uvidíme"
"Papa babe",
"Kdo to byl?", zeptal se Gerard.
"Tommy, říkal že mi musí něco důležitýho říct, takže já teď jdu k němu, budu tam jenom chvíli."
"Prosím zůstaň se mnou Frankie"
"Gerarde, nebudu tam dlouho"
"Zůstaň", řekl když vypnul televizi a přisunul se blíž ke mně, "prosím", zašeptal, když mě chytil za ruku.
"Dobře", řekl jsem a pohladil ho po ruce, "budu muset zavolat Tommymu a říct mu, že nemůžu přijít"
Gerard se začal smát.
"Nemůžeš?", zeptal se pořád se smíchem.
"Sklapni nebo půjdu", řekl jsem a vstal. Gerard mě popadl za paži a já se obrátil a vstal jenže jsem zakopl o krabici a přistál na něm. Usmál se a obmotal svojí ruku kolem mého pasu.
"Um, kam jsem dal svůj telefon? Musím zavolat Tommymu.", řekl jsem a natáhnul ruku pro svůj telefon.
"Zapomeň na Tommyho", řekl, sebral mi telefon a hodil ho na podlahu.
"Proč si to udělal?", zeptal jsem se ho, neodpověděl, "čekám na odpověď".
Políbil mě, neodpověděl a stále mě líbal. Natáhl se, lehl si zpět na postel a táhnul mě sním takže jsem byl znovu na něm.
"Miluju tě", řekl jsem.
"Taky tě miluju", políbil mě. Opravdu ho miluju.

Are you heartless 10

24. prosince 2007 v 9:07 | Pájina |  Translated
Takže tady máte můj vánoční dárek.. chtěl jsem vám ho dát už včera jenže mě sem sestra nepustila:( přeju vám hezký (úchylný) vánoce a hodně dárků.. přání na novej rok si nechám až na příští tejden..
btw.. když jsem se koukla na počítadlo tak jsem zjistila, že už mám návštěvnost přes 1000 lidí, což pro mě hrozně znamená.. takže díky za návštěvnost a za komenáře..
MERRY X-MAS!!
Ví to?
Strávili jsme den díváním se na DVD a trávili jsme spolu čas, který jsme normálně neměli. Gee šel domů kolem 6. hodiny a když odešel, šel jsem do postele, potřeboval jsem se pořádně vyspat. Pomalu jsem usnul a vzbudil se hodinu před školou. Připravil jsem se a opustil dům, cítil jsem se šťastný, to pro mě nebylo obvyklé. Vyšel jsem na ulice kde jsem potkal Berta.
"Hey Berte, co tak brzo"
"Joo, myslel jsem, že když půjdu takhle brzo mohl bych strávit s Gerardem před školou více času. Ale jsi tu taky brzo. Co tu vlastně v tuhle dobu děláš ty Franku?"
"Obvykle nechodím brzo, jenom to závisí na čase kdy vstávám"
"Půjdu s tebou do školy, hmm?"
"Jo dobře", v polovině cesty jsme potkali Tommyho. Dostali jsme se do školy a ostatní kluci už tam byli. Vešli jsme do školy na první hodinu, která ubíhala dost pomalu, nepomáhalo tomu že byla s Bertem a mezi námi bylo trapné ticho, vypadal dost rozrušeně přesto nazlobeně.
Potom jsme měli hodinu zeměpisu venku tak jsme si všichni spolu sedli na naší lavičku. Bertova nálada se ani trochu nezlepšila, bavili jsme se o počasí a směru větru, zatímco Bert tiše seděl. Gerard ho objímal a snažil se z něho dostat co se stalo.
"Včera jsme vás neviděli, kde jste byli?", ptal se Bob mně a Gerarda.
"Nic zajímavýho, dělal jsem něco na zeměpis, ale řekl jsem své mámě že jsem gay a byla z toho dost mimo, pak řekla, že bych neměl jít do školy a měl bych počkat než budu připraven se vrátit a říct všem mým přátelům že jsem gay.
"To zní zábavně, a kde si byl ty Gee?", zeptal se Bert tiše.
"Mikey byl vážně nemocný tak jsem zůstal doma abych ho ohlídal, protože máma měla nějakou důležitou schůzku v práci.", to byla trochu pravda, protože Mikey byl nemocný, ale myslím že Tommy ví že jsme lhali. Plácl mě přes nohu abych mu věnoval pozornost a napsal na ruku: ´lháři´, dobře, určitě vědět že jsme lhali. Kopl jsem ho do nohy a on mi to oplatil, tak jsme pokračovali v kopání a hihňání se s ostatními když Bert řekl něco velmi... neočekávaného.
"Nebyl jsi někdy ráno poblíž Franka Gee?"
"Co?", zeptal se Gee opatrně.
"Ty jsi nevolal ráno Frankovi? Ty jsi nešel k němu domů? Ty jsi ho nelíbal?"
"B-berte já tě miluju"
"Opravdu? Protože když někoho miluješ normálně nelíbáš někoho jiného, tak proč si ho teda líbal Gee?"
"Já líbal Gerarda, on mě nelíbal, já políbil jeho to byla chyba Berte on mě nemiluje a nikdy nebude a mě je to jedno protože já miluju někoho jiného", řekl jsem. Zraňovali mě slova že ho nemiluju, ale on ví, že jsem to nemyslel tak, jak jsem to řekl
"Jak si tím můžu bejt jistý? Jak můžu vědět že ho šíleně nemiluješ? Jak můžu vědět že tě taky nemiluje? Jak můžu vědět že vy dva spolu nechodíte?"
"Protože Frank chodí se mnou", to bylo neočekávaný, věděl jsem že Tommy je můj kamarád, ale nemyslel jsem si že bude lhát takhle ostatním kamarádům, "řekni mu to baby"
"To je pravda, nejsem Gerardův přítel, jsem s Tommym", řekl jsem ty slova, jak jsem je zrovna správně cítil.
"Gerarde omlouvám se, já jsem si to jenom myslel že jste se líbali protože jste spolu chodili a já tě miluju Gerarde Wayi, omlouvám se", řekl Bert utíkající pryč, nedostal se moc daleko protože ho učitelé zastavili. Bob a Ray šli k ostatním na lavičku hledat směr větru a Gerard běžel za Bertem.
"Proč si lhal Bertovi?"
"Protože ty miluješ Gerarda a já myslím, že se chystáš ve správný čas to Bertovi říct"
"Co já?"
"Co ty? Říct to Bertovi? Ovšem že mu to řekneš"
"No, myslel jsem to, že ho miluju?"
"No ovšem, ne snad?"
"Já nevím Tommy, někdy myslíš, že ho miluju a někdy cítím že je to špatně"
"Možná se cítíš špatně protože je stejně i s Bertem"
"Jo, to bude tak, dík že si to řekl Bertovi"
"V pohodě, co bych neudělal pro kámoše", usmál se, protože věděl že bych chtěl být víc než kámoš, "oh bože, je tu Bert"
"Skvělý", řekl jsem přibližující se k Tommymu. Gerard zvedl ruku a vzal ho za jeho, přišli k nám a tiše si sedli na lavičku. Bob a Ray se dostali přes zeď na které seděli a přišli k nám.
"Jste všichni v pořádku?", zeptal se Ray tiše.
"Jo", odpověděl jsem když jsem spočinul hlavou na Tommyho rameně, Bert se usmál a držel Gerardovu ruku.
Školní hodina brzo skončila ale stejně jsme skoro nic nedělali. Mě bylo všechno opravdu jedno, protože má mysl se zabývala jinými věcmi. Šli jsme ven na další hodinu, která byla extrémně zábavná (ano opravdu) hodina dějepisu, vytrhl jsem list z mé knihy a napsal Tommymu vzkaz. Hodil jsem ho po něm, on ho otevřel, něco naškrábal a hodil mi ho nazpátek. Otevřel jsem ho, povzdechl si a položil ho na stůl. Zrovna když jsem ho položil, učitel na dějepis si toho všiml a sebral mi to.
"Mohlo by to být ve skutečnosti Franku? S lásko Frank xx. Ne dokud jste spolu, s lásko Tommy xxx", Pan Namton vzkaz přečetl nahlas celé třídě.
"Tommy, Franku jděte pryč z mé třídy", zvedl jsme se a šli ke dveřím.
"Opatrně pane, nejspíš jdou utéct na záchody", zakřičel James smějící se svému vlastnímu vtipu.
"Dobrý nápad", zakřičel Tommy na odpověď.
"Awww teplouši!, řekl Jack, jakoby to už tak nebylo jasné.
"A hrdí na to", řekl jsem.
"To je nemoc", řekl James čekající na zbytek třídy než se sním shodne. Zatím se je pan Namton pokoušel uklidnit a poslat nás pryč ze třídy.
"Našli jsme teplouše, nechutné, že ano Jamesi?", řekla Gina přibližující se k Jamesovi.
"Jo znechutili mě", odpověděl
"Je tohle nechutný?", zeptal se Tommy líbající mě před celou třídou, políbil jsem ho nazpět zatímco James, Gina, Jack a Emily na nás křičeli urážky, odtáhli jsme se od sebe, usmáli a vyšli ven ze třídy. Sedli jsme si u stolu v učitelově kabinetě a pan Namton přišel ze třídy.
"Myslím, že vy dva byste měli o tuhle hodinu pracovat tady, že ano?"
"Jo", řekl jsem, "omlouvám se za to předtím pane"
"My se nemáme za co omlouvat, všichni tu mají homofobii včetně jeho", řekl Tommy, vypadal dost naštvaně.
"Já vůbec nejsem homofobista (řiká se to tak??), ve skutečnosti, můj táta byl gay s bratrem mé mámi. Někteří lidé si mysleli, že jsem byl gay, ale já nebyl, já miluju svojí ženu, Clare".
"Wow", usmál jsem se, mírně šokován. Poté co nám odvyprávěl jeho životní příběh se pan Namton vrátil zpět do třídy, o pět minut později se vrátil, dál nám nějaký papír a řekl, abysme našli nějaké informace o Hitlerovi a napsala referát o něm, o Hitlerovi ne o panovi Namtonovi.
Přišel, aby zkontroloval, jestli jsme postoupili přes polovinu lekce (Pan Namton ne Hitler). Sebral náš referát, přečetl si ho a dal nám knihu o Hitlerovi:
"Podívejte, tady jsou dokonce nějaké obrázky", řekl obracející na obrázkovou stranu, "na tomhle obrázku vypadá jak moje manželka".
"Wow", řekli jsme slušně.
"Potom mi řekněte jak jste postoupili", řekl vycházejíc zpět do třídy. Jakmile odešel, vybuchli jsme v záchvatu smíchu. Nakreslil jsem obrázek Hitlera, který vypadal více jako žena než muž. Hodil jsem ho přes stůl a pokoušel se ho nakreslit znovu. Pan Namton vešel znovu do kabinetu a sebral můj obrázek.
"Oh dobrý bože Franku, tohle chceš použít ve vašem referátu?", zeptal se.
"Ne"
"Můžu si to vzít?" To vypadá úplně jak moje manželka, vypadá tam tak spokojeně, nevadí ti že si to vezmu?"
"Ne, klidně si to vemte"
"Díky moc Franku, nepřestávejte pracovat a budu rád když tuhle vlajku bude kreslit Tommy, vypadá to pak jak fotografie"
"Tohle je fotka, Frank bude kreslit a já psát"
"Oh, dobře nebudu vás vyrušovat z práce", řekl když šel do své třídy zatímco si skládal obrázek jeho ´manželky´ a vkládal si ho do kapsy. Chtěli jsme práci dodělat do konce hodiny, ale pan Namton říkal, že můžeme místo toho jít na oběd. Sedli jsme si na lavičky s Bobem, Rayem, Gerardem a Bertem.
"Rayi můžeš mi pomoct v knihovně s úkolem prosím?", zeptal se Bob táhnoucí Raye ke školní budově.
"Tommy, můžu si s tebou promluvit?"
"Jasně že můžeš Berte"
"Můžeme teď?"
"Oh dobře, jo tak pojďme", řekl odcházející s Bertem pryč.
"O kom myslíš že se chtěli bavit?", zeptal jsem se Geeho.
"Nevím, Franku ti opravdu nechodíš s Tommym že ano?"
"Ne Gee, chodim jenom s tebou"
"Dobře, Franku nechtěl by si u mě spát přes noc, jako po celej víkend? Moje máma je pryč na služební cestě."
"Super, musím se zeptat mámi", vzal jsem mobil z kapsy a napsal zprávu mámě, o pár minut později mi odpověděla, "říká že můžu"
"Skvělý", seděli jsme spolu a mluvili o ničem důležitém a zajímali se o čem spolu mluví Tommy s Bertem. Potom Geemu zazvonil mobil.
"Ahoj mami... um ne Frank není gay.... má přítelkyni... někdy se sní setkáš... um dobře..zavolám ti nazpátek jestli bude moct.. jo miluju tě mami.. ahoj"
"Co?"
"Řekl jsem své mámě že máš přítelkyni a ona se sní chce setkat, předtím než u nás budeš spát"
"A co budeme dělat?", zeptal jsem se bojácně.

Are you heartless 9

22. prosince 2007 v 14:55 | Pájina |  Translated
Nejspíš poslední díl před vánocema, to záleží na mojí chuti k překládání..
Nikdy!!
"Mám přítele mami"
"Wow a kdo to je?"
"Gee"
"Gerard, tvůj kamarád?"
"Jo"
"Takže jak dlouho, jak se to říká?"
"Chodíme?"
"Ano, to je to, jak dlouho spolu chodíte?"
"Asi tři měsíce", řekl jsem potichu a díval se do země.
"To je skvělý, že ano?"
"To je špatný"
"Co je špatný Frankie?"
"Miloval jsem Geeho asi tři měsíce, ale neřekl jsem mu to a potom jednoho dne jsme šli nakupovat a já jsem mu řekl, že ho miluju a on mi na to řekl, že má přítele, později jsem zjistil, že jeho přítel byl Bert. O pár dní pozdějš jsem šel do kavárny a slyšel Geeho s Bertem jak si povídají, že se cítí kvůli mě špatně. Potom jsem šel do parku, kde jsem se setkal s Tommym, kterého jsi zrovna viděla. Ten den jsem dostal zprávu od Geeho, že se chce se mnou setkat v kavárně a já tam šel. Řekl mi, že mě také miloval a zeptal se mě, jestli bych chtěl být jeho přítelem. Řekl jsem ano, i když on zrovna taky chodil s Bertem, a teď já chodím s Geem který zároveň chodí s Bertem, takže miluje mě stejně jako jeho, takže to je to, jak mě zneužívá. Můj život je v totálním chaosu mami. Miluju Geeho, ale myslím si že ne tolik jako dřív."
"Dobře, nevím co ti na to říct Frankie, ale budeš si to muset rozmyslet a udělat správnou věc, věřím ti že jí uděláš, takže kdo je ten do koho si se zamiloval?"
"Tommy"
"To je ten kluk jak odtud s pláčem běžel pryč?"
"Jo"
"Mimochodem, proč brečel?"
"On mě políbil a já mu to oplatil, ale on utekl a já nevím, jestli mě má rád, jestli mě má opravdu rád nebo jestli mě nenávidí. Co když mě nenávidí mami?"
"Miláčku, on tě nemůže nenávidět"
"To ty nemůžeš vědět"
"Jdi do postele si odpočinout a uvidíme jak to dopadne zítra, hmm?"
"Dobře"
Udělal jsem jak řekla máma a šel jsem do postele, rychle jsem usnul a vzbudil se další den brzo ráno. Vstal jsem a šel se připravit do školy. Sešel jsem dolů po schodech a všiml si máminých klíčů ve dveřích. Udělal jsem si něco k jídlu a vzal si nějaký cd. Zrovna jsem odcházel do školy když někdo zaklepal na dveře. Otevřel jsem a uviděl Gerarda.
"Čau baby", řekl s úsměvem, jeho božský úsměv byl tak překrásný, mohl jsem ho vůbec přestat milovat? Možná jsem si jenom myslel, že ho nemiluju, protože ve skutečnosti byl láska mého života a my byli předurčení abychom byli spolu.
"Můžu jít dál Frankie?"
"Jo promiň, ještě skoro spím"
"Awwwh", řekl, když mě začal objímat. Pustil jsem ho dál a došli jsme do obývacího pokoje a drželi se za ruce.
"Včera jsem tě neviděl, kde jsi byl? Tommyho jsem také neviděl, nevíš kde byl?", řekl a znovu mě objal, mě to nevadilo.
"Jo, zůstali jsme tu přes noc a šli jsme pozdě spát, vstávali jsme někdy po dvánácté, tak jsme mysleli, že bychom tu mohli přes den zůstat, jenže potom mě moje máma nachytala a teď ví že jsem gay".
"Co na to říkala?"
"Myslel jsem, že mě vyhodí pryč nebo něco podobnýho, ale ona tomu překvapivě rozuměla, dokonce mě objala a řekla mi, že je pyšná".
"Moje máma byla totálně šílená"
"Ona ví, že jsi gay? Co na to říkala?"
"Ano, ví že jsem gay, totálně se zbláznila, křičela na mně a chovala se hrozně, házela po mně věcma a potom mě obvinila, že jsem všechno zničil. Řekl jsem její přítelkyni, že jsem gay a ona to popřela, žije v nějakym světe fantazie, kde oba její synové jsou dokonalý a ne jenom Mikey."
"Dobře, já myslím že jsi perfektní", řekl jsem a jemně jsme ho políbil na tvář, "a ona o nás ví?"
"Řekl jsem jí o Bertovi a to jí totálně sebralo, ale později řekla že je za mě šťastná "
"Oh", řekl jsem trochu zklamaně, "myslíš, že jí to řekneš i o nás?"
"Ne", řekl s nepatrným úšklebkem, "protože kdyby to věděla, potom bys nemohl u nás tenhle víkend zůstat a pokud by si u nás nemohl zůstat přes tenhle víkend potom bych se nemohl s tebou pobavit"
"Dobrý nápad", řekl jsem když se naše rty setkali ve vášnivém polibku. Najednou jsem slyšel kroky, rychle jsem se odtáhnut od Geeho.
"Co to bylo?", zeptal jsem se vystrašeně
"To je pravděpodobně tvoje máma", řekl táhnoucí mně k sobě, "miluju tě Frankie"
"Taky tě miluju baby", řekl jsem a znovu ho políbil. Nadskočili jsme když jsme slyšeli zabouchnout se dveře a frustrovaný a rozzlobený výkřik vycházející zvenčí mých dveří.
"Co to bylo?", zašeptal Gee.
"Já nevím.. Gee mohli bysme tu dnes zůstat? Jako nejít do školy, prosíím"
"Ale co by na to řekla tvoje máma?"
"Ona mi řekla abych nešel do školy, tady mi nechala vzkaz", řekl jsem podávající Geemu dopis co mi tu nechala máma.
"Frankie miláčku, vím že si byl včera rozrušený tak si myslím, že bude nejlepší když zůstaneš dnes doma místo školy. Miluju tě baby, jsem tak pyšná. Posílám tu pusu. P.S. Sehnala jsem ti nějaké nové spodní prádlo, nechala jsem ti ho na kuchyňském stolu, miluju tě baby."
"Ooo ukážeš mi svoje nový spodní prádlo Frankie", řekl Gee a začal běhat po kuchyni.
"Gee, mám ho na sobě"
"Jo", zakřičel a přiběhl ke mně. Nyní jsem seděl na židli a Gee na mně.
"Gee, baby slez"
"Nikdy!"
"Prosím"
"Nikdy!"
"Prosím"
"Nikdy!"
"Vošukej mě"
"Nikdy!"
"Hah", zasmál jsem se, pyšný že jsem ho nachytal.
"Žádný takový Frankie, vošukám tě kdy budu chtít! Rozhodně"
"Vypadáš si tím dost jistý"
"Jsem Frankie, jsem", sedli jsme si spolu na pohovku. Gee sedící vedle, mě s láskou obejmul, vypadal že se trochu uklidnil. Doopravdy jsem toho kluka miloval, byl moje opravdová láska, můj blízký přítel a muž kterému jsem byl předurčený abych sním byl navždy.

Are you heartless 8

20. prosince 2007 v 20:51 | Pájina |  Translated
Řikala jsem si, že dám další díl až zejtra, ale když jsem se podivala na počet komentářů tak mě začalo hryzat svědomí..no prostě jsem musela dát další díl:)
Sladkosti a přiznání
Uběhli už tři měsíce a já pořád chodil s Gerardem, stejně jako Bert. Byl jsem na cestě do školy, ve které strávím celý den díváním se na Gerarda s Bertem jak se milují. Tak to šlo pořád: během školy byl pořád s Bertem, po škole ale chodil se mnou, pokuď někde neviděl Berta, ale mě stejně miloval. Každou sobotu strávil den se mnou, miloval jsem to, jen já a Gerard, nikdo nás nerušil a nikdo nezjistil naše tajemství. Došel jsem ke škole a viděl Gerarda jak sedí na lavičce Bertovi na klíně. Už jsou to tři měsíce co jsem běžel.. běžel ke starým schodům dokud mě někdo nepřesvědčil vrátit se zpět.
"Čau", usmál jsem se na ně.
"Ahoj Frankie", zakřičel Bert shazující Gerarda z jeho klínu a objímající mě. Když skončil s mým škrcením, vrátil se zpět sednout si s Gerardem na jeho klíně a pokračovat v společném hihňání.
O pár minut později přišel Tommy a po něm Bob a Ray, chodili spolu už kolem dvou měsíců. Byl jsem kvůli nim šťastný, ale i jsem na ně žárlil, přál jsem si abychom mohli já s Gerardem říci našim přátelům, že spolu chodíme jako Bob a Ray, aby mohli být šťastní i za nás, ale věděl jsem že jim to nebudu moct nikdy říct. Bylo to tajemství, které věděl pouze já a Gerard, ale Tommy to věděl také, byl jsem si však jistý, že mu můžu důvěřovat.
O pět minut pozdějš jsme došli do školy kde jsme měli čelit dni extrémně nudné a opravdu nesmyslné práce. Ráno uběhlo pomalu a po chvíli která se zdála jako několik dnů konečně přišel oběd. Seděli jsme u stolu a mluvili o našich rodinách:
"moje sestra chodí s klukem který chodí s její nejlepší přítelkyní a ona ví, že chodí s její nejlepší přítelkyní, ale stejně chce být sním. Myslím, že je to špatný, tím myslím, že bych nemohl chodit s klukem, který by chodil s mým nejlepším přítelem. Já bych to teda svému příteli chtěl říct... a co vy?", řekl Tommy dívající se mým směrem.
Kdyby můj Frankie chodil s Geegeem, potom bych chtěl, abys mi to řekl.", řekl Bert Tommymu, "to je jenom zlo, ale vím že moje princezna by mi to neudělala, že ano baby?", kdyby tak Bert věděl.
"Ne neudělal miláčku, na to tě příliš miluju", to mě zranilo. Jak mu mohl Gerard tolik lhát? Potom spíše, jak jsem mohl já?
"Ale já myslím, že bych nemohl chodit s někým kdybych věděl, že chodí s mým nejlepším přítelem a co vy kluci?", Bert nepřestával mluvit jak špatný by to bylo a občas jsem přemýšlel nad tím, jestli to všechno neví.
Nemohl jsem zůstat tak v klidu když Tommy nejspíš mluvil o mně a Gerardovi.
"Kdyby ten kluk stál za to, potom bych sním chodil", řekl jsem konečně.
Pokračovali jsme v konverzaci zatímco Bert a Gerard se nenápadně plížili ke starému schodišti. Brzy po obědě jsme šli zase do školy, odpoledně uběhlo docela rychle.
Všichni jsme se setkali po škole a brzy potom jsem šel domů spolu s Tommym. Vždycky chodil po škole ke mně domů, protože Gerard trávil noc s Bertem. Žárlil jsem, ale přemáhal jsem to, protože jsem věděl, že to musí dělat abychom mohli být pořád spolu. Konečně jsme se dostali k mému domu a když nás opustila moje máma, aby šla nakupovat, vzali jsme si nějaké DVD a nakradli nějaké sladkosti k jídlu.
"Tommy?"
"Ano Frankie?"
"Proč si se na to při obědě ptal? Ty víš, na otázky o tvé ´sestře´?"
"Já nevím, ale ty víš jak se teď Bert cítí"
"Tommy, já nevím co dělám, já miluju Geeho ale cítím se tak sobecky a provinile"
"Ty miluješ Gerarda a já myslím, že on tebe taky, jediný důvod proč s tím nesouhlasím je to ´že někdo se někoho chystá zranit a já nechci vidět jak tě zraní Frankie"
"To se nestane Tommy, protože když Gee mi zlomí srdce, budu vědět že ty tu budeš pro mě, nezáleží jak"
Myslím, že to teď bude v pořádku, když jsem nebyl s Geem, chodil jsem s Tommym, je skvělý a není tak ošklivý jako ostatní. Můj život je v totálním chaosu, chodím s Gerardem který chodí s Bertem, který si myslí, že ho Gerard moc miluje a já si myslím, že Gerarda postupně přestávat milovat, ale nemůžu se sním rozejít. Dobře, mohl jsem, ale nechtěl jsem, protože jsem byl vystrašený z toho, říct klukovi, že si myslím, že už ho nemiluju.
"Tommy, chceš tu přes noc zůstat?"
"Umm, dobře, ale musím zavolat mojí mámě, vždyť jí znáš"
"Jasně.. myslíš, že jí to nebude vadit?"
"Nejspíš ne. Snad nebude mít žádný poznámky. Můžu si půjčit telefon?"
"Jasně, tady", řekl jsem podávajíc mu telefon. Tommy rychle vytočil číslo a po několika minutách rozhovoru skončil. Měl dovoleno tu zůstat.
"Takže co chceš dělat?"
"Napadlo mě pár věcí", vlastně jsem tohle zrovna nechtěl říct, jenom jsem měl zvyk myslet nahlas.
Zrovna jsme skončili sledováním opravdu šíleného filmu a nakonec během sledování jednoho z nejhorších DVD jsme usnuli.
Pomalu jsem se probouzel tváří-v-tvář Tommymu, který měl paže omotané kolem mého pasu. Usmál jsem se pro sebe a znovu usnul. Někdy pozdějš jsem se znovu vzbudil opírající se zády o Tommyho, ačkoliv jeho paže byli stále kolem mého pasu. Otočil jsem se tváří k němu a viděl že se zrovna probouzí.
"Dobré ráno", usmál se
"Ahoj", řekl jsem ospale
"Kolik je hodin?"
"Okolo čtvrt na jednu", usmál jsem se.
"Tommy?"
"Ano?"
"Co je za den?"
"Středa, co děláme ve středu ve čtvrt na jednu, měli jsme být ve škole"
"Už jsme ztratili polovinu dne takže bychom mohli strávit zbytek odpočinkem hmm?"
"Dobrej nápad"
"Joo", zakřičel jsem objímající Tommyho, držel jsem ho trochu silně.
"Můžeme jít sehnat nějakou snídani předtím než mě udusíš?", řekl přidušeně zatímco jsem ho objímal.
"Jistě", pustil jsem ho a šli jsme dolů po schodišti a do kuchyně kde jsme si vzali nějaké cereálie a sladkosti a sedli jsme si ke stolu, abychom se najedli. Později jsem našel dopis od mé mámy:
"Ahoj Frankie, neviděla jsem tě dnes ráno, musel jsi odejít brzo ráno a jít ke svým přátelům bez knih, doufám, že jsi měl skvělý den ve škole. Dnes budu pracovat dlouho tak se uvidíme až přídu z práce. Miluju tě Frankie, posílám ti pusu", četl jsem nahlas Tommymu a sobě.
"Takže jak budeme odpoledne odpočívat?", zeptal se Tommy
"Jakkoliv jak budeme chtít, hádám", odpověděl jsem.
"Jako takhle", řekl Tommy když jeho rty se setkali s mými, zarazil jsem se. Myslel jsem, že mám rád Tommyho víc než přítele, ale chodil jsem s Gerardem, ale Gee chodil s Bertem, takže bylo jedno jestli se budu líbat s Tommym, správně? Samozřejmě, tak jsem mu polibek oplatil. Oba jsme se odtáhli pryč a Tommy si sedl chvíli vytřeštěně hledíc na podlahu, pak vstal a šel ke dveřím.
"Omlouvám se Frankie, já jenom..."
"Zůstaň prosím"
"Musím jít"
Tommy odešel z mého domu. Sedl jsem si a přemýšlel o mém životě. Najednou moje máma přišla do kuchyně.
"Franku, co tu děláš?"
"Bylo mi špatně"
"Nelži mi Frankie, zrovna jsem viděla tvého kamaráda jak brečel a běžel pryč odtud, nebudu neštvaná tak mi to řekni Frankie prosím"
"Říct ti to, jak bych ti to mohl říct"
"Franku, jsem tvoje matka!"
"Ale nebudeš chtít být až zjistíš že jsem gay"
"G-gay?"
"Jo, tvůj jediný syn je gay, jsi šťastná? Teď víš, proč jsem ti to nemohl říct"
"Frankie, já jsem tak pyšná", řekla objímající mě, dobře, slyšel jsem správně? Ona řekla ´pyšná´?
"Pyšná?", zeptal jsem se jí mírně šokován.
"Pyšná protože si natolik odvážný být sám sebou a nepopíráš kdo jsi", nyní mě objímala ještě víc, bylo to docela děsivý, tohle nebyla moje máma.
"Mami nevzala si si něco? Drogy? Jsi nadrogovaná?
"Ne Frankie, jsem jenom šťastná, že jsi mi to řekl, tak proč tvůj přítel brečel?, řekla nakonec.
"To je dlouhej příběh a neměla si být v práci?"
"Mám čas, pracovat odpoledne budu až zítra, ne dneska, spletla jsem si jenom dny, tak mi to řekni Frankie, prosím"
Dobře, už jsem jí řekl, že jsem gay a ona se zachovala líp než jsem čekal, tak jsem si jistý, že je připravena slyšet všechno ostatní. Dobře jdu na to..

Are you heartless 7

19. prosince 2007 v 17:18 | Pájina |  Translated
Konečně jsem přijela z otravného nakupování vánočních dárků a usedla k počítači abych přeložila další díl.. je to dost krátký ale prostě takhle dlouhá ta kapitola byla..
Ano nebo ne
Probudil jsem se v půl jedenácté a šel se připravit. Zrovna když jsem si na chvíli usedl k televizi, někdo zaklepal na dveře. Okamžitě jsem odpověděl a uvítal Tommyho.
"Čau", řekl vesele.
"Ahoj", odpověděl jsem, ne moc vesele, protože jsem se zrovna probudil. Zavedl jsem ho do kuchyně a šli jsme se napít, v jedenáct hodin jsme opustili dům a pomalu šli do kavárny. Přišli jsme dost brzo, tak jsme si koupili nějakou kávu a šli jsme si sednout abychom se napili. Pár minut před dvanáctou přišel Gerard, koupil si kafe a přisednul si ke mně a Tommymu.
"Čau", řekl s úsměvem.
"Chystal jsem se jít do nějakýho obchodu, tak se uvidíme později Frankie", usmál se Tommy "Sbohem Gerarde"
Byl bych radši kdyby tu Tommy zůstal a také jsem nechápal proč odešel.
"Tak proč si se chtěl sejít?", zeptal jsem se Gerarda netrpělivě, protože jsem zrovna chtěl být doma, odpočívat, dívat se s Tommym na filmy a zapomenout na Gerarda.
"Kdo to byl? Vypadal hodný a jak ti říkal ´Frankie´, jenom kamarádi ti říkají Frankie, takže kdo to byl?", ptal se Gerard nebo spíš chtěl slyšet vysvětlení. Nevěděl jsem jestli to opravdu chtěl vědět nebo spíše nechtěl slyšet mojí odpověď.
"To byl Tommy a ty si mi neodpověděl, proč si se chtěl sejít.
"Potřeboval jsem ti něco říct, miluju Berta, ale myslím si, že tebe miluju taky, budeš mým přítelem Frankie?"
"Nejsi náhodou ještě s Bertem?"
"Dobře, ano, to znamená, že technicky jsem ještě s ním, ale já chci stejně být s tebou, takže jaká je tvoje odpověď? To znamená, že zřejmě to budeme muset držet jako tajemství a ve škole já budu pořád jako s Bertem, protože ho miluju, já vás miluju oba dva."
"Gee, já nevím jestli můžu lhát svému nejlepšímu příteli"
Moje city k Gerardovi se najednou objevili a říkali mi něco abych řekl ano, ale Bert byl můj nejlepší přítel"
"On ti stejně lže Frankie", to byla pravda, Bert mi lhal, "takže jaká je tvoje odpověď Frankie? Vím, že je to ode mně sobecké, ale já vás miluju oba a chci vás oba"
"Já nevím Gee. Já.."
"Ano nebo ne, co si vybereš?", zeptal se netrpělivě.
"Ano"
"Moc tě miluju Frankie, ale teď musím jít, řekl jsem Bertovi že se sním sejdu za hodinu, musím se jít připravit, papa baby, miluju tě", když Gee vyšel ven z kavárny Tommy zrovna přišel.
"Tak co chtěl?"
"Chodím s ním"
"Není s tvým nejlepším kámošem?"
"Jo, ale stejně je se mnou"
"To znamená, že chodí s tebou a s tvým nejlepším kámošem?
"Jo, tak..?!
"On ti zlomil srdce a ty sním začneš chodit? Todle si nezasloužíš"
"To bude v pořádku Tommy, pojďme, můžeme jít ke mně a koukat na nějaký DVD ano?"
"Dobře, já jenom.. nechci aby tě zranil Frankie"
"Nezraní, přísahám"

Are you heartless 6

17. prosince 2007 v 15:56 | Pájina |  Translated
Takže tady máte má milovaná úchylná zlatíčka další díl..:D:D
Tommy
O hodinu pozdejš jsem ještě seděl na lavičce, nemohl jsem přestat brečet a nechtěl jsem jít domů. V parku byl klid a ten já zrovna potřeboval.
"Ahoj", uslyšel jsem nějaký cizí hlas
"Čau", podíval jsem se na něho.
"Vypadáš špatně", sednul si vedle mně, "co se stalo?".
Chtěl jsem mu to říct, říkal jsem si, je to někdo cizí tak co se stane. Možná mě neodsoudí za to, že jsem gay jako moje máma kdybych jí to řekl. Možná mě také bude nenávidět, ale co se stane, je cizí, tak je mi to jedno.
"Řekl jsem někomu, že ho miluju a na oplátku jsem zjistil, že spolu chodí moji nejlepší přátelé"
"S holkama jsou potíže, to je důvod proč jsem gay jak vidíš"
"Mám to stejný"
"Aach promiň, já myslel že.."
"To je v pohodě, jsem Frank jen tak mimochodem"
"Dobře, ahoj Franku, já jsem Tommy"
"Ahoj, říkal jsi že vypadám špatně, ale ty taky nevypadáš moc dobře, co se stalo?"
"Můj táta umřel před měsícem, tak jsme já a máma přijeli sem. Do školy začnu chodit v pondělí, ale nikoho tu neznám. Poznal jsem nějakýho kluka, jmenoval se James a když jsem mu řekl, že jsem gay, tak mě začal ignorovat. Takže tu jinak nikoho neznám a navíc všichni lidi se mi smějí za zády"
"Jo, znám Jamese"
"Ty jsi jeho kámoš?"
"To bych ani neřekl"
"Musím teď jít, ale uvidíme se v pondělí žj?
"Jo, bude lepší když teď taky půjdu"
Vstal jsem a odešel jsem domu, předtím jsem ještě zamával na Tommyho. Byl hezkej, líbil se mi. Slyšel jsem nějaké kroky za mnou a když jsem se otočil viděl jsem Tommyho.
"Franku, počkej. Já jdu touhle cestou taky, půjdu s tebou"
Došli jsme k jeho domu který byl docela blízko mně. Pozval mě, abysme strávili zbytek odpoledne koukáním na televizi a poznáváním se navzájem. Časem jsem přišel domů, bylo docela pozdě. Šel jsem nahoru do pokoje, vzal si knihu, sedl si a začal číst. O pár minut pozdějš mi zablikala zpráva na mobilu.
"Ahoj Frankie, nešel bys zejtra na oběd do kavárnny prosím, Gee"
Proč se chce zejtra se mnou Gerard sejít? Podíval jsem se na ruku, kde jsem měl napsané Tommyho číslo. Přemýšlel jsem jestli mu zavolat:
"Ahoj, tady Frank"
"Ahoj"
"Dostal jsem zprávu od Gerarda"
"Toho kluka kterej tě miloval?", ano řekl to správně, MILOVAL, ne MILUJE
"Jo, poslal mi zprávu jestli bych s ním nešel zítra na oběd do kavárny. Myslíš, že tam mám jít?"
"Jo, mohl bych jít s tebou, kdybys chtěl"
"Dík"
"V kolik hodin tam máš jít?"
"Na oběd, můžeš ke mě přijít kolem jedenáctý jestli chceš"
"Jasně, tak naviděnou"
"Ahoj"
Pomalu jsem upadal do spánku a přemýšlel, proč se chce se mnou Gerard zítra sejít.

Are you heartless 5

16. prosince 2007 v 17:21 | Pájina |  Translated
Takže pořád platí moje pravidlo komentářů:) je to totiž pro mě jediný povzbuzení abych se dokopala k překládání
Má pravá láska a můj nejlepší přítel
Zůstal jsem tam stát, chtěl jsem se pohnout, ale nemohl jsem. Jediné co jsem zvládnul, bylo stát a koukat na ně. Rty kluka, kterého jsem milovat se zrovna spojili s Bertovými rty. Moje pravá láska a můj nejlepší přítel. Gerard mi lhal. Rychle jsem k nim zamířil.
"Berte? Gerard je můj nejlepší přítel, jak si mohl?"
"Franku, my se milujeme"
"Ty možná, on řekl, že miloval mě", Bert vypadal šokovaně.
" Miloval Franku, minulý čas, já tě MILOVAL, ale teď MILUJU Berta"
"Ty jsi miloval Franka? To jsi mi nikdy neřekl!", Bert začal křičet.
"Franku, jsme spolu a já miluju Gerarda a jsem s ním. On miluje mě ne tebe!"
Jak tohle Bert řekl, nemohl jsem to pořád pochopit. Rozzuřil jsem se, přiběhl k Bertovi a tvrdě ho uhodil do tváře. "Děvko", křičel jsem.
Ber mi ránu bolestivě oplatil. Litoval jsem toho, ale zasloužil si to. Odstrčil jsem ho od sebe a když nebyl připravený, řekl jsem mu:
"Nenávidím tě Berte"
Spadnul na zem a Gerard mu začal pomáhat vstát a snažil se ho uklidnit
"Nechte toho vy dva, prosím"
Nešlo to zastavit, nenáviděl jsem Berta tolik, jako jsem miloval Gerarda. Ale přestal jsem, protože to Gerard řekl.
Sebral jsem Gerardův blok a praštil jsem jím Berta přes hlavu s tím:
"Nenávidím tě Berte McCrackene".
"Teploušové se perou", zakřičel James.
Pokračoval jsem v mlácení Berta Gerardovým blokem a ignoroval jsem všechny ty poznámky hlupáků co nás sledovali.
"Miluju Gerarda, chci být s ním, ne s tebou"
"Oh, přišel jsem na to. Bert je Gerardova děvka a Frank chce taky. Tak Frank a Bert mají boj kurev, protože oba chtějí vošukat Gerarda", křičel na nás Marlon . U toho se Jenny smál, jestli se to dá nazývat smíchem. Nenáviděl jsem je všechny, nenáviděl jsem každého, nenáviděl jsem sebe! Vzdal jsem to a položil jsem Gerardův blok na zem. Okamžitě ho zvedl a obejmul Berta. Přál jsem si, aby takhle objímal mně, přál jsem si, aby aspoň jednou mě takhle objal a Bertovi zlomil srdce. Věděl jsem, že Bert za tohle nemůže. Nevěděl, co jsme já a Gerard k sobě cítili, ale přeju si, aby jednou nenáviděl každého a dokonce sám sebe a já mohl být jednou v Gerardově objetí. Otevřel jsem ústa, abych se omluvil, ale nemohl jsem ze sebe dostat ani slovo. Běžel jsem ze školy domů, nikdo tam nebyl, skvělý.. Šel jsem do postele a hned jsem usnul. Probudil jsem se v úterý ráno, ale nechtělo se mi jít do školy. Nechtěl jsem vidět do tváře Bertovi ani Gerardovi. Zrovna jsem zase upadal do spánku, když moje máma zakřičela:
"Franku, miláčku jsi v pořádku?"
"Ne mami, asi jsem nemocný", dobře, zas tak moc jsem nelhal, cítím se dost špatně, ale ne nemocně
"Dobře, dokud nepřijdu z práce, zůstaneš v posteli ano? Musíš odpočívat"
"Dobře, čau mami"
Šel jsem zase spát, takhle to pokračovalo celý týden, říkal jsem, že jsem nemocný a pak jsem celý den prospal. V sobotu ráno jsem se probudil v osm ráno, což bylo pro mě neobvyklé. Vstal jsem a oblíkl se. Rozhodl jsem se, že půjdu ven nakupovat nebo jenom na procházku. Věděl jsem, že vždy budu milovat Gerarda, ale nemohl jsem pořád bejt v posteli, tak jsem zkusil vyjít ven a zapomenout na něj. Šel jsem do kavárny, kde jsem Gerardovi řekl, že ho miluju. Koupil jsem si kafe a sedl si. Když jsem dopil, chodil jsem kolem obchodů a o dvě hodiny později jsem se vrátil do kavárny. Skoro celý život jsem prožil v kavárně, když já a Gerard jsme chodili nakupovat, přišli jsme sem vždy na pití nebo na jídlo, zase mi to připomnělo Gerarda. Dostal jsem nějakou kávu, znovu, a malý koláč. Neměl jsem na to vůbec chuť, ale byl jsem hladovej. Seděl jsem tam, ale najednou jsem za mnou uslyšel Gerardův hlas. Nandal jsem si kapucu, aby mě nepoznali. Slyšel jsem jak něco říká a jak se někdo hihňá. To byl Bert. Gerard mu přinesl naše speciální kafe, které jsme pili vždy já a Gerard, ne Gerard a Bert. Seděli u stolu za mými zády. Chtěl jsem jiné pití, ale radši jsem čekal.
"Bertě, miluju tě a myslím si, že Frank byl jenom zmatený, miloval jsem ho Berte, ale to bylo dávno předtím a nyní miluju tebe"
"Já vím Gee, vím že si Frankův nejlepší kámoš ale mám kvůli němu špatnej pocit, protože tě miluje a nemůže s tebou nikdy být. Měli bysme se k němu chovat dobře, cítím se takhle dost špatně"
"Já vím" on se cítí kvůli mě špatně!
"Berte, ať si mě Frank klidně miluje, ale já miluju jenom tebe a Frank je minulost, já už ho nemiluju, ty jsi moje všechno Berte a já tě vždycky budu milovat. A já chci abys to věděl."
"Aww Gee ty jsi tak milej, já tě taky miluju", otočil jsem se zrovna když se objímali. Chtělo se mi brečet tak jsem vyběhnul pryč.. pryč z kavárny do parku, sedl jsem si na lavičku a brečel. Jak mohl říct, že to byla minulost. On nemůže vědět co se v budoucnosti stane, třeba budeme moct být spolu, měli bychom být spolu. On je s Bertem jenom proto, že jsem mu neřekl co k němu cítím. Já ho nikdy nepřestanu milovat a on jednoho dne zjistí, že my dva jsme předurčení pro sebe. Bude vědět, že chce být se mnou ne s Bertem.

Are you heartless 4

15. prosince 2007 v 21:40 | Pájina |  Translated
Za tolik komentářů jsem musela dát hned pokračování a to pravidlo platí i tady:) budete tu mít rozřešení toho, kdo je Geeho přítel..
Teď to všechno dává smysl
Vstával jsem brzo, abych se připravil. Rozhodl jsem se, že půjdu před školou k Gerardovi omluvit se za včerejšek. Vzal jsem si něco k jídlu na cestu, po krátké procházce jsem došel k jeho dveřím. Zaklepal jsem, ale nikdo neodpovídal. Zkusil jsem zaklepat znovu a někdo se ozval, možná to byla jeho máma, ale doufal jsem, že by to mohl být Gerard, ale takové štěstí jsem neměl:
"Ahoj, hledám Gerarda, je tu?"
"Je v posteli, pojď dál, byl včera nějaký rozrušený, jsem ráda že tu si"
"Díky"
Šel jsem do jeho pokoje, ani jsem se neobtěžoval klepat. Udělal jsem chybu, ještě spal, protože až za hodinu máme jít do školy. Bože, bylo ještě dost brzo.
"Gee...Gee", zůstal jsem stát na místě a volal: Gee. Rozhodl jsem se, že do něj strčím. To nebyl nejspíš nejlepší nápad po včerejším setkání když na mě křičel, ale musel jsem to zkusit. Zatáhl jsem za polštář pod jeho hlavou a hodil ho po něm. Stejně se úplně neprobudil, ale myslím, že už je skoro vzhůru. Mumlal něco jako: ´pokuď mě tolik miluješ tak mně nech spát špindíro.´
"Gerarde, vstávej!"
"Co?"
"To jsem já, Frank"
"Frank?"
"Jo"
"Nech mě spát"
"Gerarde vstávej", začal mě štvát, protože jsem se mu potřeboval omluvit a chtěl jsem jít včas do školy. Konečně otevřel oči.
"Franku? Co tu děláš?"
"Přišel jsem se omluvit za včerejšek"
"Franku, ty jsi nic neudělal"
"Řekl jsem ti, že tě miluju v kavárně plné lidí"
Najednou vypadalo, že se úplně probral
"Já bych to neměl říkat Franku, tohle je právě problém, dobře, já tě taky miloval, ale potom jsem začal mít rád někoho jiného, ale já tě pořád miluju Franku, ale jeho miluju víc. Franku, jak dlouho víš, že mě miluješ?"
"Vím, že jsem tě měl vždy radši než Mikeyho, Boba a Berta, a to už hodně dlouho. Ale asi před šesti měsíci jsem si uvědomil, že tě miluju. Kdo je to?"
"Nemůžu ti to říct"
"Prosím Gee"
"Podívej Franku, já bych ti to chtěl říct, ale vím, že potom budeš nenávidět mě, a jeho", proč se Gee stará o to jestli budu nenávidět jeho přítele, dyť ho neznám, nebo ano?
"Gee, omlouvám se ti že to chci vědět, ale my jsme přece byli dobří přátele žejo?"
"Ano, ovšem že jsme přátelé Frankie. Jdu se oblíknout a potom půjdem spolu do školy ano?"
"Jo"
Gee se obléknul zatímco jsem si prohlížel jeho kreslící blok. Byly tam nějaké obrázky stromů, Mikeyho a jiných různých věcí. Najednou jsem otočil stranu a tam byl obrázek Gerarda sedící s někým. Nepoznal jsem kdo to je, protože byla tma, šel jsem tedy blíž k světlu. Gerard se vrátil, zrovna když jsem došel k světlu. Při bližším zkoumání, ten kluk měl dlouhé, tmavé vlasy, ale neviděl jsem mu do tváře. Byl jsem tak zabraný do obrázku, že jsem neviděl ani neslyšel Gerarda, který rychle přešel ke mně, sebral mi blok a položil ho na stůl.
"Pojď Franku, jdeme"
"Byl to on?", zeptal jsem se opatrně, chtěl jsem to vědět ale nechtěl jsem Geeho tolik trápit že by se na mě zase naštval.
"Jo, ty ho máš rád Franku", co?? ´on zrovna řekl: ´ty ho máš rád´ nebo ´ty bys ho měl rád´?
Dobře, já neznám žádného kluka, který by vypadal na to, že miluje Geeho, a neznám žádnýho teplouše kromě Gerarda, mě a podivnýho kluka ze školy Thomase (teda spíš si myslím, že je bi, protože chodil s Rachel, i když celé škole tvrdil že byl gay, ale teď je normální). Co mám sakra říct. Ach ano.
"Pojď Gee, pojďme do školy"
"Já jsem ještě nic nejedl"
"Půjdeš se najíst potom"
"To nechci, pojď"
"Ty jsi tak divnej"
"Jo, a kvůli tomu mě miluješ", ano to byla pravda, "promiň Franku, já jsem to tak nemyslel"
"Gee, mě to nevadí, opravdu. Jsem si jistý, že někdy potkám někoho a znovu se zamiluju a ty budeš žít šťastně dál s tím, s kým jsi"
Došli jsme do školy dost brzo, tak jsme já a Gee si sedli na lavičku, abychom chvíli počkali na Berta a Boba a když přišli, šli jsme do školy. Ráno bylo nudný, měli jsme matiku, angličtinu, pak historii a nakonec byl konečně oběd. Počkal jsem chvíli, abych si ´popovídal´ se slečnou Oliverovou. ´Mluvit´ znamenalo sedět a poslouchat křičení:
"Neuvědomuji si, že bych se zeptala před celou třídou zda jsem muž". Řekl jsem to proto, že ona říkala, že je špatné být gayem a stejně ona vypadala jak chlap.
"Franku, rozumíte my?"
"Ano slečno, omlouvám se"
"Omlouváte? Cože?
"Omlouvám se slečno"
Nenáviděl jsem jí za to, že jsme museli oslovovat učitele ´Slečno´ a ´Pane´. Po pěti minutách tichého sezení a omlouvání se, měl jsem dovoleno jít. Šel jsem dolů do opuštěné chodby a šel jsem zrovna okolo dveřím když jsem zahlédl dva lidi, jak se plíží do prázdné místnosti. Šel jsem potichu blíž k nim a koukal dovnitř malým okýnkem ve dveřích. Viděl jsem jak Bob a Ray dělají věci na které nechci nikdy myslet. Musím to říct Geemu a Bertovi. Běžel jsem ven.
"Gee, Berte, to byste nevěřili co jsem zro.."
To nemůže být pravda, já sním, musím, tohle všechno je jen sen nebo velká noční můra. Počkat, teď to všechno dávalo smysl: ten kluk na obrázku s dlouhými, tmavými vlasy, znám ho a jak Gee řekl: ´ty ho máš rád´ ne ´ty bys ho měl rád´. A jak řekl: ´pokuď mě miluješ, nech mě spát špindíro´, on myslel Berta ne mě..

Are you heartless 3

15. prosince 2007 v 12:59 | Pájina |  Translated
Čím víc komentářů- tím rychlejší pokračování..
-----------------------------------------
Lžeš mi
Zůstal jsem poblíž Gerardova domu ještě několik hodin a potom jsem šel domů. Cítil jsem se dost trapně jak jsem mu řekl "Líbí se mi tvoje boty", to byl teda trapas. Ale zítra když s ním jdu nakupovat tak bych mu to možná mohl říct, že ho miluju, když půjdeme někam na kafe, vím jak ho miluje. Jo, řeknu mu to potom, ale teď nesmím přemejšlet o těch jeho botách. Ani nevím, jaké boty měl, doufám, že byli aspoň hezký a ne nějaký starý po tátovi. Byl jsem dost unavený, abych si pořád mluvit sám se sebou. Sice bylo brzo, ale potřeboval jsem se vyspat obzvláště po tom trapasu, který se mi stal.
Probudil jsem se v půl dvanáctý ráno, tak jsem se rozhodl, že vstanu a půjdu se připravit na setkání s Gerardem. Sakra, nedohodnul jsem se s ním, kde se sejdeme a nemůžu nají mobil, skvělý, opravdu skvělý..
Po pár minutách jsem ho našel tak jsem zavolal Gerardovi. Trvalo dlouho než mi odpověděl. Konečně jsem slyšel jeho hlas na druhém konci telefonu.
"Hm?"
"Gerarde?"
"Kdo to je?"
"Frank, nevzbudil jsem tě?"
"Franku, ptáš se jako kdyby byli tři hodiny ráno. Samozřejmě že už jsem vstával"
"Zrovna je tři čtvrtě na dvanáct, omlouvám se.. Jenom jsem se tě chtěl zeptat, kde se sejdeme. Zapomněl jsem, že si upír"
"Haha, vtipný Franku. Budu u vás tak za půl až hodinu, dobře?"
"Dobře, těším se na tebe Gee"
Položil jsem telefon a vrátil jsem se k posteli, abych se ještě prospal. Po nějaké době jsem cítil, jak do mě někdo strká.
"Franku, jsi mrtvý? Vstávej!"
"Huh? Gee? Co tu děláš?"
"Jdu s tebou nakupovat"
"Co? Sakra, musel jsem usnout, počkej chvíli"
"Pospěš si"
Nemohl jsem uvěřit tomu, že jsem usnul, zajímalo by mě, jak dlouho už tu Gerard byl. Doufal jsem, že když spím, takže nechrápu nebo neslintám. Ooch ne, co když jsem mluvil ze spaní a říkal jsem, že miluju Gerarda. Ale když nic Gerard neříkal, tak to je dobré znamení. Stál jsem uprostřed pokoje a mluvil si v mysli zase sám se sebou, zatímco mě Gerard sledoval. Bylo to zvláštní. O pár minut později jsem byl připravený a táhnul jsem Gerarda ven ze dveří.
"Pojď Gee! Pospěš si!"
"Ale nakonec chci jít na kafe"
"Můžeš si ho koupit, když budeme nakupovat, tak už pojď!"
Po hodině jsme šli na kafe. Sice jsme v množství obchodů nic nekoupili, ale teď jsme měli žízeň a potřebovali jsme kafe. Vešli jsme do kavárny a sedli si. Zrovna byl perfektní čas mu to říct. Kavárna byla skoro prázdná a Gerard byl v dobré náladě. Ale co když mě bude nenávidět za to, že ho miluju? Teď byla dobrá příležitost to zjistit.
"Gee, musím ti něco říct"
"Já ti taky něco musím říct Franku", možná mě taky miluje, doufal jsem, "Tak co si mi chtěl říct Franku?"
"Pamatuješ si na včerejšek, když jsme se viděli?"
"Jo"
"Řekl jsem, že se mi líbí tvoje boty, pamatuješ?"
"Jo"
"Nemyslel jsem to tak.. nemyslel jsem to tak jak jsem řekl, že se mi líbí tvoje boty"
"Já vím, že ne"
"Co?"
"Dobře, myslel jsem si, že si chtěl něco jiného říct. Za prvé: řekl jsi, že mám pěkný boty, ale koukal jsi do země. A za druhé jsem zrovna žádný boty neměl.
"Opravdu? Proč si něco neřekl? Dobře, já jsem ti chtěl říct.. chtěl jsem ti říct, já nevím jak to říct tak., dobře.. miluju tě"
"Franku já.."
"Podívej, vím že nám je teprve patnáct, ale brzo bude šestnáct, a vím co je láska. Nebo spíš si myslíš, že vím, protože tě mám rád více než ostatní kluky, a nikdy jsem si nebyl jistý jestli tě opravdu miluju, ale později a já..."
"Jak dlouho mě miluješ Franku?"
"Jsem naštvaný když sedíš vedle někoho nebo se s někým objímáš.. a já chci být blízko tebe a vidět tě, a povídat si s tebou, a chci tě. Gee, nenávidíš mě za to? Za to, že tě miluju a za to že jsem gay?"
"Ne franku, nevadí mi, že jsi gay, já nenávidím sám sebe"
"Počkej, ty myslíš že jsi.."
"Jo, ale jak víš tak všichni lidé to nepřijmou a.."
"Wow, ale co mi teda na to řekneš?"
"Takže nikdo neví, že jsem gay a že mám přítele", on má přítele! To nemůže být pravda, nemůže, nemůže!!!
"Jak se jmenuje?"
"To ti nemůžu říct"
"A jak dlouho jste vy dva spolu?"
"Asi dva měsíce", takže můžeme si být blíž, můžeme být spolu. Ale ne Franku, sklapni a přiznej si, co ti všechno řekl, je už moc pozdě.
"Kdo je to?", já musím vědět, kdo to je, já to potřebuju!
"Franku, já ti to nemůžu říct, ne že bych nechtěl, ale nemůžu"
Potřebuju vědět s kým Gerardem je, já potřebuju vědět kdo to je, musím to vědět, musí mi to říct.
"Lžeš mi"
"Co?"
"Byli jsme nejlepší přátele, mluvili jsme spolu o všem, o všem a nevadilo nám to, věděli jsme každé tajemství Gerarde, ale ti mi nemůžeš říct kdo je tvůj přítel, ty mi lžeš dva měsíce"
"A jak dlouho lžeš ty mně? Jak dlouho víš, že mě miluješ a neřekl mi to Franku?"
"Tak mi řekni kdo to je, já to musím vědět"
"Ne, já nemůžu Franku, nemůžu. Jdu pryč", Gerard šel rychle zaplatit kafe a odešel. Musel jsem se smát při pomyšlení na mě a na Gerarda. Bylo to tak směšné. Vyšel jsem na ulici a šel domů.
"Nakoupili jste dobře Franku?", zeptala se máma. Samozřejmě to bylo skvělý.. řekl jsem svému nejlepšímu příteli, že ho miluju, on řekl mě, že je gay a že má přítele.
"Jo, bylo to skvělý, zatraceně nejlepší den v mim životě mami", můj hlas byl plný sarkasmu a nenávisti. Nevím, jestli moje máma poznala, že jsem byl rozrušený a nenáviděl sebe a Gerarda, a nebo zda si myslela, že všechno je v pořádku. Nedokázal jsem skoro mluvit, chtěl jsem spát a zapomenout na všechno co se právě stalo.

Are you heartless 2

13. prosince 2007 v 21:57 | Pájina |  Translated
Doufám že je to srozumitelný a prosím komentáře.. to je poslední dobou to jediný co mi zvedne náladu..
Pozvání
Došli jsme do školy a odpoledne uběhlo rychle, nebylo to špatný, protože jsme měli matiku a přírodopis, kterej byl nudnej, ale měl jsem ho s Gerardem tak mi to nevadilo. Gerard mě bavil tak jsem se tak nenudil. Je jeden z mých nejlepších přátel už přes sedm let, a od té doby, co jsem dost starý, abych rozuměl tomu, že ho mám rád.. Ne jako jsem měl rád Boba a Mikeyho, ale jinak, silněji. Dřív jsem nemohl nic zvládat bez něj, teď už vím, že ho miluju a on to musí vědět.
Já mu to musím říct a chci, abych nebyl vystrašený, protože vím, že když mu řeknu, že ho miluju, a on nebude milovat mě, tak mě bude nenávidět.., ale je vždy ta nepatrná naděje, že by mě mohl milovat.
Když jsem došel domů, zapnul jsem si něco v televizi a zalezl do postele. Vzbudil jsem se vystrašený uprostřed tmavé noci, zdál se mi sen o Gerardovi, nebo nějaká hrozná noční můra. Zdálo se mi, že jsem řekl Gerardovi jak ho miluju, a on mi přísahal, že mě bude nenávidět po celý můj dlouhý život. Bál jsem se.. bál jsem se toho, až mu to řeknu, ale v zadu v mé mysli jsem věděl, že by mohl slibovat lásku jak dlouho bude žít. Tady bylo pouze jedna cesta jak bych mohl zjistit a jak jsem dnes zjistit chtěl.. a navíc nám bylo téměř 16 let a byli jsme dobří kamarádi. Musím mu říct, jak moc ho miluju.
Ještě jednou jsem usnul, s hezčími sny a když jsem se probudil okolo desáté hodiny sobotního rána, věděl jsem, že Gerard nebude stávat dřív než ve dvanáct, a také, že nebude schopný "provozu" před jednou hodinou, tak jsem šel znovu spát, když jsem neměl nic lepšího na práci. Probudil jsem se o půl jedné. Hned jsem byl připraven být v jednu hodinu u Gerardova domu. Zaklepal jsem na dveře a o pět minut pozdějš Mikey odpověděl. Mikey byl mladší než já a Gerard, ale patřil k jednomu z mích přátel.
"Čau Mikey"
"Čau Franku, hledáš Gerarda?"
"Jo, jak si to uhád?"
"Jsem telepatik"
"Není to psychotik?"
"Ne, to není fyzické, žj?" co fyzického Mikey občas měl, což byl důvod proč jsem ho měl rád, bylo to, že byl nepředvídatelný a zábavný.
"To je duševní jen pro vás dva, a čau Franku", usmál jsem na Gerarda, který vycházel ze dveří a on mi úsměv oplatil.
"Pustíš Franka dál Mikey?
"Co? Ach ano, pojď dál Franku"
"Dík"
"Dobře um já-já tě miluju- tvoje boty jsou.. hezký"
"Umm dík, ale ty jsi říkal, že mi potřebuješ něco říct a myslím si, že to bylo něco důležitějšího než moje boty, tak co to bylo?"
"Zeptat se, chtěl jsem se zeptat jestli se mnou půjdeš nakupovat, um zítra, tak chceš ty jít se mnou.. nakupovat?", nevěděl jsem, co mu to říkám, proč jsem mu to sakra neřekl? Ty idiote Franku, ty stupidní, stupidní idiote, proč si mu to neřekl?
" Frankie mám tě rád tak jasně že s tebou pudu "
"Jo, dobře.. předtím jsem se nudil,tak jsem se rozhodl, že přijdu, ale teď už musím jít protože je pozdě."
"Franku, je půl třetí, ještě je brzo, zůstaň na chvíli prosím"

Are you heartless

12. prosince 2007 v 17:55 | Pájina |  Translated
Takže tohle ještě neni ten stodílnej frerard, tenhle má "jenom" asi třicet dílů ale dávám ho sem abyste měli co číst a taky protože teď nemám moc času na překlad a u tohodle mám přeloženýho už pár dílů napřed..
Are You Heartless? -Jsi bez srdce?
Frank si myslí, že miluje svého nejlepšího kamaráda Gerarda. Gerard neví, co k němu Frank cítí a Frank se mu to rozhodne říci., ale není moc pozdě? A je si Frank jistý, že ho miluje? Čtěte a zjistěte to. Možná to bude Frerard, možná ne.
Úvod
"Miluju tuhle písničku a ty? Franku, Franku!"
"Co?"
"Říkám, že miluju tuhle písničku a ty?"
"Jo, je skvělá", zrovna jsem jí opravdu neposlouchal, je tak otravná, oh ano, mimochodem jmenuje se Jenny. Dřív chodila s mým starším nejlepším přítelem tak si myslela, že je kvůli tomu moje kámoška. Hodně se mnou mluvila, i když je tak populární a mě nikdo nemá rád, dobře.. říkám nikdo, ale moji přátelé mají.. moji tři přátelé mě mají rádi, teda jako kamaráda : Bob, Bert a Gerard .. a já mám rád je, hlavně Gerarda! Přemýšlím, ne, nevím jestli ho mám rád jako přítele, nebo ho miluju? Byl jsem zmatený, jakou každou minutu , když zavřel dveře a já chtěl sedět a být blízko něj, a pak jsem se nenáviděl, protože to je špatné a nevěděl jsem, jestli ho vůbec miluju, a i kdybych ho miloval, ON NEMILUJE MĚ. Nebo ano? Někdy jsem myslel, že by mohl.. když se obrátím, někdy ho vidím jak se na mně usmívá, a někdy se dotýká mých paží nebo mé nohy a já nevěděl, jestli to dělá jen tak, nebo se mi pokouší něco říct.
Ale jindy to vypadá, jako že mě nenávidí, nebo mi říká hnusný věci, ponižuje mě před Bobem a Bertem.
Někdy ho s nimi vidím jak se strašně směje a já začnu žárlit, protože jsem nikdy neviděl ho se se mnou tolik smát. Když byl se mnou, občas se jen zahihňal, ale s Bobem nebo Bertem to vypadá, jako když se hodně baví a když se k nim připojím já, Gerard zmlkne a já cítím, jako že nechtějí abych s nimi byl.
"Okay kluci, můžeme teď jít" vyskočil jsem, sebral jsem svoje knihy a došel ke dveřím. Šel jsem ven a podíval se k naší lavičce, Bob seděl na jedné straně a Gerard a Bert na druhé, seděli tak uzavřeně, cítil jsem se smutně, stál jsem a koukal na ně asi několik minut, potom si mě Gerard všiml a zamával mi, pokusil se zamávat nazpět ale nemohl jsem, zkusil jsem se jen usmát, ale také jsem nemohl, jenom jsem se otočil a běžel pryč. Běžel jsem okolo starých schodů z venku školy, o deset minut pozdějš jsem slyšel kroky a někdo volal mé jméno, věděl jsem, že je to Gerard, ale s ním jsem mluvit nechtěl.
" Tady jsi, báli jsem se, viděli jsme, jak si běžel pryč.. co se stalo?"
"Jsem v pořádku"
"Nevypadáš v pořádku, co se stalo Frankie? Řekni mi to, prosím", mohl bych mu to říct, ale za chvíli bych ho nenáviděl protože kdybych mu to teď řekl, on by mě už nikdy znovu nechtěl vidět, nechtěl jsem sobě tak ublížit.
"Gerarde I um.. já myslím.. já.."
"Tady jste vy dva, staral jsem se kde jste, pojďte"
"Počkej chvíli Berte, Frank mi chtěl něco říct"
"Okay, tak já jdu najít Boba"
"Ahoj.. tak co si mi chtěl říct?"
"Nic, to není důležité. Pojďme najít Boba"
"Ne, řekni mi to"
"Opravdu to nic nebylo"
"Nic?"
"Jo nic", Franku, ty idiote, jestli je láska nic nebo si přinejmenším myslíš, že ho nemiluješ.. ano pak to nic nebylo.
Ale teď nebylo nic, co bych mohl udělat, tak jsme šli zpět k naší lavičce, kde Bert a Bob už seděli. Gerard si sedl dolu a já si sedl vedle něj. Mluvili jsme spolu několik minut a potom Gerard vzal mou ruku, otočil se na mě a usmál, byla to ta chvíle, kdy jsem si myslel, že mě miluje, ale to bylo jenom moje toužící myšlení.
"Franku, kolik je?"
"Co?"
"Ty neznáš čas? Ptám se kolik je hodin"
"Promiň Bobe, neposlouchal jsem tě, je půl jedný"
"Sakra, měl jsem se sejít s Rayem v knihovně před pěti minutama.. čau kluci"
"Čau Bobe", zakřičeli jsme současně.
Bert se přesunul se k naší straně lavičky protože nechtěl sedět sám. Seděl vedle mě a nutil mě, abych si sedl blíž Gerardovi, ale mě to nevadilo. O chvíli později přišel Bob s Rayem. Raye jsem moc neznal, ale vypadal v pohodě. Možná ho přidám do mého seznamu přátel, ooo to už bych měl čtyři přátele wow.
"Měli jste hodně zábavy v knihovně?", Bert se smál a já s ním, cítil jsem se šťastně, když Gerard držel mojí ruku, i když vím , že to dělal jenom proto, že jsem byl rozrušený, on byl laskavý a Bert vyprávěl jeho obvyklé zábavné vtipy, kterými mě rozesmál, ačkoliv teď byli jeho vtipy ukradené. Sakra! Bob a Ray.
"Ano, měli jsem velkou zábavu čtením si v knihovně", Bob se usmál na Raye," že ano Rayi?"
"Jo, hledal jsem knihu o tučňácích, oni jsou tak krásní, ne všichni z nich žijí na Antarktidě jak ty víš"
"To znamená, že vy jste opravdu šli do knihovny?", zeptal se Gerard. Nadskočil jsem, když promluvil, skoro jsem zapomenul, že tam je protože byl tak tichý.
"Kam jste ještě šli?", nemohl jsem přijít na to, jestli Ray lže nebo ne, byl jsem zmatený.

Přeloženej freard

11. prosince 2007 v 21:57 | Pájina |  My shits
Takže tady jsem se vás chtěla zeptat jenom na váš názor.. našla jsem jeden pro mě dost dobrej frerard má snad sto dílů jenže není ještě dokončenej.. chtěla jsem se zeptat jestli chcete abych ho začala překládat, když neni jistota že bude dodělanej.. stačí když mi budete hlasovat v anketě.. a ten freard se jmenuje"A kiss and I will Surrender" takže kdybyste ho náhodou už někdo překládal dejte vědět.. adios:D

A brief encounter 5

10. prosince 2007 v 18:18 | Pájina |  Translated
Takže tohle je poslední díl.. dost dlouhej.. pls komentáře
Slova v závorce jsou překlady z toho co Gerard říká. Jestli tam nebudou žádné hranaté závorky, nebylo to míněné překládat.
Frank se vzbudil a povzdechl si. Přemýšlel nad minulou nocí.
"Miluju upíra.. skvělý", řekl Frank mnoucí si svoje oči a vstávající z postele. Vešel do koupelny, aby se osprchoval a s nadějí odplavil pryč svoje smíšené pocity. Po sprše se cítil o něco lépe tak se šel zpět do pokoje obléknout. Šel k zásuvce kde měl svoje spodní prádlo, když slyšel něco co mu málem přivedlo infarkt.
"Normálně chodíš po svém bytu nahý nebo je to kvůli mně?"
Frank se rychle otočil, bojoval proti touze skrýt si svůj rozkrok
"Sakra! Nemohl by si jednou zaklepat!?"
"Ovšem, ", zahihňal se Gerard když si sedl na Frankovu postel. Apaticky se přes ní roztáhl, jeho vlasy mu padali do tváře.
Vypadal jako obrázek nevinnosti, pouze Frank věděl že to není pravda. Věděl, co se schovávalo pod jeho povrchem- zabiják bez slitování.. a jeho láska.
"Podívej, nechci vypadat hrubě tak se nezlob. Ale já se pokouším se obléct."
"Mám tě opustit?"
"Ne úplně.. jenom opusť mojí ložnici"
Gerard vypadal pobaveně. Jeho oči, nyní čistě lískové, zářili potlačeným smíchem.
Frank zamrkal a šel se oblíkat.
"Budu na tebe potom čekat tady venku" ozval se Gerardův hlas z obývacího pokoje.
Frank zavřel dveře do pokoje a povzdechl si úlevou. To bylo všechno co potřeboval, být se sexy upírem v jeho posteli v slunečném dni.. světlo...? Frank rychle vytáhl boxerky a pár džínů a odešel do obývacího pokoje.
"Pěkné", řekl Gerard obdivující Frankovu horní polovinu. Frank ignoroval náhlé červenání a řekl:
"Co tu děláš ve dne?" Gerard se hlasitě zasmál.
Frank si sedl dolů vedle Gerard na gauč odpočinout si.
"Upíři.. my.. já dohlížím na to dostat víc.. intenzity v denním světle"
"Intenzity?"
"Mmhmm dostanu za to vyznamenání"
"Je to možné?", zeptal se Frank, Gerard povytahující obočí se znovu zasmál
"Ano, je to možné. Já dohlížím na to opatřit víc.." a pak se zastavil, neochotný pokračovat.
"Více čeho?"
Gerard zatřásl hlavou.
"Polekal bych tě"
"Ne nepolekáš, opravdu. Já to chci vědět!" Frank se dychtivě naklonil vpřed.
"Dobře, ale pamatuj si, že jsem tě varoval.. dohlížím na to dostat více pití ve dne", řekl Gerard široce ukazující svoje zuby. Frank vyjekl a spadl zády na gauč. Gerard se zahihňal.
"To nebylo vtipný, Gerarde", zamumlal Frank, vstávající a narovnávající svoje záda.
"Tak jsem to nemínil, aby bylo.. bylo to pravdivé, ale ty nejsi v žádném nebezpečí. Věř mi, já tě teď dobře ohlídám."
Frank se ostražitě podíval na Gerarda. Gerard si povzdechl
"Nenávidím, když se mě lidé bojí"
"Můžeš jim to vyčítat?", zeptal se Frank
"Předpokládám že ne", řekl Gerard smutně
"Jsem víc zvědavý než abych se bál, Gerarde", řekl Frank, podívající se na něj a opatrně se dotýkající jeho ramen.
"Opravdu?", zeptal se Gerard, světýlka znovu zazářila v jeho očích. Frank hlavou přikývl.
"Co chceš vědět?"
"Um.. za prvé proč máš takové oči..", Gerard se zachechtal
"Myslel jsem si to"
"Proč se mění?" Myslím, že každou chvíli získají jinou barvu", řekl Frank zkoumající si vlastní oči.
"Momentálně, to je jedno z nejlehčích vysvětlení. Ty oči se mi mění podle mých citů. Když jsem šťastným jako nyní, jsou oříškové. Když zažiju jednu z temnějších lidských emocí: zlost, smutek, strach, chtíč.. "Frank se usmál "chtíč.. to je jedna z mých oblíbených"
"Mmm, to je jeden z nejpříjemnějších smrtelných hříchů", souhlasil Gerard, černá se objevovala na okrajích jeho očí chvíli před zmizením.
"Tak", řekl Frank, zkoušející se ignorovat okamžitý posun v Gerardově oční barvě.
"Kolik ti mimochodem je?"
"Mě je 25", odpověděl Gerard smějící se.
"Ty víš jak to myslím", rozzlobil se Frank
"Dobře … tak 25 mi bylo v roce 1540.." řekl Gerard dívající se z blízka na Franka.
"No páni! To znamená, že 25 let bylo...", Frank svraštil čelo v soustředění
"...467 let! Sakra a já byl vděčný když mi bylo 21"
"Věř mi, já jsem byl vděčný, když jsem to poprvé dělal ve 25. Být italský šlechtic v této době není snadný", řekl Gerard
"Ty jsi žil v Itálii?", zeptal se Frank, jeho pozornost okamžitě zbystřila.
"Si", odpověděl Gerard, přikyvujíc
"A umíš mluvit italsky?"
"Fluente", řekl Gerard s malým úsměvem.
"Právě si myslím, že jsem nemohl dostat nikoho rajcovnějšího než tebe", řekl Frank a plácl se přes ústa
"Grazie. Dovro ricordarsi di che lo gradite parlare in italiano,"řekl Gerard perfektně italsky.
Frank údivem otevřel pusu.
"Mohl bych to říct pomalu.. a v angličtině jestli se nebudeš zlobit?"
"Řekl jsem: ´díky. Budu si pamatovat, že máš rád když mluvím italsky" Gerard se smál a třásl hlavou
"Myslel si, že to neumím?"
"Ne to ne.. jenom, nečekal jsem že na mě začneš mluvit jak rodilý Ital", řekl Frank a vypadal rozpačitě
"Non si trova, non li soddisfa," (nelži nesluší ti to) řekl Gerard zamračeně
"Já nelžu!", protestoval Frank
"Come conoscete che cosa sto dicendo?" (Jak víš co jsem říkal?)zeptal se Gerard překvapeně.
"Umím číst tvůj hlas", odpověděl Frank.
"Che cosa allora ho detto?" [Co jsem řekl potom?]
"Nelži mi, že ano?"
"Basicamente" [v podstatě] řekl Gerard
Frank se zahihňal
"Ty víš Gerarde.. já ti můžu říct jednu věc v italštině.."
"Jakou?", zeptal se Gerard, v jemně zdůrazněné angličtině.
Frank se naklonil dopředu a otřel svoje rty o Gerardovi. Gerard překvapeně seděl když Frank pokračoval v líbání, a konečně se v této chvíli uvolnil. Frank postupoval z Gerardových úst na jeho ucho.
Rychle běhal jazykem po okraji, modlící se k bohu aby se neodtáhl.
Bohudík neodtáhl. Jenom se zatřásl a nechal jeho oči klouzat a zavřít se.
Konečně, vyvolal kuráž ve Frankovi, vdechující jeho ucho.
"Ti amo."
Gerardovi oči se otevřeli.
"Che cosa!? No, no, no, Frankie! Non potete! Non dovete...!"
"Gerarde, anglicky! Já ti nemůžu rozumět!", zavolal Frank, zkoušející zpracovat smysli aby pokračovali.
"Non potete dire le cose come quello, Frank! Non a qualcuno gradiscalo!", řekl Gerard panicky
"Non potete amarli, Frankie... perché, non posso amarlo indietro. Non sono permesso..."
"Gerarde...Gerarde, klid. Shh sedni si..", řekl Frank, vzal Gerardovu tvář do rukou a jemně hladit jeho tváře palcem. Sledoval pomalou změnu Gerardových očí z oříšků na černou.
"Teď, pomalu a v angličtině", řekl Frank, skrývající jeho zklamání když Gerard odsunul jeho ruce ze svojí tváře.
"Neřikej mi to Franku, pořád znova", Gerardův přízvuk byl teď silnější. Bylo to, jako by musel bojovat, aby dostal slova ve správném jazyce ven.
"Ale Gerarde..", protestoval Frank.
"Já jsem řekl ne Franku!", vyštěkl Gerard, škubnul Frankem a uskočil pryč.
"Nesmí to pokračovat! Ne!"
Gerard vstal a vykročil ke dveřím
"Gerarde počkej-", ale byl už pryč.
Frank se stočil na gauči na bok a nechal padat tiché slzy. Gerard utíkal pryč. Cítil se hrozně jak zranil Franka, ale co jiného mohl dělat.
Bylo to pro něj nebezpečné milovat člověka! Cítil hladovou bolest táhnoucí se přes jeho tělo, která mu vše dělala ještě horší . Jedna věc kterou Gerard věděl jistě, že dnes večer bude hodně nešťastných rodin. Vzhlédl aby se porozhlédl po první nešťastné oběti...

A brief encounter 4

8. prosince 2007 v 17:21 | Pájina |  Translated
Takže trochu delší náhrada za včerejšek..
Byla to Tessa
Podívala se z Gerarda na mě a zase nazpátek.
Upřel jsem pohled na moje nohy, potom jsem začal sledoval Gerardovi oči jak se měnili, oříšky čerň, oříšky čerň.
"Co chceš Tesso?" zeptal se Gerard docela klidně, podle mého názoru.
"Potřebují tě" řekla pomalu.
"Budu tam za chvíli", řekl Gerard čímž jí jasně propustil.
Ona tam ale pořád stála, dívala se jenom na mě, její oči byly stále tmavší a tmavší. S pohledem na mně řekla:
"Řekli mi, abych tě přivedla se mnou nazpátek. Věci se vymykají z rukou"
Tessa se mi stala nepříjemnou jejím neustálým civěním
Gerard vzhlédl a viděl že na mě civí. Díval jsem se na její rty, ukazující tesáky.
"Co se stalo?", zajímal jsem se.
"Chvíli támhle počkáme", řekl a gestikuloval k hromadě keřů.
Tessa pořád na mně koukala se svýma hlubokýma, tmavýma očima.
"Teď Tesso!", vyštěkl a začal mě zvedat.
Pomalu se otáčela pryč a řítila se do místa kam Gerard ukazoval.
Zatímco byla obrácená, Gerard se ke mně rychle přiblížil a hladově mě políbil. Zadržel jsem sten když se setkali naše jazyky a bojovali spolu. Přemohl mě a já ho přivítal ve svých ústech. Odtrhl se ode mně, právě když Tessa došla ke keřům.
Chvíli se na mně díval, očima té divné kombinace lísky a černě. Potom šel tam kde čekala Tessa.
Pokusil se popadnout dech.
Vypráví třetí osoba
Gerard a Tessa spolu tiše šli. Tessa se každou chvíli zamračeně podívala na Gerarda, který pořád koukal dopředu jako by šel sám. Nejspíš jí štvalo jeho neustále uculování.
Její nozdry se rozšířily když řekla:
"Něco cítím"
Gerard ignoroval poznámku a pokračoval v chůzi.
"Voní to jako.. lidé", zasyčela a odhalila její perleťové tesáky.
"Najíme se potom", vyštěkl na ní
"Já chci teď. Ten člověk s kterým tu jsi, voní dobře", řekla Tessa a smála se když jí Gerard chytnul a přimáčknul jí ke zdi.
"Drž se sakra od Franka dál", zavrčel, jeho oči byly černější než smrt
"Jsi nějaký citlivý že ano, Gerarde?", zeptala se Tessa zpěvavém hlase.
"Ne, ovšem že ne", řekl Gerard a podíval se dolu když se jeho oči měnili.
"Tušila jsem, že máš blízký vztah k lidem.. nejdřív se s nima zpřátelíš a potom je zabiješ. Ty si opravdu užíváš pobytu kolem nich", řekla Tessa s odporem.
Gerard něco mumlal italsky a pokračoval když jsme se dostali do nějaké uličky.
"Co je to?", zeptala se Tessa která šla za ním.
"Říkal jsem, že všichni kromě prvního upíra jsme byli lidmi"
"Ale my jsme lepší Gerarde. My jsme nesmrtelní, oni ne. My se jimi krmíme. A není zdvořilé hrát si se svým jídlem před tím než ho sníš", řekla Tessa a zasmála se nad svým vlastním vtipem.
"Já ne.."
"Oh, ale to si myslíš Gerarde. Co by si chtěl říct ostatním?", zeptala se a dala si ruku přes ústa zkřivená do falešného děsu.
"Myslím si, že nějací mladí upíři se potřebují naučit respekt pro autoritu", řekl Gerard a poslal na Tessu nebezpečný pohled.
"Autoritu..", posmívala se, "Podívej Gerarde, já se ti nechci vysmívat, ale cíl mých slov je.. tvůj den se blíží", řekla Tessa obracející se na Gerarda.
"To má být výhružka?", zeptal se Gerard, ukazující jeho tesáky.
Zatvářila se otráveně
"Jen zvažuju nebezpečí. Upřímně, já nevím co si Miszha někdy myslí. Předpokládám ,že i ona někdy selhala" ušklíbla se Tessa
Dostali se do nějakého starého skladiště a Tessa šla jako první a práskla za sebou dveřmi. Gerard chvíli čekal venku, uklidňující sebe předtím, než vstoupí.
-------------
Frank ležel v posteli svého bytu, přemýšlející nad setkáním s Gerardem. Dozvěděl se dnes v noci o něm víc, ale celkem..
"Mám na něj tolik otázek", zamumlal Frank podrážděně.
A ten polibek..
Frank zasténal do polštáře. Lhal sám sobě ale bylo mu to jedno. Odkopl pokrývku a svlékl se z boxerek.
Uchopil svého rychle tvrdnoucího *** a začal se sám hladit. Zavřel svoje oči a přidal trochu na rychlosti.
Obíhal jeho špičku a palcem sbíral jeho předsperma (?) a představoval si, že to dělá s Gerardem. Představoval si, jak ho Gerard hladí, potom sjíždí hlavou dolů a lízá ho po celé délce, olízl jeho sperma pryč ze špičky a říká:
"Ty chutnáš taaak dobře Franku"
Frankovi oči se otevřeli. Tohle si nepředstavoval. Podíval se dolů na svoje tělo, kde viděl Gerarda, který zvedl hlavu a Frankův pohled se setkal s jeho půlnočními černýma očima.
Jeho oči se ptaly:
"Postrádal si mě?", dříve než vzal Franka po celé délce do úst.
Frank hlasitě vzdychal a sténal, přitom bojoval proti touze přirážet k jeho ústům. Tohle nikdy nedělali. Vždycky to byl tak, že Frank stál proti zdi a Gerard si ho ze zadu bral.
"Oooh doprdele Gerarde", zasténal Frank a sáhl dolu kde mírně zatahal za Gerardovi vlasy.
Gerard zavrčel, a přitom poslal chvění po Frankově páteří jak ho dodělal do extáze. Brzy se sperma rozlilo do Gerardových úst. Zvedl hlavu a díval se do Frankových očí zatímco polykal a slabě se smál. Potom se připlazil nahoru a dal Frankovi vášnivý, smyslný polibek
Frank jemně jazykem přejel po Gerardových tesácích a chvěl se u přemýšlení, že měl sex s něčím tak krásným, přesto smrtelným. Mohl ochutnat sebe v Gerardových ústech, ale nevadilo mu to. Potom začal pomalu třít bouli v Gerardových džínech.
Gerard ukončil polibek, odtáhl se a zatřásl hlavou.
"Ale Gerarde, já to chci", řekl Frank, sedící a vypadající zklamaně.
"Ne Franku. Teď běž spát", řekl Gerard, odešel pryč z ložnice a zavřel dveře.
Frank se stočil v posteli, zklamaný, ale příliš ospalý, aby s tím něco dělal
Gerard šel zpět do skladiště, ignoroval "problém" ve svém rozkroku, které mu napovídal, že měl s Frankem pokračovat. Nemohl nechat Franka to udělat. Nemohl ho nechat dostat se tak blízko.
"Je to jenom sex, nic víc to neznamená", přemítalo se Gerardovi v hlavě.
Věděl, že to byla lež, ale nechtěl si přiznat pravdu. Upír nemůže milovat člověka. To bylo zakázané.
"A já ti nechci Franku ublížit", mumlal si Gerard vcházející do skladiště.
´Upír v mé pozici si nemůže dovolit dělat chyby´, myslel si, hledající svůj pokoj

A brief encounter 3

7. prosince 2007 v 21:05 | Pájina |  Translated
Omlouvám se, je to krátký, ale po dnešnim dni ve škole je moje myšlení v háji takže na víc se nezmůžu..
Kapitola 3.
Díval jsem se na Gerarda asi minutu zatímco mi jeho slova proplula do mozku. Upír? On byl.. upír? Zatřásl jsem hlavu a Gerard se na mně usmál.
"Jakto? Jakože nevypadáš jako typickej druh upíra?"
Zatřásl jsem znovu hlavou a otočil svou tvář pryč od jeho
"Upír nemůžeš.. jestli jsi upír.." koktal jsem neschopen slova.
"Co myslíš?"řekl Gerard s slabým pobaveným úsměvem
"Upíři si myslí, že jsou nadřazení lidem. Ty by si správně měl pít mojí krev jestli jsi.. ne..ne", nemohl jsem dokončit větu.
"Vošukat tě? Našel jsem tě, protože si byl přitažlivý Franku. Proč bych tě nemohl vošukat?"zeptal se Gerard dívající se na mně. Černá znovu pohltila oříšky a jeho oči vypadali mrtvolně a nebezpečně. Zachvěl jsem se a olízl si mé rty. Pročistil jsem si svoje hrdlo a zkusil jsem se podívat na něj a odpovědět:
"P-protože.. já jsem pro tebe jenom jídlo, jako podřadná bytost která je ti nakloněna.
"Ah, ale to ty nejsi Frankie", řekl Gerard jedovatě ty medová slova.
Polkl jsem a mírně couval, prakticky po zpátku šel pryč
"Bojíš se?", zeptal se Gerard a posunul se blíže ke mně.
Moje oči se rozšířili a přikývla.
"Nemusíš", řekl, jeho rty byli kus ode mně. Chystal se k tomu aby mně políbil, poznal jsem to a potom..
"Ehm", někdo zakašlal a já viděl jak se černá okamžitě ztrácí z Gerardových očí, zanechala je zase nádherně lískové. Vyskočil nahoru ze země a otočil se k tváři nezvaného hosta.

A brief encounter 2

6. prosince 2007 v 21:50 | Pájina |  Translated
Snažila jsem se to dát to čtitelnýho stavu ale dneska jsem neměla moc času tak se omlouvám, že to možná občas nepochopíte
Kapitola 2.
Nevím, proč jsem pořád chodil do baru. Dobře, věděl jsem proč ale nechtěl jsem si to připustit.
Kvůli sexu
Stálo mě to všechen čas. Čas který jsem strávil v zásobovací místnosti s Gerardem. Připadalo mi to jako bych znovu procházel pubertou.
Vždy to bylo jako 15 minut v nebi. Ukrýt se v tmavé místnosti s někým koho máte rádi zatímco zbytek ostatní lidé jsou venku. Tohle byl hlavní důvod pro jsem sem chodil. Za druhé to byla zvědavost. Zvědavost která ležela za těma oříškovýma očima. Oříškovýma očima které se měnili na tu černotu jako inkoust v zápalu vášně. On se obvykle snažil skrývat když se jeho oči začali měnit. Proto obvykle tlačil moje záda proti zdi a stál přede mnou a čekal dokud se jeho oči nezačnou měnit a budou vypadat jako předtím.
Nikdy jsme moc nemluvili. Krátké odpovědi na otázky, pokud něco. Sám sebe jsem přesvědčil, že šlo o více než sex a zvědavost, která mě pořád nutila vracet se.
Chtěl jsem Gerarda poznat. Všechny důvody toho co dělal, kdo byl (určitě ne člověk) a všechno ostatní, hlavně proč si mě vybral.
Třásli se mi ruce, když jsem otvíral dveře do baru, oči hledající jeho tvář v davu lidí. Neobvyklé, ještě tu nebyl. Vždy tu byl ještě přede mnou. Sedl jsem si k baru a objednal si něco k pití. Obvykle to bylo tak , že mi objednával co jsem chtěl.
Postavil jsem se a opravdu nevěděl co udělat. Nechtěl jsem zůstávat, ale také jsem nechtěl odejít, protože by mi chyběl.
Vytrhl jsem se ze svých myšlenek když mě někdo poklepal po rameni. Otočil jsem se a uviděl dívku, nemohlo jí být víc než 13 a měla dlouhé černé havraní vlasy. Zajímalo mně, jak se dostala do baru na první pokus. Byla příliš mladá na to, aby tu mohla být. Dívka mluvila jemným hlasem ale stejně překřičela ten hluk okolí.
"On tu nemůže být dnes v noci. Chtěl, abys věděl, že tu na něj nemáš čekat"
Potom pomalu odcházela z baru a když byla u dveří, podívala se na mně svýma očima. Nemohl jsem popadnout dech, to byli jeho oči. Oříšky s černou, která se zrovna začala objevovat u okrajů.
Zabouchl jsem za sebou dveře a rychle vyběhnul na ulici. Uviděl jsem dívku mizet na rohu konce ulice a přitom jsem jí nespouštěl z očí. Popadal jsem dech a doběhl na roh. Mohl jsem vidět její malou postavu jak jde k parku. Jak sakra mohla jít tak rychle?! Snažil jsem se jí doběhnout. Moje plíce se cítili jako by měli prasknout a já jsem proklínal moje kouření. Když jsem doběhnul do vstupu do parku, zastavil jsem se a rozhlédl. Nebyla tu žádná známka té dívky ani žádný záchytný bod kudy mohla jít.
"Doprdele!", zamumlal jsem si pro sebe když jsem procházel parkem. Bezcílně jsem chodil před tím než jsem se zhroutil o strom.
"Nechápu jak jsem jí mohl ztratit. Když byla zrovna tady!", řekl jsem si zase pro sebe.
"Honíš malé dívky? Tsk, tsk, Franku, jsem udiven"
Polekaně jsem se podíval na Gerarda sedícího dole na trávě vedle mně.
"Kde si sakra dneska byl?", byl jsem naštvaný a nevadilo mi to dát najevo.
Podíval se na mně a z jeho očí pableskovalo pobavení
"Byl jsem.." zastavil se hledajíc správná slova "zaneprázdněný"
"Jak si mohl vědět že tu budu?", zeptal jsem se, moje zlost se pomalu vytrácela.
"Tessa říkala že si jí sledoval, zřejmě si skončil sledování někdy tady v parku", řekl Gerard a svraštil obočí.
"Tessa... to je ta dívka co mi předala ten vzkaz?", zeptal jsem se.
Podíval se pryč ode mně a přikývl.
"Ona je tvoje?"
Mohl jsem jak byl vyděšený předtím než přikývl.
"Tak pokud si ženatý potom..", cítil jsem svojí zlost která se zase vrátila.
"Ne Franku, nejsem ženatý", řekl tiše
"Rozvedený, ovdovělý.. něco! Jinak jaktože máš dítě?", zeptal jsem se ho.
Zlost a zvědavost mě propalovali. Chtěl jsem vědět, co Gerard skrývá a odsoudit to. Já to chci zjistit!
"Nemám dítě. O Tessu se pouze starám, nic víc", řekl Gerard stroze.
"Nelži mi Gerarde! Ona má přesně tvoje zasraný oči!"
"Proč si myslíš přesně?", zeptal se.
Na chvíli byla slyšet malá stopa paniky v jeho jinak kontrolovaném hlase.
Podíval jsem se na Gerarde upřeně dívajícího do mých očí. Chvíli v tom pokračoval a já mu odpověděl:
"Oříšky a čerň"
"Do prdele Gerarde!"
Zatvářil se omluvně,
"Proč musíš pořád pokládat otázky? Proč si nemůžeš říct: ´Máme čas a kdo by se při šukání o něco staral? ' Proč ty chceš pořád něco řešit?", řekl to tiše jako by mluvil k sobě, ale já ho stále slyšel. Dobře, chci vědět co skrývá a hádám, že to brzo zjistím. Natáhl jsem ruku a opatrně se dotýkal jeho ramene. Nepodíval se na mně a já viděl tmavé kapky padající z jeho očí.
"Co jsi zač Gerarde? Myslím si, že nejsi člověk. Myslím si to už nějaký čas.."
Zvedl hlavu ale nepodíval se na mně.
Sáhl nahoru aby si utřel svoje oči a když odtáhl ruce pryč, byli červeně pošpiněné.. krev!
Pane bože.. on brečel krev! Gerard vypadal také překvapeně. Zíral na svoje ruce a mumlal:
"Promiň, to se nestává často"
"Gerarde, t-to by se ne-nemělo stávat vůbec", řekl jsem nervózně koktajíc.
Křivě se usmál.
"Ale tobě už musí být jasné, že nejsem člověk Franku, tak, jak jsem ti řekl, to se nestává často mému druhu".
"A jaký je tvůj druh?" zeptal jsem se téměř vyděšeně z toho jaká bude jeho odpověď.
Gerard se na mně podíval, stopy krevních slz kazili jeho bledou hladkou kůži. Černá zbledla a zmizela z jeho očí jako příliv oceánu. Podíval se na mně jako v noc, kdy jsem ho poprvé potkal, když jsem mu řekl své jméno. Jako když mě testoval, prohlížející si mně jestli se mu budu hodit nebo ne. Přikývl jako v tu noc a řekl pomalu:
"Předpokládám, že tvůj druh, lidé myslím, nás nazývají... upíři!